Ruské zločiny na Ukrajině: S pojmem genocida opatrně, říká Benda
Předseda koaličního poslaneckého klubu ODS Marek Benda uvedl, že Rusko páchá na Ukrajině válečné zločiny, byl by ale „lehce opatrný“ s označováním je za genocidu. Benda to řekl v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. S iniciativou přišli ve Sněmovně koaliční lidovci, jak je o to požádal na dubnovém sjezdu strany ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis.
„Já dokonce s tezí o tom, že mluvit o genocidě, bych byl lehce opatrný. Genocida je opravdu nějaké mezinárodně vymezené slovo. Dějí se tam strašné válečné zločiny,“ uvedl Benda k situaci na Ukrajině. Nazvání ruského postupu na Ukrajině genocidou by mohlo podle Bendy relativizovat holokaust, někdejší události v Arménii nebo ve Rwandě.
Lidovci přišli s iniciativou zhruba před dvěma týdny. Zatím není jasné, zda se poslanci budou zabývat návrhem takového usnesení už příští týden. Teze jsou podle předsedy jejich poslaneckého klubu Marka Výborného připraveny, chybí ještě stanovisko ministra zahraničí. Bez něj nelze tuto iniciativu ve vládní koalici završit.
Počátkem dubna označila Sněmovna vraždění lidí v Buči a v dalších ukrajinských městech ruskými silami za válečný zločin podle mezinárodního práva. Česko by se podle usnesení mělo zapojit do příprav pro ustanovení mezinárodního soudního tribunálu pro souzení pachatelů všech zločinů spáchaných Ruskou federací na Ukrajině.
Ukrajinský parlament schválil v polovině dubna usnesení, v němž označil počínání ruské armády na Ukrajině za genocidu. Vyzval parlamenty, vlády a organizace ve světě, aby učinily totéž.
Drazí čtenáři, přejeme klidnou noc, online zpravodajství k dění na Ukrajině bude pokračovat zase od rána.
Americký prezident Donald Trump zvažuje nové sankce proti Rusku, které nadále odmítá ukončit válku proti Ukrajině. Trump to dnes prohlásil v Bílém domě při návštěvě finského prezidenta Alexandera Stubba, kterému slíbil pomoc v případě ruské invaze. „Budu bránit, rozhodně. Finové jsou skvělý národ. Nemyslím si ale, že se to stane,“ řekl Trump.
Trump naopak tvrdě kritizoval Španělsko kvůli neochotě navýšit výdaje na zbrojení. NATO by podle něj mělo zvážit, zda tuto zemi nevyloučit ze svých řad.
Úřady v Kramatorsku na východě Ukrajiny dnes nařídily rodinám s dětmi, aby se část tohoto města a dvě obce v jeho okolí evakuovaly. Vedení Slavjansku, druhého významného města v Ukrajinci kontrolované části Doněcké oblasti, také obyvatelům doporučilo, aby přinejmenším na zimu odešli. V regionu, kde Rusko soustředilo své síly a jeho jednotky pomalu postupují, se zhoršuje bezpečnostní situace.
Rodiny s dětmi dostaly nařízeno opustit Semenivku ležící několik kilometrů na jihovýchod od Kramatorsku, obec Vasylivska Pustoš na východ od něj a jihovýchodní část Kramatorsku. Město, které mělo před začátkem ruské invaze 147.000 obyvatel, je důležitým logistickým centrem a leží asi 20 kilometrů od frontové linie. Od roku 2014, kdy proruští separatisté zahájili boj proti jednotkám věrným vládě v Kyjevě, je provizorní metropolí Doněcké oblasti. Kramatorská městská vojenská správa nařízení k evakuaci podle agentury AFP zdůvodnila tím, že přibývá útoků malými a levnými FPV drony, které v posledních měsících změnily charakter bojů na frontě.
Rádio Svobodná Evropa informovalo, že před několika dny v centru Kramatorsku útočil ruský dron s optickým vláknem, podle ruských válečných blogerů se jeho cílem stalo vojenské auto. Šlo o první případ použití tohoto typu bezpilotního letounu ve velkém městě. Drony ovládané pomocí optického vlákna nepoužívají k přenosu signálu rádiové vlny a nelze je sledovat ani zneškodnit pomocí prostředků elektronického boje.
Benda se v debatě ostře střetl s předsedou SPD Tomiem Okamurou, podle kterého by vláda Petra Fialy (ODS) měla s dalšími státy usilovat o mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Okamura poukazoval na to, že i kvůli konfliktu rostou ceny energií a stoupají (a ještě budou stoupat) ceny potravin. „Musíme tlačit na ukončení konfliktu,“ zdůraznil Okamura.
Benda poukazoval na to, že už dva měsíce zaznívá, aby se na Ukrajinu nedodávaly zbraně, případně aby byla uzavřena mírová smlouva i tak, že Ukrajina ztratí další část svého území. „Zapomíná se, kdo je útočník a kdo se brání. Na koho má být vyvinut tlak, je Vladimir Putin,“ řekl Benda.
