Putin dal rozkaz k rozšíření armády. Chce mít přes 2 miliony vojáků. Experti: Bojovou sílu to nezvýší
Nařízení ruského prezidenta Vladimira Putina zvýšit početní stav ruských ozbrojených sil sotva zajistí významnější zvýšení bojové síly v nejbližší budoucnosti, usoudil americký Institut pro studium války (ISW) v pravidelné analýze ruského tažení na Ukrajině. Krok ale také naznačuje, že ruský prezident nejspíše v nejbližší době nevyhlásí v Rusku masovou mobilizaci.
Podle zveřejněného nařízení, které vstoupí v účinnost na začátku příštího roku, se má početní stav ruské armády včetně vojenského personálu zvýšit na 2,039.758 mužů. Z toho má být 1,150.628 příslušníků aktivního vojenského personálu. Předchozí Putinovo nařízení z roku 2017 stanovilo početní stav ozbrojených sil na 1,902.758 mužů včetně 1,013.628 členů aktivního vojenského personálu. Dnes zveřejněné nařízení nepřibližuje, jakým způsobem má být posílení armády dosaženo, pověřuje ale vládu, aby ministerstvu obrany vyčlenila z rozpočtu odpovídající finance.
Podle údajů Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) mělo Rusko na začátku tohoto roku k dispozici 900.000 příslušníků aktivního vojenského personálu a asi dva miliony rezervistů, kteří sloužili v armádě v posledních pěti letech, uvedla agentura Reuters.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Za aktuálními dronovými incidenty nad letišti a vojenskými základnami v Belgii stálo pravděpodobně Rusko. Dnes o tom informovala agentura Belga s odvoláním na své zdroje v tajných službách. Letiště v Bruselu a Lutychu v úterý večer krátce pozastavila provoz kvůli zpozorovaným dronům, předtím belgická armáda po tři noci po sobě zaznamenala přelety bezpilotních strojů nad svými základnami. Incidenty s drony v posledních měsících hlásí i další evropské země.
Belgické tajné služby předpokládají, že za incidenty stál stát, pravděpodobně Rusko. Zdůvodňují to mimo jiné tím, že stroje letěly ve formaci, pod záštitou tmy a v blízkosti belgické kritické infrastruktury, což neodpovídá schopnostem lidí, které s drony létají pro vlastní zábavu. Ministr obrany Theo Francken řekl, že události očividně vypovídají o něčem mnohem větším. O situaci bude ve čtvrtek jednat bezpečnostní rada státu pod vedením premiéra Barta De Wevera.
Prezident Volodymyr Zelenskyj ve videozprávě poděkoval speciálním jednotkám Centra speciálních operací Alfa Bezpečnostní služby Ukrajiny za jejich úspěchy v Pokrovsku v Doněcké oblasti, kde pokračují těžké boje, a v okolí.
„Pokračujeme v ničení okupanta. Chtěl bych obzvláště pochválit speciální jednotky Centra speciálních operací 'A' SBU, které systematicky a velmi efektivně ničí ruské okupanty a jejich techniku v oblasti Pokrovska i v samotném městě,“ uvedl ukrajinský prezident .
Dvě ruské armády – 2. a 51. – pokračují v pokusech o uzavření kordonu kolem satelitních měst Pokrovsk a Mirnohrad v Doněcké oblasti protiútoky z jihozápadu a severovýchodu. Ukrajinské úřady tvrdí, že na tomto úseku fronty dosáhly úspěšných protiopatření, zatímco jednotliví vojáci, členové parlamentu a analytici požadují stažení ukrajinských ozbrojených sil z města.
Moskva o svých celkových ztrátách na Ukrajině mlčí. Naposledy v březnu informovala, že o život přišlo 1351 ruských vojáků. Podle odhadů západních odborníků by počet padlých vojáků na ruské straně mohl být až desetkrát vyšší než naposledy přiznané číslo. Kyjev pak udává, že ruské síly přišly od začátku války 24. února o 45.000 vojáků.
O svých ztrátách neinformuje pravidelně ani Ukrajina. Tento týden ale náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj oznámil, že ve válce s Ruskem padlo téměř 9000 ukrajinských vojáků.
Co na Putinův krok říkají odborníci?
Oznámení o relativně skromném zvětšení početního stavu vojsk svědčí o tom, že Putin zůstává odhodlán vyhnout se úplné mobilizaci, předpokládá ISW. Kreml ale podle něj sotva vytvoří dostatek sil, aby dosáhl početního stavu více než 1,15 milionu vojáků. Historicky totiž ruské ozbrojené síly vytyčených cílů ohledně svého početního stavu nedosahují. Před invazí na Ukrajinu bylo v ozbrojených silách jen okolo 850.000 vojáků, což bylo mnohem méně, než bylo stanoveno; ozbrojené síly měly mít více než milion mužů a žen.
Analytici předpovídají, že Rusko při náboru vojáků narazí na potíže, navíc po invazi poklesly výcvikové možnosti, protože Kreml poslal do bojů i školní jednotky, které utrpěly ztráty. V říjnu by Rusko mohlo k doplnění ztrát v podobě desítek tisíc zabitých a těžce raněných vojáků využít podzimního odvodu do armády, který by měl zajistit okolo 130.000 povolanců. Ale zvýšení početního stavu by Kreml mohl použít k oficiálnímu začlenění ozbrojených sil separatistických Doněcké a Luhanské lidové republiky, anebo nových dobrovolnických jednotek do ozbrojených sil Ruské federace. V obou případech bude "čistý přírůstek" bojové síly nevelký, uzavřel ISW.
