Dojetí a plné náměstí na pohřbu aktivisty Romana (†24). Ukrajina truchlí kvůli zabité generaci mladých
Pohřby se v Kyjevě odehrávají denně, nicméně tento byl obzvláště dojemný. Stovky přátel a dalších aktivistů se v sobotu sešly, aby vzdaly hold Romanu Ratušnému, přednímu politickému a ekologickému aktivistovi, jenž nedávno zahynul v bojích poblíž druhého největšího ukrajinského města Charkova. Smrt čtyřiadvacetiletého muže se stala symbolem těžké válečné újmy na společnosti, píše list The Observer.
„Všichni naši nejchytřejší a nejstatečnější lidé umírají. Válka si vybírá obrovskou daň na společnosti,“ řekla třiadvacetiletá Ivana Saninová už při čtvrtečním vzpomínkovém obřadu na počest Ratušného.
Ten byl jedním ze studentských protestujících, které během první noci prozápadní revoluce na kyjevském náměstí Majdan v roce 2013 zbila brutální pořádková policie Berkut. Rozhodnutí tehdejšího proruského prezidenta Viktora Janukovyče potlačit studentské demonstrace brzy vyvolalo ještě větší protesty a nakonec vedlo k Janukovyčově útěku do Moskvy.
Po Majdanu pracoval Ratušnyj jako investigativní novinář a odhaloval místní korupci. V Kyjevě je však nejvíce znám díky tomu, že v roce 2019 vedl kampaň na ochranu místa zvaného Protasiv Jar, přírodní oblasti v Kyjevě, kterou chtěli zabrat developeři. Právě nedaleko tohoto místa se sešli truchlící už před několika dny.
Ratušného smrt upozorňuje na obrovskou daň, kterou si ruská invaze vybírá na nové nadějné ukrajinské generaci. „Byl hlasem svobodné, nezávislé Ukrajiny. Měl před sebou tak velkou budoucnost,“ prohlásila Saninová a dodala, že nikoho z jejích přátel nepřekvapilo, když se Ratušnyj rozhodl vstoupit na začátku války do armády.
Když Rusko 24. února napadlo svého souseda, přihlásily se dobrovolně do armády a teritoriální obrany tisíce mladých Ukrajinců, kteří znají jen nezávislou Ukrajinu.
A přestože se zemi daří ruské síly odrážet, zaznamenává nyní rovněž jedny z nejhorších ztrát od začátku konfliktu. Bitva o východ země přitom vstupuje do rozhodující fáze. Předpokládá se, že denně umírá 100 až 200 Ukrajinců, přičemž boje se mění v dlouhodobou opotřebovávací válku, jejíž konec je v nedohlednu.
Mnoho z nich bojuje proti ruské armádě, která se sice zadrhává, ale stále vojensky převyšuje svého protivníky v poměru až 10:1, prakticky bez vojenského výcviku.
Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov v nedávném rozhovoru pro časopis Economist pronesl, že smrt mladých Ukrajinců je nevyhnutelným důsledkem ruské invaze, přičemž vinil rovněž nedostatek těžkých zbraní na Ukrajině. „Mladí kluci se ocitnou na frontě, kde nikdo nechce, aby byli, a umírají... Svět se o tom musí dozvědět,“ řekl.
Kyjevská fotografka Valja Poliščuková popsala, že její dny jsou teď „naplněny chozením z pohřbu na pohřeb.“ „Když jsem se dozvěděla o Romanovi, byla jsem na pohřbu jiného kamaráda,“ pokrčila rameny, než poklekla před projíždějícím vozem s Ratušného pozůstatky.
Podle jeho přátel je velký kontrast mezi smrtí ukrajinských aktivistů, kteří se proměnili v obránce, a ruskými nájemnými vojáky. „Naše zlatá generace umírá, protože bojuje za myšlenku. V Rusku mnozí bojují za peníze,“ domnívá se Saninaová.
Rusko naposledy oznámilo oficiální počet mrtvých koncem března, ale nezávislá ruská média si vedou vlastní soupis, který ilustruje skutečnost, že chudší a odlehlejší regiony jsou válkou postiženy v tomto ohledu více. Podle webu Mediazona zemřelo dosud „jen“ osm vojáků z Moskvy a 26 z Petrohradu. Nejvíce potvrzených zabitých je z Dagestánu, konkrétně jich je 207, a z Burjatska (164), tedy regionů, kde je kariéra v ozbrojených silách považována za jednu z mála možností, jak uniknout chudobě.
Přední ukrajinský právník a voják Masi Najem se domnívá, že kvůli válce se zatvrdí celá nová ukrajinská generace, a to na následující desetiletí. „Nezemřel jen Roman, ale také část ukrajinské budoucnosti. Zanechá to stopy na jeho kamarádech,“ řekl sedmatřicetiletý Najem z nemocnice v Dnipru, kde se zotavuje z poranění hlavy, která utrpěl v boji. „Nová ukrajinská generace bude jiná - bude si tuto válku pamatovat do konce života. V příštích desetiletích žádné usmíření s Ruskem nebude,“ domnívá se.
Ratušnyj se kvůli válce dozajista zatvrdil, měsíc před svou smrtí napsal na twitteru: „Čím víc Rusů teď zabijeme, tím méně Rusů budou muset zabíjet naše děti.“
V Kyjevě, kde je protiválečné a protiputinovské umění vidět prakticky na každém rohu, si mladí lidé, kteří se nehlásí na frontu, našli jiné způsoby, jak pomoci armádě. Když vypukly boje, desítky restaurací provozovaných mladými Kyjevany se zaměřily na vaření pro armádu a místní nemocnice. Populární mladí návrháři se rychle přeorientovali z módy na výrobu ukrajinských vojenských uniforem.
„Válka vytvořila nový pocit jednoty a uvědomělosti,“ míní kyjevský návrhář Anton Belinskyj. Přesto panují obavy, že invaze povede v zemi k demografické katastrofě, jelikož miliony lidí před invazí z Ukrajiny uprchly a tisíce mužů umírají na bojišti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj možná vycítil naléhavost situace, když nedávno promluvil k ukrajinským studentům v Británii, přičemž je vyzval je, aby se vrátili a obnovili zemi. „Budovat budoucnost bez mladé generace je nemožné,“ řekl.
Ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN) dnes odeslal Evropské komisi žádost o osvobození České republiky od příspěvku do společného rozpočtu na řešení nelegální migrace. Řekl to na tiskové konferenci po jednání vlády. Komise v úterý zveřejnila zprávu, ze které vyplývá, že ČR kvůli velkému počtu uprchlíků z Ukrajiny spadá do kategorie zemí zažívajících významnou migrační situaci. Může si proto požádat o vynětí z mechanismu solidarity.
„Já jsem dnes odeslal komisi dopis, kde přesně v souladu s pravidly žádám o to, aby Česko bylo zcela zproštěno povinnosti - protože bylo označeno za zemi, která je kriticky postižena migrační vlnou - se podílet na placení čehokoli do solidárního evropského mechanismu,“ řekl Rakušan.
Projekt potravinových balíčků, psychosociální podpora lidem zasaženým válkou a Vánoční balíček pro děti ze sociálně slabých rodin zůstávají třemi pilíři pomoci Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Ukrajině. Do projektů je zapojeno v zemi zasažené válkou několik set lidí, jen ve Vánočním balíčku čeští dárci podpořili letos 467 dětí. Sedm stěžejních míst, kde ACHO pomoc nabízí, navštívil v uplynulých dnech olomoucký arcibiskup Josef Nuzík. Cesta byla utajena kvůli bezpečnosti. „I když jsme hned první noc zažili poplach a létající rakety, překvapovalo mě, že život se tam nezastavil,“ řekl dnes novinářům Nuzík.
Arcibiskup se zástupci ACHO navštívil města jako Lopatyn, Ternopil, Berežany, Bortnyky nebo Kolomyju. „Naším cílem je pokračovat ve třech momentálně našich hlavních projektech. Prvním je letošní projekt Naplň talíř, jehož cílem je podporovat rodiny v nouzi, zapojeno je do něj 17 rodin z Lopatynu, kterým poskytujeme potravinové balíčky. Dalším projektem je Vánoční balíček, který děláme 17 let, vidíme v tom velké propojení českého dárce s ukrajinskými dětmi. Jde o přímou pomoc,“ řekla ČTK koordinátorka projektů ACHO na Ukrajině Khrystyna Novodvorska.
Ruské dronové útoky si dnes na Ukrajině vyžádaly nejméně jednu oběť a několik zraněných, uvedly podle agentury DPA ukrajinské úřady. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ukrajinské jednotky se stáhly z jedné vesnice nedaleko obléhaného města Pokrovsk. Tuto zprávu se ale podle agentury Reuters nepodařilo nezávisle ověřit. Kyjev naopak ohlásil ukrajinský útok na jeden z ruských závodů podílejících se na výrobě dronů.
Sedmačtyřicetiletý muž dnes zemřel po ruském dronovém náletu v okrese Synelnykove v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl šéf oblastní správy Vladyslav Hajvanenko na sociální síti facebook. Podle něj ruské útoky poškodily také místní infrastrukturu.
