„Je to genocida, systematicky nás vyhlazují!“ Ukrajinský parlament odsoudil ruská zvěrstva
Ukrajinský parlament dnes schválil usnesení, v němž označil počínání ruské armády na Ukrajině za genocidu a vyzval parlamenty, vlády a organizace ve světě, aby učinily totéž. Parlament to oznámil na sociální síti telegram.
„Ruské počínání má za cíl systematicky a souvisle vyhlazovat ukrajinský lid, upřít mu právo na sebeurčení a nezávislý vývoj,“ stojí v textu, pro který hlasovalo 363 zákonodárců ze 450. „Proto je nezbytné akce, jichž se dopustily ruské ozbrojené síly během agrese započaté 24. února 2022, okamžitě uznat jako genocidu vůči ukrajinskému národu,“ píše se dále v rezoluci.
Ukrajinští poslanci rovněž vyzývají OSN, Parlamentní shromáždění Rady Evropy, Evropský parlament, Parlamentní shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Parlamentní shromáždění NATO, stejně jako vlády a parlamenty na celém světě, aby také označily počínání ruské armády na Ukrajině za genocidu.
Americký prezident Joe Biden už ruského prezidenta Vladimira Putina z genocidy obvinil, což Kyjev uvítal, i když někteří právníci upozorňují, že jde zatím o politickou rétoriku, a nikoli o soudně prokázané skutečnosti.
Francouzský prezident Emmanuel Macron tento týden prohlásil, že použití termínu „genocida“ v souvislosti s ruským postupem na Ukrajině by znamenalo slovní eskalaci, která by zkomplikovala jeho úsilí o nastolení míru.
Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan dnes v Kyjevě řekl, že bude pokračovat v úsilí o zapojení Ruska do vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. Rusko označuje tvrzení o páchání válečných zločinů jeho vojáky za dezinformace.
Rusko je připraveno na další kolo jednání s Ukrajinou, řekl podle agentur Putin. Moskva může Kyjevu předat dalších 3000 těl vojáků, uvedl.
Mezinárodní konference na rozšíření sankcí proti Rusku: V Kyjevě pro ilustraci vystavili poškozené ruské drony i komponenty ruských raket pocházející ze západních zemí.
Kazachstán v květnu vyvezl první ropu do Německa prostřednictvím ruského ropovodu Družba - 100.000 tun. Zájem o kazachstánskou ropu mají v době sankcí vztahujících se na fosilní paliva z Ruska také další evropské země, před dvěma týdny o jejích dodávkách jednal v Astaně slovenský premiér Robert Fico.
Kazachstánská ropná společnost TCO, kterou z poloviny vlastní americká energetická společnost Chevron a ve které má 25 procent akcií další americká společnost ExxonMobil, v poslední době zvyšuje produkci. Pětiprocentní podíl v TCO má ruská společnost Lukoil.
Kazachstán leží ve vnitrozemí. Při vývozu energetických surovin je tak silně závislý na sousedním Rusku, které bylo zasaženo západními sankcemi kvůli invazi na Ukrajinu.
