Vraždy, mučení, znásilňování dětí! OSN ve své zprávě vyčetla Rusku desítky válečných zločinů
Vyšetřovací komise OSN k Ukrajině konstatovala, že na Ukrajině byly po ruské invazi páchány válečné zločiny. Byly i znásilňovány, mučeny a protizákonně zadržovány děti. Komise se bude rovněž zabývat tvrzeními o nucených transportech a adopcích dětí. Při ústním představení prvních závěrů komise o tom dnes informoval její předseda Erik Möse. Novinářům pak řekl, že komise hodlá vyšetřovat také nový případ odhalení pohřebiště u východoukrajinského města Izjum.
„Na základě shromážděných důkazů komise dospěla k závěru, že na Ukrajině byly spáchány válečné zločiny,“ řekl Möse Radě OSN pro lidská práva při první bilanci bombardování civilních oblastí, vražd, mučení, špatného zacházení a sexuálního násilí po únorové ruské invazi na Ukrajinu.
Nor, který dříve předsedal tribunálu OSN pro válečné zločiny spáchané ve Rwandě, hovořil také o případech, při nichž byly na Ukrajině „znásilňovány, mučeny a nelegálně zadržovány děti“. Möse zdůraznil, že komise je při své práci nezávislá a nestranná. Uvedl i dva případy špatného zacházení s ruskými vojáky.
Rusko se dnešního zasedání Rady OSN pro lidská práva nezúčastnilo. S vyšetřovací komisí, která byla zřízena v březnu, odmítá spolupracovat.
Dnešní předběžná ústní zpráva se opírala o vyšetřování v Kyjevě, Černihivu, Charkově a Sumách, kde zástupci komise navštívili dohromady 27 míst a hovořili s více než 150 oběťmi a svědky.
Vyšetřovatelé našli důkazy o velkém počtu poprav, včetně těl se svázanýma rukama, prořízlými hrdly a prostřelenými hlavami, uvedl dále Möse. Vyšetřovatelé podle něj také identifikovali oběti sexuálního násilí ve věku od čtyř do 82 let. I když někteří ruští vojáci používali sexuální násilí jako strategii, komise prý nezjistila „obecný vzorec“ takového chování.
Komise OSN hodlá vyšetřovat také hromadné pohřebiště u Izjumu, kde byly v posledních týdnech nalezeny stovky těl. „Je to samozřejmě nová událost, ale my se určitě chceme podívat i na izjumský případ,“ řekl Möse na tiskovém brífinku. Na otázku, zda byly spáchány zločiny proti lidskosti, Möse odpověděl, že komise zatím k takovému závěru nedospěla, přičemž poukázal na nedostatek důkazů i analýz.
Vyšetřovací komise nyní obrátí svou pozornost na tvrzení o existenci „filtračních“ táborů v Ruskem okupovaných oblastech pro ukrajinské zajatce i na tvrzení o nucených transportech lidí a o adopcích ukrajinských dětí v Rusku.
Agentura Reuters poznamenala, že vyšetřování iniciovaná Radou pro lidská práva někdy mohou být využita před národními a mezinárodními soudy. Například v Německu tak byl v lednu odsouzen bývalý syrský rozvědčík za státem podporované mučení.
Möse potvrdil, že je ve spojení s Mezinárodním trestním soudem (ICC). Vyšetřovací komise má kompletní zprávu o svých zjištěních předložit Radě OSN pro lidská práva na konci svého mandátu v březnu 2023, a to i s doporučeními, jak pohnat pachatele k odpovědnosti.
Lídři Evropy, Kanady a Japonska odmítají americký plán na ukončení války na Ukrajině v jeho současné podobě: „Prvotní návrh osmadvacetibodového plánu obsahuje důležité prvky, které budou klíčové pro spravedlivý a trvalý mír. Domníváme se tedy, že tento návrh je základem, který bude vyžadovat další práci,“ uvedla v prohlášení skupina zemí, která je připravena se do procesu zapojit.
Lídři zdůraznili princip, že hranice není možné měnit silou. „Také nás znepokojují navrhovaná omezení ukrajinských ozbrojených sil, která by nechala Ukrajinu zranitelnou vůči budoucímu útoku. Opakujeme, že realizace prvků týkajících se Evropské unie a NATO by vyžadovala souhlas členských států EU a NATO,“ uvedly také státy.
Česko důkladně studuje americký návrh na ukončení války na Ukrajině a diskutuje o něm se spojenci v takzvané koalici ochotných, uvedl ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS). Jde o skupinu asi třiceti převážně evropských zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. „Existenci plánu bereme my i naši evropští kolegové jako výchozí bod pro další jednání o mírovém uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedl ministr.
Jakékoliv mírové uspořádání přímo ovlivní bezpečnost na celém evropském kontinentu na desítky let dopředu. „Musíme tedy k němu přistupovat s maximální zodpovědností, opravdu se nás to přímo týká. Zároveň platí, že evropská bezpečnost rovná se bezpečnosti české,“ uvedl. I kvůli české bezpečnosti mají podporu představitelé států E3 (Německo, Francie, Velká Británie) a další země, které už vstoupily do diplomatických jednání s USA za účelem vytvoření další verze mírového plánu, doplnil.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku.
