Vraždy, mučení, znásilňování dětí! OSN ve své zprávě vyčetla Rusku desítky válečných zločinů
Vyšetřovací komise OSN k Ukrajině konstatovala, že na Ukrajině byly po ruské invazi páchány válečné zločiny. Byly i znásilňovány, mučeny a protizákonně zadržovány děti. Komise se bude rovněž zabývat tvrzeními o nucených transportech a adopcích dětí. Při ústním představení prvních závěrů komise o tom dnes informoval její předseda Erik Möse. Novinářům pak řekl, že komise hodlá vyšetřovat také nový případ odhalení pohřebiště u východoukrajinského města Izjum.
„Na základě shromážděných důkazů komise dospěla k závěru, že na Ukrajině byly spáchány válečné zločiny,“ řekl Möse Radě OSN pro lidská práva při první bilanci bombardování civilních oblastí, vražd, mučení, špatného zacházení a sexuálního násilí po únorové ruské invazi na Ukrajinu.
Nor, který dříve předsedal tribunálu OSN pro válečné zločiny spáchané ve Rwandě, hovořil také o případech, při nichž byly na Ukrajině „znásilňovány, mučeny a nelegálně zadržovány děti“. Möse zdůraznil, že komise je při své práci nezávislá a nestranná. Uvedl i dva případy špatného zacházení s ruskými vojáky.
Rusko se dnešního zasedání Rady OSN pro lidská práva nezúčastnilo. S vyšetřovací komisí, která byla zřízena v březnu, odmítá spolupracovat.
Dnešní předběžná ústní zpráva se opírala o vyšetřování v Kyjevě, Černihivu, Charkově a Sumách, kde zástupci komise navštívili dohromady 27 míst a hovořili s více než 150 oběťmi a svědky.
Vyšetřovatelé našli důkazy o velkém počtu poprav, včetně těl se svázanýma rukama, prořízlými hrdly a prostřelenými hlavami, uvedl dále Möse. Vyšetřovatelé podle něj také identifikovali oběti sexuálního násilí ve věku od čtyř do 82 let. I když někteří ruští vojáci používali sexuální násilí jako strategii, komise prý nezjistila „obecný vzorec“ takového chování.
Komise OSN hodlá vyšetřovat také hromadné pohřebiště u Izjumu, kde byly v posledních týdnech nalezeny stovky těl. „Je to samozřejmě nová událost, ale my se určitě chceme podívat i na izjumský případ,“ řekl Möse na tiskovém brífinku. Na otázku, zda byly spáchány zločiny proti lidskosti, Möse odpověděl, že komise zatím k takovému závěru nedospěla, přičemž poukázal na nedostatek důkazů i analýz.
Vyšetřovací komise nyní obrátí svou pozornost na tvrzení o existenci „filtračních“ táborů v Ruskem okupovaných oblastech pro ukrajinské zajatce i na tvrzení o nucených transportech lidí a o adopcích ukrajinských dětí v Rusku.
Agentura Reuters poznamenala, že vyšetřování iniciovaná Radou pro lidská práva někdy mohou být využita před národními a mezinárodními soudy. Například v Německu tak byl v lednu odsouzen bývalý syrský rozvědčík za státem podporované mučení.
Möse potvrdil, že je ve spojení s Mezinárodním trestním soudem (ICC). Vyšetřovací komise má kompletní zprávu o svých zjištěních předložit Radě OSN pro lidská práva na konci svého mandátu v březnu 2023, a to i s doporučeními, jak pohnat pachatele k odpovědnosti.
Ruští vojáci zaútočili dronem v sobotu 4. října na loď s dvojicí rybářů na jezeře v Šosteckém okrese v Sumské oblasti. Podle tamní prokuratury došlo k útoku dopoledne, kolem 11:20. Na místě zemřel muž (†63) a jeho přítel (65) utrpěl zranění. Ukrajinské úřady případ vyšetřují jako válečný zločin, protože bezpilotní letoun zasáhl civilisty při běžné činnosti u vody.
K tragédii došlo ve stejný den, kdy Rusové podnikli další masivní útoky na Sumsko, včetně železniční stanice ve městě Šostka. Ty si vyžádaly desítky zraněných a výpadky v dodávkách elektřiny, vody i plynu. Jen během 24 hodin Rusové podnikli téměř dvě stovky útoků na 50 sídel v regionu.
Ukrajina by mohla rozšířit své letectvo o švédské stíhačky JAS-39 Gripen, uvedl pro BBC Ukraine první náměstek ministra obrany Ivan Havryljuk. Podle něj jsou gripeny mezi stroji určenými pro Kyjev, i když časový rámec ani počet neupřesnil.
Ze Stockholmu však zatím nepřišlo potvrzení a švédský ministr obrany Pål Jonson zdůraznil, že o prodeji bude možné jednat až po skončení války. Analytici připomínají, že zařazení dalšího typu stíhačky by Ukrajině přineslo nové výcvikové i logistické nároky, přesto by gripeny mohly posílit flotilu amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
