„Rusové jsou horší než prasata. Modlili jsme se za osvobození.“ Lidé z Izjumu popsali měsíce okupace
Po šesti měsících okupace Izjumu jsou obyvatelé města opět svobodní. V okolí jsou vidět stopy ruské porážky – vyhořelé tanky a náklaďáky, ale zároveň i škody, které po sobě zanechali ruští vojáci – zničené domy a auta a varování před zaminovaným územím. Zpravodaj CNN zde natočil reportáž a vyzpovídal obyvatele.
Izjum je součástí Charkovské oblasti, která je v tuto chvíli téměř celá osvobozená, řekla reportérům CNN ukrajinská armáda. Pro Rusko se jedná o velkou strategickou ztrátu, neboť Izjum sloužil jako klíčová základna ruských vojsk, která se odtud navíc zásobovala.
Jak v pondělí informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij, Ukrajina si zpátky vzala 6000 kilometrů čtverečních svých území. Rusko se nechalo slyšet, že ústup ruské armády byl taktický s cílem zaměřit se na Donbas.
V Izjumu mají nicméně ukrajinští vojáci další práci. Snaží se najít několik ruských vojáků, kteří se ukrývají, stejně jako se snaží najít každého, kdo s nimi v průběhu okupace spolupracoval. Navíc město je zcela odpojeno od okolního světa, není zde žádný signál, což je taktika, kterou Rusové používají napříč okupovanými oblastmi.
Obyvatelům se nicméně velmi ulevilo ve chvíli, kdy se město opět ocitlo v rukou Ukrajiny. Ulice jsou sice poměrně vyprázdněné, ale občas obyvatelé vyjdou z domu, aby zamávali na reportéry či ukrajinské vojáky, někteří si s nimi také podávají ruce.
Strach z Ruska je však ve městě pořád cítit. Obyvatelé se příliš báli otevřeně promluvit. Nechtěli příliš hovořit o tom, co se v posledních měsících ve městě odehrávalo.
Jeden ukrajinský pár souhlasil, že zpravodaji poskytne svou výpověď, nicméně pár požádal o zveřejnění pouze svých křestních jmen. Oslavovali ukrajinské vítězství, Valeriy vítězství označil za „balzám na duši“. „Modlili jsme se k Bohu, abychom byli osvobozeni bez boje a bez krve. A tak se také stalo,“ řekl dále reportérům.
Válka však ještě není u konce. Nekonečné ostřelování ozývající se z dálky obyvatelům neustále připomíná nebezpečí. Nicméně i přes to obyvatelé nyní začínají postupně navracet Izjum a další osvobozená území do přijatelného stavu.
Na otázku, zdali bylo těžké dobýt město zpátky, odpověděl jeden ukrajinský voják: „Ani moc ne.“ Navíc ukrajinská armáda díky rychlému útěku Rusů získala obrovské množství zbraní.
„Horší než prasata“
Obyvatel Izjumu Valeriy, který souhlasil s reportáží CNN, řekl, že místní obyvatelé byli na Rusy naštvaní za jejich chování. „Kde nebyli žádní lidé, Rusové ukradli, co se dalo,“ řekl. „Žili jako prasata. Podívali jsme se do jednoho domu – i prasata žijí lépe.“
Valeriy dále popsal, jak 4. března začala okupace. Osm raket přistálo kousek od jeho domu, kde v onu chvíli byl se svojí manželkou, zážitek označil za strašlivý, nicméně rakety je přímo nezasáhly. Jedna raketa však zasáhla dům jejich sousedky, ta ale útok přežila bez škrábnutí.
Dále promluvil o prozření ruských vojáků. Ti si podle něj uvědomili, že jim ruský prezident Vladimir Putin lhal, když řekl, že chce Ukrajinu osvobodit od nacistů. „Přišel ruský dělostřelec a řekl: ‚Otče, zachránili jsme vás od nacistů.‘ ‚Jednoho mi ukažte,‘ odpověděl jsem mu,“ popsal Valeriy.
Snažil se mladým vojákům vysvětlit, jak ničí blízké vztahy mezi Ukrajinci a Rusy, kteří žijí blízko společných hranic. Přitom s nimi hovořil rusky. „Řekl jsem jim, že zničili dům muže, který pocházel z Kurské oblasti (patřící k Rusku),“ vyprávěl. „Každý tady má příbuzné z Bělgorodu (ruské město, pozn. redakce) a dalších měst.“
V jednu chvíli k němu přicházeli ruští průzkumníci a ptali se ho: „Koho jsme sem přišli vysvobodit?“ Za ústup ruských vojsk v posledním týdnu může především zmatek a deziluze, které je zachvátily.
Větší problém by však Putinovi mohly způsobit útěky ruských velitelů. Velící systém totiž v Charkově ztroskotal. Jeho vysocí vojenští představitelé uprchli z bunkrů a ruští vojáci za sebou mezitím zanechávali těžké zbraně.
Ruský soud poslal na 22 let do vězení aktivistku Nadin Gejslerovou, která v Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou pomáhala uprchlíkům ze sousední země, proti níž Rusko čtvrtým rokem vede válku. Ruskojazyčný servis stanice BBC informuje, že dostala také pokutu ve výši 320 000 rublů (asi 88 000 korun)
Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany v Moskvě sestřelila 61 ukrajinských dronů, nejvíce nad Orelskou oblastí. Moskevský starosta Sobjanin informoval o sestřelení dvou bezpilotních letounů mířících na město. „Na místě, kde dopadly trosky (sestřeleného dronu) pracují specialisté záchranných složek,“ napsal bez dalších podrobností na telegramu.
Během noci na dnešek Rusko proti Ukrajině vyslalo 86 dronů, uvedlo letectvo napadené země. Jednotky protivzdušné obrany jich 34 sestřelily, dalších 36 zmizelo z radarů nebo bylo zneškodněno prostředky elektronického boje.
Terčem útoku ruských dronů se ve čtvrtek večer stalo i další oblastní centrum na severovýchodě země, Sumy, kde vypukl požár obytného domu, který hasiči mezitím uhasili. Nálet se obešel bez obětí a raněných, napsal šéf oblastní správy Oleh Hryhorov na telegramu. Vyzval lidi zůstat v krytech, protože nebezpečí nepominulo a letecký poplach trvá.
Nejméně tři raněné, včetně dvou dívek ve věku 12 a 17 let, si vyžádal během noci útok ruských bezpilotních letounů na druhé největší ukrajinské město Charkov, uvedl na sociální síti Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.
Při masivním náletu ruských dronů na Oděsu na jihu Ukrajiny bylo zraněno 13 lidí, včetně tří hasičů, oznámila dnes ukrajinská Státní služba pro mimořádné události (DSNS). Dříve šéf oblastní správy Oleh Kiper informoval o dvou zraněných.
Pro dnešek se zprávami z války na Ukrajině končíme. Znovu se přihlásíme v pátek ráno, dobrou noc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X informoval, že dnes ráno navštívil místo v Kyjevě, kde ruská raketa dopadla na obytnou budovu. „Střela proletěla všemi patry až do sklepa. Byl to záměrný teror, stejný, jaký ruská armáda pod Putinovým vedením provádí všude, od Čečenska po Sýrii. Zabíjení a ničení je to, co Rusko spojuje s režimy, jako jsou ty v Íránu a Severní Koreji,“ napsal Zelenskyj.
This morning, I visited the site where a Russian missile struck a residential building in Kyiv. The missile went through every floor, all the way down to the basement. It was deliberate terror, the same thing Russia’s army under Putin has done everywhere, from Chechnya to Syria.… pic.twitter.com/Kx709YIQ7y
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 19, 2025
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jmenoval velitelem pozemních sil Hennadije Šapovalova, který dříve stál v čele jednotek bojujících proti ruské invazní armádě na jihu země. S odvoláním na prezidentský dekret o tom dnes informovala ukrajinská média. Šapovalov tak nahradí Mychajla Drapatého, jenž se vzdal postu v souvislosti s nedávným ruským útokem na vojenské cvičiště, který si vyžádal 12 mrtvých a 60 zraněných.
Podívejte se na záběry z poslední výměny zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem.
U Sberbank si loni otevřelo účet o 50 procent více čínských malých a středních firem. Podle agentury Reuters to dnes uvedl první náměstek ředitele největší ruské banky Alexandr Veďachin.
Obchod mezi Ruskem a Čínou prudce vzrostl od doby, kdy západní země a firmy zareagovaly na ruskou agresi vůči Ukrajině. Podle údajů čínských celních úřadů se loni vzájemný obchod vyšplhal na rekordních 1,74 bilionu jüanů (5,2 bilionu Kč), a to i přes výpadky plateb způsobené západními sankcemi.
Dánsko dnes spustilo stránky svého předsednictví v Radě EU, představilo logo a heslo, kterým je Silná Evropa v měnícím se světě.
Dánské předsednictví má dvě hlavní priority, jsou jimi Bezpečná Evropa a Konkurenceschopná a zelená Evropa. Dánové se budou zabývat zejména posilováním obranné připravenosti Evropy, budou ale i nadále pokračovat v podpoře Ukrajiny a chtějí se zaměřit i na téma boje s nelegální migrací. Právě Dánsko patří společně s Českem mezi země, které prosazují takzvaná inovativní řešení nelegální migrace a zmiňují zejména potřebu vylepšení návratové politiky, ale i lepší ochranu vnějších hranic či intenzivnější spolupráci s třetími zeměmi.
Ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci dnes uvedl, že v poslední výměně se vrátili do vlasti nemocní a zranění vojáci.
„Každý z dnes propuštěných obránců má vážné zdravotní diagnózy a nemoci, které jsou důsledkem zranění a pobytu v zajetí. Mnozí mají výrazný úbytek hmotnosti, dystrofii, vředy, problémy se zrakem, poruchy pohybového aparátu, kardiovaskulární choroby a zažívací problémy,“ uvedl ukrajinský koordinační štáb na facebooku. Většina z vyměněných vojáků podle něj byla v ruském zajetí přes tři roky, významná část z nich bránila město Mariupol.
Tématy třetího kola rusko-ukrajinských jednání v Istanbulu by mohla být výměna válečných zajatců a ruské memorandum k možnostem ukončení čtvrtým rokem trvající války mezi oběma zeměmi. Dnes to podle ruskojazyčného servisu BBC řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podmínky pro ukončení konfliktu předložilo Rusko Ukrajině během druhého kola rozhovorů začátkem měsíce, Kyjev je označil za soubor starých ultimát.
„Jde o pokračování humanitárních výměn, propouštění zajatců, pokračování výměn těl padlých,“ řekl Peskov. „Samozřejmě si budeme muset vyměnit názory na reakci na návrhy memorand,“ dodal.
Severoatlantická aliance asi příští týden zkrátí svůj summit původně plánovaný na dva dny na pouhé dvě a půl hodiny trvající zasedání, aby americký prezident Donald Trump neopustil vrcholnou schůzku předčasně. S odvoláním na nejmenované alianční činitele to dnes napsal list Financial Times.
Vrcholní představitelé 32 členských zemí NATO se sejdou příští týden v Haagu, aby jednali o společném zvýšení zbrojních výdajů a obranných plánech aliance v době pokračující ruské agrese na Ukrajině.
Mezi Ukrajinou a Ruskem byla provedena další výměna válečných zajatců v rámci Istanbulské dohody, oznámil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ruský vojenský soud dnes poslal na 17 let do vězení herce Viktora Mosijenka za to, že se snažil vyhodit do povětří železniční trať v Belgorodské oblasti. Na akci podle ruských vyšetřovatelů spolupracoval s paramilitární skupinou, kterou na Ukrajině založili ruští občané, informovala agentura Reuters s odvoláním na TASS.
Podle ruské tajné služby FSB chtěl tento muž sabotovat železniční trať podle instrukcí Legie Svoboda Rusku, formace tvořené ruskými občany bojujícími na straně Ukrajiny, kterou Moskva označila za teroristickou organizaci. Následně chtěl utéct na Ukrajinu. Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé agresi ruské armády.
Rusko omylem přiznalo ohromující ztráty vojáků na Ukrajině. Vysoce postavený ruský úředník dnes neúmyslně potvrdil ohomující ztráty vojáků, které utrpěly ruské síly během invaze na Ukrajinu. Napsal list The Kyiv Independent.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj položil květiny k bytovému domu v Kyjevě, kde ruská raketa zabila 23 lidí.
Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání bývalého českého vojáka Filipa Simana, jenž se po ruské invazi na Ukrajinu přidal k ukrajinským dobrovolníkům. Odpyká si osm let ve vězení za to, že při válečných operacích raboval. NS rozhodl bez veřejného jednání, plné odůvodnění zatím není dostupné. Dovolání považoval za zjevně neopodstatněné. ČTK to řekl vedoucí oddělení styku s veřejností NS Václav Vlček.
Jednoho mrtvého a čtyři zraněné si vyžádalo noční ruské ostřelování Dněpropetrovské oblasti, informovalo vedení tohoto regionu, který leží na východě Ukrajiny. Naopak podle ruských úřadů se terčem rozsáhlého ukrajinského dronového útoku stala Volgogradská oblast na jihu Ruska.
Šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak původně uvedl, že po ruském útoku na Nikopol na břehu zničené Kachovské přehrady je pět zraněných, mezi nimi 11letý chlapec. Později dodal, že jeden ze zraněných, 59letý muž, v nemocnici těžkým zraněním podlehl. Poškozený byl automobil, jeden soukromý dům a jedna nevyužívaná budova. Terčem ruského dronového útoku se stalo také okolí Samaru ležícího severně od Dnipra, kde vypukl požár.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvádějí Ozbrojené síly Ukrajiny.
Ruský prezident Vladimir Putin je připraven setkat se s hlavou Ukrajiny Volodymyrem Zelenským v závěrečné fázi jednání. Putin to podle agentury Reuters prohlásil v Petrohradě na mezinárodním ekonomickém fóru. Mezi Ruskem a Ukrajinou se odehrála dvě kola jednání, která až na výměnu vězňů a těl padlých vojáků konkrétní výsledky nepřinesla. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi.
„Jsem připraven setkat se s kýmkoli včetně Zelenského,“ řekl Putin o jednání s Ukrajinou. Poznamenal, že takové setkání by se mohlo uskutečnit v závěrečné fázi rozhovorů.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
ruský prezident Vladimir Putin považuje možné setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem za velmi přínosné, musí být ale dobře připraveno. Podle agentury Reuters to prohlásil v rozhovoru s novináři na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradě. Rovněž prohlásil, že zbrojení Severoatlantické aliance nevnímá Ruská federace jako hrozbu, neboť si sama dokáže zajistit bezpečnost.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Berďansk byl zastřelen zástupce okupačních úřadů, který se podle Kyjeva podílel na organizaci mučíren. Na svých internetových stránkách o tom informovala ukrajinská vojenská rozvědka (HUR).
Počet obětí ruského útoku na Kyjev z noci z pondělka na úterý vzrostl na 28, oznámil dnes večer ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko, který na telegramu zároveň informoval o ukončení pátrání v troskách devítipatrové obytné budovy v Solomjanské čtvrti.
Jednou z obětí nedělního íránského raketového útoku na izraelské město Bat Jam byla holčička z Ukrajiny, která v Izraeli přebývala se svými příbuznými a léčila se tam s leukémií. Informují o tom izraelská média. Otec sedmileté Anastasije Burykové bojuje v řadách ukrajinské armády proti ruským invazním silám.
Podívejte se na aktuální snímky z Kyjeva, kde útočili Rusové.
Udělení tří darů Ukrajině v celkové hodnotě 75 milionů korun dnes schválila vláda. Vyplývá to z výsledků zasedání. Peníze půjdou na odminování osmi ukrajinských oblastí, podporu hospodářské obnovy nebo na zřízení Centra ukrajinské jednoty, které má mimo jiné pomáhat vysídleným Ukrajincům s návratem do vlasti. Peníze Česko daruje z programu ministerstva vnitra Pomoc na místě.
Jednou z obětí ruského vzdušného útoku na Kyjev v noci na úterý je jednatřicetiletý Dmytro Isajenko, jenž studoval na Fakultě tělesné výchovy, sportu a zdraví na pedagogické univerzitě Mychajla Drahomanova. S odvoláním na vzdělávací instituci to dnes napsala ukrajinská média, která upozornila, že rodiče studenta v úterý celý den čekali u trosek vybombardovaného domu v Solomjanské čtvrti v naději, že záchranáři syna najdou živého.
Vysoce postavení ukrajinští činitelé jednali se svými americkými kolegy o možnosti finančně podporovat obranné projekty na Ukrajině z nedávno vytvořeného společného investičního fondu pro obnovu. Podle agentury Reuters o tom dnes informovala ukrajinská vicepremiérka Julija Svyrydenková.
S výpadky mobilního internetu začalo dnes v Petrohradu mezinárodní ekonomické fórum, kterého se má již tradičně zúčastnit ruský prezident Vladimir Putin. Na prudký růst stížností uživatelů na výpadky mobilního internetu ve druhém největším ruském městě v den zahájení fóra upozornil server The Moscow Times. Lidé si zejména stěžují, že jim nefungují aplikace pro objednání taxi. Podle dřívějších zpráv ruských médií regionální úřady pravidelně vypínají mobilní internet v případě hrozby dronového náletu z Ukrajiny, která se již čtvrtým rokem brání ruské invazi.
Hodina vypnutí internetu v Petrohradu připraví regionální ekonomiku o 78 milionů rublů (asi 21,5 milionu Kč), napsal server The Moscow Times s odvoláním na šéfa nevládního spolku Společnost obrany internetu Michaila Klimareva.
Velvyslanec Německa na Ukrajině Martin Jäger bude novým šéfem německé Spolkové zpravodajské služby (BND), napsala dnes s odvoláním na zdroje z vlády agentura DPA. Nahradí tak dosavadního šéfa tajné služby Bruna Kahla, který se po devíti letech přesouvá do Vatikánu.
Šedesátiletý Jäger je špičkovým diplomatem. Má bohaté zkušenosti jako velvyslanec v krizových oblastech, z kancléřství a také z obchodu. V letech 2021 až 2023 zastupoval Jäger Německo v Bagdádu, předloni se stal velvyslancem v Kyjevě.
„V době studené války Spojené státy a jejich spojenci v mnohém překonaly Sovětský svaz. Dnes, tváří v tvář NATO a EU, nemá Rusko šanci. Musíme však zůstat jednotní,“ řekla na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Rusko podle ní v loňském roce utratilo na zbrojní výdaje více než celá Evropská unie, utrácí na armádu více než na zdravotnictví, vzdělávání či sociální služby. „Připravuje se na dlouhotrvající agresi. Neutrácíte tolik na vojenské vybavení, kdybyste ho nechtěli používat,“ dodala v debatě věnované nadcházejícímu summitu NATO, který se bude konat 24. a 25. června v Haagu.
Slovenská policie na pokyn úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) provedla razie patrně v souvislosti s darováním vojenského materiálu bránící se Ukrajině. Podle slovenských médií kriminalisté zadrželi bývalého šéfa jedné ze slovenských zbrojovek a chtěli zadržet také exministra obrany Jaroslava Nadě, který je ale na dovolené v Kanadě.
Podle portálu Aktuality.sk se EPPO zabývá slovenským nákupem a následným darováním munice na Ukrajinu, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi. Slovensku část jeho vojenské pomoci věnované sousední zemi proplatila EU.
„Čekal jsem takovéto divadýlko už několik měsíců. Potřebují překrývat svou neschopnost, ožebračování občanů a zlodějiny, tak hledají témata,“ komentoval Naď policejní akci. Dodal, že do vlasti se vrátí v závěru června a bude vyšetřovatelům k dispozici.
Počet obětí ruského útoku na Kyjev z noci na úterý vzrostl na 26, píše Ukrajinska pravda poté, co záchranáři z trosek vyprostili další mrtvá těla.
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov navštívil frontovou linii. „Přeji vám další bojové úspěchy a úplné osvobození doněcké země,“ citovala ruská státní agentura TASS Gerasimova poté, co na frontovém úseku u Pokrovsku vyznamenal příslušníky ruského vojskového uskupení Střed.
Obsazení průmyslové Doněcké oblasti patří k hlavním cílům ruského válečného úsilí. Rusko v roce 2022 anektovalo Doněckou oblast spolu s dalšími ukrajinskými regiony - Chersonskou, Záporožskou a Luhanskou oblastí. Ani v jednom případě však tato území zcela nekontroluje.
Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg se v nejbližších dnech chystá odcestovat do Běloruska, aby jednal s tamním vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené se záležitostí. Děje se tak v době, kdy mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem uvázla na mrtvém bodě.
Pokud se Kellogg setká s Lukašenkem, stal by se nejvýše postaveným představitelem Spojených států, který autoritářsky vedené Bělorusko za poslední roky navštívil.
Přesný program schůzky není jasný. Kellogg však v soukromí vylíčil cestu jako krok, který by mohl pomoci nastartovat mírové rozhovory vedoucí k ukončení ruské války proti Ukrajině.
Summit skupiny zemí G7 v Kanadě v úterý po předčasném odjezdu amerického prezidenta Donalda Trumpa skončil bez závěrečného společného prohlášení k Ukrajině, informují světové agentury. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj summit opustil s dalším příslibem pomoci od hostující Kanady, ale aniž měl možnost setkat se s Trumpem, který předčasně odletěl zpět do Washingtonu kvůli pokračujícímu konfliktu mezi Izraelem a Íránem.
K úternímu závěrečnému jednání kanadského premiéra Marka Carnyeho a jeho protějšků ze Spojeného království, Francie, Německa, Itálie a Japonska se připojili Zelenskyj a také generální tajemník NATO Mark Rutte. „Potřebujeme podporu od spojenců a proto jsem tady,“ řekl Zelenskyj. „Jsme připraveni na mírová jednání, bezpodmínečné příměří. Myslím, že je to velmi důležité. Ale k tomu potřebujeme tlak,“ dodal.
Přítomní lídři se dohodli na společném postupu v boji proti takzvaným netržním politikám, které by mohly ohrozit globální přístup ke kritickým nerostům. Také se zavázali omezit negativní dopady umělé inteligence na pracovní místa a životní prostředí, přičemž zároveň přijali to, co označili za možnou technologickou revoluci. Shodli se také v řadě dalších otázek, avšak summit, který měl být ukázkou jednotného postoje vyspělých zemí k hlavním globálním problémům, nakonec neskončil společným prohlášením o válce na Ukrajině.
„Lídři G7 vyjádřili podporu úsilí prezidenta Trumpa o dosažení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině. Uznali, že se Ukrajina zavázala k bezpodmínečnému příměří, a shodli se, že Rusko musí učinit totéž. Vedoucí představitelé G7 jsou odhodláni prozkoumat všechny možnosti, jak maximalizovat tlak na Rusko, včetně finančních sankcí,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se summitu v Kanadě rovněž zúčastnil. Vůdci sedmičky s ním a s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Markem Ruttem projednali podporu Ukrajiny, včetně rozpočtové podpory obrany a obnovy a rekonstrukce, dodává Zelenskyj.
Podívejte se na ztráty ruské armády k dnešnímu dni tak, jak je uvádí ukrajinská strana. Informace nelze v průběhu války spolehlivě ověřit.
Počet obětí nedávného ruského útoku v Kyjevě vzrostl na 21 lidí, 134 dalších utrpělo zranění, uvedla dnes ráno Státní služba pro mimořádné události (DSNS) na facebooku. Úřady hlásily oběti i v jiných částech země. V noci na úterý vyslalo Rusko proti Ukrajině bezpilotní letouny a rakety. Kvůli útoku byl na Ukrajině na dnešek vyhlášen den smutku.
V Kyjevě zasáhli Rusové devítipatrovou budovu ve Solomjanské čtvrti, na bulváru Václava Havla. „Záchranné akce v Solomjanské čtvrti pokračovaly celou noc. Z trosek devítipatrové budovy vynesli záchranáři těla dalších pěti lidí,“ uvedla dnes DSNS. Záchranáři už na místě dříve nalezli 16 mrtvých a práce stále pokračují.
Kanada kvůli odporu Spojených států upustila od záměru, aby skupina sedmi vyspělých ekonomik G7 vydala důrazné prohlášení k rusko-ukrajinské válce. Podle agentury Reuters to dnes řekl novinářům kanadský činitel.
Podle tohoto zdroje se americká strana snažila prosadit mírnější znění prohlášení. Kanada, která hostí summit G7 v Kananaskisu, ale to odmítla s tím, že by to nebylo spravedlivé vůči Ukrajině.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Vítejte zpět, online přenos pokračuje.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Při ruských nočních útocích na Kyjev zahynulo 14 lidí, uvedli ukrajinští záchranáři poté, co vytáhli tělo z domu na bulváru Václava Havla.
Česko je připravené prodloužit program dodávek těžké munice na Ukrajinu do roku 2026, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v rozhovoru pro americkou agenturu Bloomberg. Rozhovor dnes publikoval americký server. Klíčové podle něj bude zachování podpory muniční iniciativy po sněmovních volbách v ČR letos na podzim.
Ministr v interview uvedl, že česká muniční iniciativa podpořená spojeneckými penězi „změnila pravidla hry na bojišti“, píše Bloomberg. Ukrajinské síly mají nyní k dispozici přibližně jednu dávku střeliva na každé dva výstřely vypálené Ruskem, přičemž na začátku války v únoru 2022 byl poměr 1:10, řekl agentuře Lipavský.
Ruský soud dnes rozhodl o převodu moskevského letiště Domodědovo ze soukromého vlastnictví na stát. Majitelé podle něj žijí v zahraničí a nemají právo s majetkem nakládat. Informovala o tom agentura AFP, podle níž je Domodědovo poslední z řady ruských podniků znárodněných v nedávné době.
Od roku 2022, kdy Rusko zahájilo plošnou invazi na Ukrajinu, nařídily ruské soudy znárodnění desítek soukromých firem, což je podle kritiků součástí snahy Kremlu posílit kontrolu nad hospodářstvím. Prokuratura obvykle používá řadu právních argumentů, aby zabavování majetku zdůvodnila, a naznačuje, že firmy jsou spojené s korupcí nebo byly nezákonně privatizovány po rozpadu Sovětského svazu v 90. letech.
Při ruských nočních útocích na Kyjev zahynulo deset lidí, uvedl dnes odpoledne na telegramu ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko, který tak snížil počet dosud ohlášených obětí. Kyjevští činitelé dříve informovali o nejméně 14 zabitých. Také starosta metropole Vitalij Kličko odpoledne informoval o deseti mrtvých, ale zároveň upozornil, že záchranné operace pokračují a v troskách mohou být další lidé. V jihoukrajinské Oděse naopak počet obětí podle úřadů vzrostl z jednoho na dva a další zabitý civilista je hlášený po ruském ostřelování z Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti. České ministerstvo zahraničí ruské útoky odsoudilo. Moskva tvrdí, že napadla vojenské cíle.
Kanada poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě dvou miliard kanadských dolarů (asi 31,6 miliardy korun) a půjčky ve výši 2,3 miliardy kanadských dolarů (asi 36,4 miliardy korun), oznámil dnes premiér Kanady Mark Carney na summitu skupiny velkých světových ekonomik G7. Carney během posledního dne summitu v Kanadě přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského den poté, co odtud předčasně odjel americký prezident Donald Trump.
Tato pomoc umožní financovat drony, munici a obrněná vozidla, upřesnila kanadská vláda. Carney slíbil plnou solidaritu s Ukrajinou a oznámil nové sankce proti Rusku, jejichž cílem je podle něj vyvinout maximální tlak na prezidenta Vladimira Putina.
Evropská komise se rozhodla jmenovat novou zvláštní velvyslankyní Evropské unie pro Ukrajince v EU bývalou eurokomisařku Ylvu Johanssonovou.
Evropská unie postupně zastaví veškerý dovoz ruského plynu a ropy do konce roku 2027. Legislativní návrh dnes předložila Evropská komise. Návrh zakazuje dovoz zemního plynu pocházejícího z Ruska nebo vyváženého přímo či nepřímo z Ruska, jakož i poskytování služeb v terminálech LNG v Evropské unii zákazníkům z Ruska. Proti návrhu se již dříve postavily zejména Maďarsko a Slovensko.
„Rusko se nás opakovaně pokoušelo vydírat tím, že své energetické dodávky zneužívá jako zbraň,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Podnikli jsme jasné kroky k uzavření kohoutků a k definitivnímu ukončení éry ruských fosilních paliv v Evropě,“ dodala.
Ukrajinský parlament dnes většinou 273 hlasů dal zelenou prezidentovi Volodymyru Zelenskému, aby jmenoval Ruslana Kravčenka novým generálním prokurátorem. Funkce je neobsazená od loňského října - to odstoupil Andrij Kostin kvůli korupčnímu skandálu, kdy vyšlo najevo, že si desítky prokurátorů v Chmelnycké oblasti zařídily falešná potvrzení o invaliditě zajišťující, že nebudou mobilizováni do války.
Pětatřicetiletý Kravčenko se loni stal šéfem daňové správy, dříve byl náčelníkem vojenské správy hlavního města a ještě dříve vojenským prokurátorem. Vystupoval jako žalobce v případu, ve kterém byl exprezident Viktor Janukovyč, který po svém svržení uprchl do Ruska, odsouzen za velezradu a napomáhání nepříteli při vedení války, napsal list Ukrajinska pravda na svém webu.
Severní Korea vyšle tisícovku ženistů a 5000 armádních stavebních dělníků na obnovu poničené infrastruktury v ruské Kurské oblasti, kam loni v srpnu vpadly ukrajinské jednotky. Oznámil to dnes podle tiskových agentur tajemník bezpečnostní rady ruského prezidenta Sergej Šojgu po jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem v hlavním městě KLDR. „Předseda Kim Čong-un přijal rozhodnutí vyslat do Ruska 1000 ženistů, aby odminovali ruské území, a také 5000 vojenských stavbařů, aby obnovili poničené objekty infrastruktury,“ řekl Šojgu podle agentury Interfax. Uvedl také, že severokorejský vůdce a ruský prezident Vladimir Putin rozhodli o vybudování pomníku na počest severokorejských vojáků, kteří se zapojili do bojů s Ukrajinci. V rámci nynější návštěvy proto jednal o zřízení památníku a muzea v Pchjongjangu za ruské účasti.
„Zatímco svět hledí na Blízký východ, bombarduje Putin dál Ukrajinu,“ uvedlo německé ministerstvo zahraničí na síti X. Diplomacie je podle něj pro Vladimira Putina jen „pouhou kulisou“, což znovu dokázaly i noční útoky na Kyjev. „Putin nechce řešení, ale kapitulaci Ukrajiny. Zvýšíme na něj tlak,“ dodala německá diplomacie.
Návrh Evropské komise zastavit dovoz ruského plynu do EU je ideologický, Bratislava chce odklad hlasování o protiruských sankcích, řekl premiér Fico.
„V Kyjevě na likvidaci následků ruských úderů aktivně pracují dva vrtulníky,“ informuje DSNS - služba pro mimořádné situace. Při více než padesáti přeletech doručily více než 100 tun vody. Záchranné práce pokračují.
Slovensku by v současné době nesmyslného zbrojení svědčila neutralita, řekl slovenský premiér Robert Fico, jehož země je od roku 2004 členem NATO. Fico poprvé veřejně hovořil o neutralitě země, a to v odpovědi na novinářský dotaz ohledně zvyšování výdajů na obranu, které plánuje Severoatlantická aliance.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho ozbrojené síly během noci zaútočily vysoce přesnými zbraněmi na ukrajinské zbrojovky v okolí Kyjeva a Záporoží na jihovýchodě země. „Cíl útoků byl dosažen. Všechny stanovené objekty byly zasaženy,“ napsalo na sociální síti.
Kyjevský starosta Vitalij Kličko oznámil, že středa bude v metropoli dnem smutku na památku obětí.
Do Polska dorazily první z osmi bitevních vrtulníků AH-64D Apache, pronajatých od Spojených států. Tyto stroje poslouží k výcviku polských pilotů a obsluh, než země získá první z celkem 96 těchto helikoptér, které si objednala. Jejich dodávky mají začít v roce 2028.
Aktuálně má Polsko vycvičených 22 pilotů. Vrtulníky mají posloužit k posílení východního křídla NATO. „Nákup moderní výzbroje je investicí do naší bezpečnosti,“ podotkl vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz.
Ukrajinská protivzdušná obrana zneškodnila 402 ze 440 dronů a 26 z 32 ruských raket a střel, které Rusko během noci vyslalo proti Ukrajině, uvedlo ukrajinské letectvo, podle kterého se terčem ruského útoku stalo deset míst v zemi, hlavním cílem byl ale Kyjev.
Tajemník bezpečnostní rady ruského prezidenta Vladimira Putina, bývalý ruský ministr obrany Sergej Šojgu se dnes setkal se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem v metropoli KLDR, kam dříve přicestoval. Uvedly to ruské tiskové agentury.
KLDR je důležitým ruským spojencem ve válce proti Ukrajině. Pchjongjang poskytl Moskvě nejen obrovské množství munice, raket a dalších zbraní, ale i tisíce severokorejských vojáků, kteří se zapojili do bojů proti ukrajinským jednotkám v Kurské oblasti na západě Ruska.
Šojgu přicestoval do Pchjongjangu na zvláštní pokyn prezidenta Putina. Je to jeho třetí návštěva KLDR za poslední tři měsíce. Předchozí návštěva se uskutečnila 4. června, připomněla agentura TASS.
Ruští teroristé zaútočili na Kyjev raketou nesoucí kazetovou munici, aby zabili co nejvíce lidí, ukazuje starosta hlavního města Vitalij Kličko. „To lze popsat pouze jako genocidu,“ řekl na videu.
Počet lidí zraněných při ruském útoku na Kyjev vzrostl na 114; 68 lidí bylo převezeno do nemocnic.
Ruská protivzdušná obrana během noci sestřelila téměř dvě stovky ukrajinských dronů nad ruskými regiony, uvedlo ruské ministerstvo obrany. O případných škodách se nezmínilo.
„Takové útoky jsou čistým terorismem. A celý svět, Spojené státy a Evropa musí konečně reagovat tak, jak civilizovaná společnost reaguje na teroristy,“ tweetuje Volodymyr Zelenskyj k masivním útokům. „Putin to dělá pouze proto, že si může dovolit válku pokračovat. Chce, aby válka pokračovala. Je špatné, když mocní tohoto světa před tím zavírají oči.“
Ruský útok na Kyjev byl jedním z nejstrašnějších od začátku války, uvedl Zelenskyj. Zahynulo 14 lidí, další stovka je zraněná. Další oběť je v Oděse.
„Chemický závod Něvinnomyssk Azot, který je klíčovým dodavatelem pro vojensko-průmyslový komplex Kremlu, pozastavil výrobu v důsledku útoků ukrajinských dronů,“ uvádí The Kyiv Independent. Něvinnomyssk leží ve Stavropolském kraji v Severokavkazském federálním okruhu, několik set kilometrů od fronty.
„Záchranné práce v Kyjevě musely být přerušeny kvůli hrozbě dalších ruských vzdušných útoků.“ Zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín retweetuje video kanálu Trucha.
Při ruských nočních útocích na Kyjev zahynulo nejméně 14 lidí, uvedl podle agentury AFP šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko s tím, že po dalších obětech se nadále pátrá v sutinách. Kyjevský starosta Vitalij Kličko již dříve uvedl, že při jednom z útoků zahynul americký občan. Ruská armáda podle Klička na město útočila ze tří směrů, píše agentura Reuters. Podle Tkačenka ruská armáda na Kyjev udeřila kombinovaným útokem dronů a raket.
Jeden z prvních dronových útoků zasáhl vrchní patro obytné budovy v Solomjanské čtvrti a podle prvotních informací zranil nejméně 11 lidí. Podle ministra vnitra Ihora Klymenka bylo při útocích v Kyjevě zraněno nejméně 44 lidí a v Oděse dalších šest, píše AFP. V Kyjevě bylo zasaženo 27 objektů včetně obytných budov, vzdělávacích zařízení a kritické infrastruktury, dodal ministr Klymenko.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Při nočních ruských útocích na Kyjev zahynul americký občan a dalších 16 lidí bylo zraněno, uvedl podle agentury AFP kyjevský starosta Vitalij Kličko. Většina zraněných je hlášena v Solomjanské čtvrti, kde dron zasáhl vícepatrovou obytnou budovu. Šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko podle agentury uvedl, že ruská armáda na Kyjev udeřila kombinovaným útokem dronů a raket.
Dronový útok zasáhl vrchní patro obytné budovy v Solomjanské čtvrti a zranil nejméně 11 lidí. Záchranné týmy zasahovaly v dalších třech kyjevských čtvrtích. Ruská armáda podle Klička na město útočila ze tří směrů, píše agentura Reuters.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 navštívil Rakousko, kde jednal s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem. Zelenskyj se v Rakousku zdrží jen několik hodin, informovala agentura AFP.
Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády setkal i sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chtěl nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem, píše agentura APA. První dvě kola takových jednání se odehrála v Istanbulu.
Rusko-americká schůzka k bilaterálním vztahům byla zrušena, stalo se tak z iniciativy Spojených států, uvedla dnes mluvčí ruské diplomacie. Moskva podle ní doufá, že pauza nepotrvá příliš dlouho. Plánované jednání se mělo týkat normalizace práce zastupitelských úřadů v druhé zemi.
„Další schůzka v rámci bilaterálních konzultací, věnovaná odstranění ‚dráždivých faktorů‘ s cílem normalizovat práci zastupitelských úřadů obou zemí, byla zrušena z iniciativy amerických vyjednavačů,“ řekla podle agentury TASS mluvčí Marija Zacharovová. Další podrobnosti neuvedla, píše agentura AFP.
Ukrajina získala z Ruska těla dalších 1245 vojáků, oznámil dnes ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci. Jde podle něj o poslední fázi repatriací pozůstatků na základě dohody Kyjeva s Moskvou, ke které obě země dospěly začátkem června v Istanbulu. Rusko na Ukrajinu vrátilo v rámci istanbulských dohod celkem 6057 těl, uvedl štáb. Ukrajinský ministr vnitra ale zároveň obvinil Rusko, že posílá na Ukrajinu zohavená těla a mezi pozůstatky se podle něj našla i těla Rusů.
„Dnešek je poslední fází repatriace padlých vojáků,“ cituje agentura Reuters ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. „Od minulého týdne, kdy se začaly uplatňovat istanbulské dohody, jsme dokázali získat zpět přes 6000 těl,“ dodal.
Ruské drony, které v posledních týdnech útočí na ukrajinská města, létají příliš vysoko na to, aby ještě byly v dostřelu palných zbraní, píše server CNN. Ukrajina musí kvůli tomu najít nový způsob, jak na nálety bezpilotních letadel reagovat.
Ukazuje se, že Rusko znovu změnilo taktiku svých dronových útoků. Drony teď létají ve výškách, kde je nemožné je zasáhnout bez použití vyspělejší protivzdušné obrany. Rusko si to může dovolit díky zvýšení produkce, za měsíc dokáže vyrobit až 2700 dronů Šáhed íránské konstrukce.
„Je tu daleko více dronů, to je objektivní fakt. A samozřejmě že čím více jich je, tím těžší je proti nim zasáhnout,“ uvedl soudce ukrajinského nejvyššího soudu Jurij Čumak. Ten je zároveň dobrovolníkem u jednotky, která v noci sestřeluje ruské drony.
Pomoc evropských zemí Ruskem napadené Ukrajině v březnu a v dubnu oproti počátku roku výrazně vzrostla, zatímco americká se ocitla na nule, vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnil Institut pro světové hospodářství (IfW) v německém Kielu.
Vojenská, finanční a humanitární pomoc z Evropy podle IfW dosáhla v březnu a v dubnu dohromady zhruba 20,2 miliardy eur (přes 500 miliard korun). V lednu a v únoru to bylo přibližně 6,7 miliardy eur. Evropa na jaře zároveň poprvé od června 2022 poprvé předstihla USA v celkovém objemu vojenské pomoci. Bránící se východoevropské zemi dosud Evropa poskytla zbrojní pomoc za 72 miliard eur, zatímco USA za 65 miliard.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku plošné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 navštívil Rakousko. V plánu má jednání s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem, informovala agentura APA.
Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády sejde také sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chce podle APA nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem. První dvě kola se dosud odehrála v tureckém Istanbulu.
Rakousko patřilo spolu se Slovinskem a Kyprem k posledním zemím v Evropské unii, které dosud Zelenskyj nenavštívil. Česko navštívil v době rozsáhlé ruské invaze dvakrát, naposledy letos v květnu. Z Vídně odletí Zelenskyj na summit skupiny velkých světových ekonomik G7 v Kanadě.
Zelenského návštěvu kritizovala pravicově populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ). Šéf této politické formace označované za proruskou Herbbert Kickl uvedl, že Zelenského návštěvou Rakousko „pohřbívá svou neutralitu“ a ohrožuje tak vlastní bezpečnost.
Finský prezident Alexander Stubb dnes prohlásil, že příměří mezi Ruskem a Ukrajinou se podle jeho názoru nepodaří dosáhnout v nejbližších měsících. Jednání jsou delší, než původně předpokládal, a Evropa se musí připravit na válku pokračující celé léto, řekl Stubb na konferenci s lídry Estonska a Lotyšska. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu v únoru 2022 a v současnosti odmítá ukrajinské návrhy bezpodmínečného příměří, o něž usiluje i americký prezident Donald Trump.
„Nevidím možnost, že by tenhle konflikt skončil příměřím v nejbližších několika měsících. Bohužel je před námi válečné léto,“ řekl dnes Stubb během každoroční konference Kultaranta, na niž letos pozval své protějšky z Lotyšska a Estonska, Edgarse Rinkévičse a Alara Karise. Dodal, že původně optimisticky soudil, že by příměří mohlo platit třeba už od května.
Stubb, který je jako jeden z mála evropských státníků v kontaktu s Trumpem, poznamenal, že Rusko opakuje požadavek na uznání ukrajinského poloostrova Krym a části východní Ukrajiny za své území. To je pro Kyjev i všechny evropské země de iure nepřijatelné a požadavek jednání komplikuje, uvedl Stubb.
Ukrajina získala z Ruska těla dalších 1245 vojáků, oznámil dnes ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci. Jde o poslední fázi repatriací pozůstatků na základě dohody s Ruskem, ke které Ukrajina dospěla začátkem června v Istanbulu. Rusko na Ukrajinu vrátilo celkem 6057 těl, uvádí RBK Ukrajina.
„Dnešek je poslední fází repatriace padlých vojáků,“ cituje agentura Reuters ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. „Od minulého týdne, kdy se začaly uplatňovat istanbulské dohody, jsme dokázali získat zpět přes 6000 těl,“ dodal. Rusko na jednání v Turecku uvedlo, že je připraveno vydat Ukrajině těla více než 6000 vojáků a přijmout od Ukrajiny jakýkoli počet padlých Rusů.
Ukrajina předala Rusku těla 78 jeho vojáků, řekl šéf ruských vyjednavačů Vladimir Medinskij. Rusko podle něj vrátilo na Ukrajinu 6060 těl.
Ruská agrese proti Ukrajině podle ministra zahraničí Jana Lipavského ukázala, jak vesmírné prostředky přímo souvisí s vojenskými operacemi. Uvedl to na zahájení osmého ročníku Pražské konference o vesmírné bezpečnosti.
Bezpečnostní prostředí komplikuje také například asertivní chování Číny na oběžné dráze nebo nárůst nestátních aktérů ve vesmíru, míní. „Tyto podmínky zdůrazňují naléhavou potřebu mezinárodní spolupráce a zodpovědného chování ve vesmíru,“ uvedl. Vesmírná bezpečnost je podle něj nezbytnou součástí bezpečnosti národní i globální.
Válka na Ukrajině podle Lipavského jasně ukázala, že Evropa musí posílit propojení mezi civilními a vojenskými vesmírnými kapacitami. Základním kamenem obrany, a to i ve vesmíru, zůstává NATO, dodal. Česko podle něj podporuje rozvoj komplexní alianční politiky pro vesmír. Budoucnost vesmíru spočívá v partnerstvích mezi veřejnými institucemi, soukromým průmyslem a akademickou sférou, doplnil.
Sněmovna možná schválí možnost rušení nebo neprodloužení pobytu cizincům, kteří v Česku opakovaně páchají závažné přestupky. Úpravu poslanců opozičního ANO ke koaliční předloze o zpřísnění azylových a migračních pravidel podpořil bezpečnostní výbor.
Kladně se výbor postavil také například k návrhu Petra Letochy (STAN) na úpravu zákonů zvaných lex Ukrajina. Stát by podle ní měl nadále odmítat žádosti o dočasnou ochranu těch ukrajinských uprchlíků, kteří ji už mají nebo měli v jiné zemi EU.
Ústavní soud zamítl stížnost dvojice, která usilovala o to, aby konflikt s cizinci u stánku iniciativy Pražský Majdan neskončil jen v přestupkovém řízení. Stížnost směřovala proti rozhodnutím pražských policistů a státního zastupitelství, podle kterých se cizinci podezřelí z útoku na dobrovolníky nedopustili ani trestného činu z nenávisti, ani výtržnictví. ÚS stížnost považoval za zjevně neopodstatněnou, zjistila ČTK z usnesení v databázi soudu. Incident se odehrál před více než rokem na Staroměstském náměstí v Praze.
„Orgány činné v trestním řízení se v posuzované věci dostatečným způsobem zabývaly tím, zda stěžovatelé nebyli vystavení násilí motivovanému rasovou nenávistí, a srozumitelně s odkazem na příslušné důkazy vysvětlily, z jakého důvodu dospěly k závěru, že tomu tak nebylo,“ stojí v usnesení senátu se zpravodajkou Ditou Řepkovou.
Dobrovolníci Pražského Majdanu před rokem na Staroměstském náměstí informovali kolemjdoucí o válce na Ukrajině. U stánku propukl nejprve slovní konflikt a pak i strkanice se skupinou cizinců. Jednoho z cizinců zadržela policie hned po incidentu, další čtyři na letišti, brzy je však zase propustila. Podle tehdejších informací šlo o občany státu Evropské unie, z nichž nejméně jeden pocházel z postsovětského prostoru.
Policisté vycházeli hlavně z videozáznamů pořízených účastníky incidentu a z výslechů aktérů. Poté, co případ poslali přestupkové komisi, se dobrovolníci obrátili na Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1, které postup policistů potvrdilo jako správný. Podle státní zástupkyně šlo o „běžný situační konflikt“ a neprokázalo se, že motiv spočíval v podpoře Ruska a zášti vůči Ukrajině. Stejný názor mělo také Městské státní zastupitelství v Praze.
V Záporoží ruská armáda během noci zasáhla blíže neurčený podnik. Šéf vojenské správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov informoval o tom, že v blíže neurčeném průmyslovém podniku po ruském útoku vypukl požár. Na místě pracují záchranáři, nikomu se zřejmě nic nestalo. V noci také úřady v tomto regionu na jihovýchodě Ukrajiny, přes který prochází frontová linie, varovaly před aktivitou ruského letectva a před hrozbou útoku leteckými bombami KAB.
Ukrajinská protivzdušná obrana zneškodnila 125 ze 138 dronů vyslaných ruskými silami, uvedlo v pondělí ráno letectvo. V noci na pondělí byla hlavním cílem ruských útoků dle představitelů letectva Doněcká oblast na východě země, jejíž velkou část už Rusko kontroluje.
Kyjev a okolní oblast se v noci na pondělí staly terčem dalšího ruského útoku, po kterém úřady hlásí zraněné a sčítají materiální škody. V Kyjevě utrpěl zranění 21letý muž, který v těžkém stavu skončil v nemocnici, informoval šéf zdejší vojenské správy Tymur Tkačenko. Ruský útočný dron se podle něj zřítil do obytné zástavby ve čtvrti ležící u Dněpru.
Jinde jsou poškozené obchodní pavilony. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko později informoval ještě o jedné zraněné ženě. V Obuchivu ležícím v Kyjevské oblasti jižně od Kyjeva má po ruském dronovém útoku 60letý muž řezné rány na rukou a v obličeji. Poškozený je také jeden soukromý dům a hospodářská stavení, uvedl velitel vojenské správy Kyjevské oblasti Mykola Kalašnyk.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Opět se přihlásíme v pondělí ráno.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval, že jednal se zástupci vlády, tajné služby a armády o posílení ukrajinské infrastruktury před ruskými útoky.
„Navzdory všem Putinovým slibům Spojeným státům a dalším světovým aktérům, kteří usilují o mír, Rusko nadále útočí na civilní energetická zařízení na Ukrajině. Tento teror je stále zákeřnější. Nic nenasvědčuje tomu, že by se někdo v Moskvě chystal ukončit válku nebo brát diplomacii vážně,“ napsal Zelenskyj.
I had a meeting with the military, the Security Service of Ukraine, and government officials on protecting our infrastructure from Russian strikes.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 15, 2025
Despite all of Putin’s promises to the United States and others in the world who seek peace, Russia continues to strike civilian… pic.twitter.com/EqPM1bs8dk
Ukrajinské bezpilotní letouny podle ruských představitelů zabily jednoho člověka a 13 dalších zranily u Jelabugy v ruském Tatarstánu, která je asi 1220 kilometrů severovýchodně od Charkova. Podle Kyjeva se ve městě nachází automobilka, kde se vyrábí bezpilotní letouny, napsal Reuters.
Ruské ostřelování na začátku týdne mimo jiné poškodilo i budovu společnosti Boeing v Kyjevě. Navzdory útokům ale nedošlo k „porušení provozu“ a nikdo ze zaměstnanců nebyl zraněn, uvedly dnes zdroje agentury Reuters.
Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil dnes uvedl, že Rusko od počátku invaze odhadem ztratilo 1 003 860 vojáků, z nichž 1170 bylo jen za poslední den, 10 937 tanků, 22 804 obrněných bojových vozidel, 52 017 aut, 29 190 dělostřeleckých systémů nebo 40 709 bezpilotních letounů.
Ukrajinská tajná služba SBU zadržela v Rovenské oblasti 24letého muže, který si skrytě ze svého auta natáčel místní letiště. Podle SBU se jednalo o ruského agenta.
Rusko dnes předalo Ukrajině dalších 1200 těl ukrajinských vojáků. Výměnou ale nedostalo žádného svého padlého vojáka, tvrdí podle agentury Reuters Moskva. Ukrajina obdržení těl potvrdila.
Na předání těl padlých se delegace obou zemí domluvily na začátku června při jednání v Turecku. Ukrajina naposledy v sobotu získala těla 1200 vojáků, ani v tomto případě ale Rusku nepředala žádné jeho mrtvé vojáky.
Rusko v uplynulém dni vyslalo na Ukrajinu skoro 200 raket a dronů, ostřelování proběhlo zejména v Doněcké a Poltavské oblasti. V Chersonu zemřel jeden člověk.
V Kanadě začne summit skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. Zabývat se bude světovým obchodem i konflikty, které pokračují na více místech. Účast oznámili americký prezident Donald Trump, německý kancléř Friedrich Merz nebo francouzský prezident Emmanuel Macron.
Do Kananaskis, kde se summit koná, se chystá rovněž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten doufá, že získá Trumpův souhlas s dalšími sankcemi proti Rusku.
Děkujeme za pozornost, opět se přihlásíme v neděli ráno.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes měl zhruba padesátiminutový telefonický hovor s americkým protějškem Donaldem Trumpem. Odsoudil v něm izraelské útoky na Írán a potvrdil připravenost pokračovat v jednání s Ukrajinou, informují s odkazem na Bílý dům tiskové agentury.
