Rusko už ukradlo Ukrajincům obilí za 13 miliard! Snížený vývoz ohrožuje miliony lidí
K oblasti Ukrajiny se často referuje jako ke světové obilnici, přičemž podle hrubých odhadů umožňuje kapacita zemědělské produkce země nasytit až 400 milionů lidí po celém světě (Arab News). Konflikt v oblasti, který má velký dopad na export surovin, však komplikuje zásobování potravinami nejen na Ukrajině. Které země nejvíce pocítí nedostatek zemědělských surovin? Podle posledních informací Rusko na Ukrajině ukradlo obilí nejméně za 530 milionů dolarů (asi 13 miliard korun).
Letošní rok není pro ukrajinské zemědělce a vývoz plodin vůbec příznivý. Již před začátkem války v oblasti výrazně stoupaly ceny potravin vlivem nepříznivého počasí a s ním spojeným předpokládaným nízkým objemem sklizně.
Po vypuknutí konfliktu byla řada zemědělského vybavení ukradena či zničena ruskými vojáky a část zemědělské půdy zdecimována urputnými boji. Taktéž se nedá zanedbat odliv pracovních sil, kdy velká část osob zaměstnaných v zemědělství byla nucena prchnout či se aktivně zapojit do obrany země před ruským agresorem. Ukrajinští zemědělci zkrátka často nemohou bojovat za svobodu a zároveň se starat o rozsáhlé lány zemědělské půdy.
Po rekordní sklizni rekordní propad
Ukrajina, je dlouhodobě předním světovým vývozcem základních obilovin či slunečnicového a řepkového oleje. Tyto základní suroviny tvoří celkem lehce přes 40 % celkového exportu země, přičemž jen v roce 2021 dosáhly agrikulturní exporty hodnoty 27 miliard dolarů (World Economic Forum). Minulý rok Ukrajina zaznamenala největší sklizeň od získání nezávislosti, konkrétně 106 milionů tun obilovin, zeleniny a surovin k výrobě oleje. 84 milionů z celkové sklizně přitom tvořily právě obiloviny a zelenina (Kyiv Independent). O to znatelnějším je však letošní propad.
K 23. srpnu klesl vývoz zemědělských komodit oproti stejnému období v minulém roce téměř o polovinu. Mezi 24. únorem, kdy začala ruská invaze, a polovinou srpna bylo vyvezeno přibližně 10 milionů tun zemědělských komodit. Za stejné období v minulém roce se však na cestu z ukrajinských přístavů či po železnici vydalo o 9,5 milionů tun více. Předpokládá se, že letos celková sklizeň obilovin letos z rekordních 86 milionů tun klesne přibližně na 50 milionů tun, uvádí údaje ukrajinského ministerstva zemědělství.
Nedostatek jídla ohrožuje miliony lidí
Obavy nad snížením dodávek zemědělských komodit vyjádřil již koncem března ředitel Světového potravinového programu (WFP) pod Spojenými národy David Beasley. Ten uvedl, že Ukrajina WFP poskytuje až 40 % odebíraného obilí. Válka však vedla nejdříve k úplnému zastavení a posléze k výraznému omezení jeho dodávek. Podle Beasleyho bude mít konflikt na území Ukrajiny výrazně negativní dopad na potravinovou krizi v rozvojových zemích, kde se těm nejchudším nedostane dostatečné výživy. Společně s Ruskem tvoří Ukrajina celkem asi jednu čtvrtinu celosvětové produkce obilí.
Mezi nejohroženější země patří ty, které zemědělské komodity od Ukrajiny či Ruska odebírají přímo a ve vysoké kvantitě (statistika Our World in Data). Do této množiny spadá především Uganda, kde podíl obilí importovaného z Ukrajiny a Ruska dosahuje dokonce 99,17 %. Další je se 75,38 % Gruzie, za níž jsou SAE s 67,09 % a Libye s 64,83 %. Vysoký podíl importu obilí z Ukrajiny pak mají africké země jako Guinea, Senegal, Demokratická republika Kongo, Nigerie, Keňa či Egypt. Více než polovina dovezeného obilí pochází z Ukrajiny či Ruska i v případě Izraele nebo Libanonu. Ohrožena v řadě zemí však může být i domácí zemědělská produkce, jelikož Rusko, které je jedním z největších producentů základních surovin k výrobě hnojiv, rovněž snížilo jejich vývoz.
Loupeživí Rusové
Jako kdyby nestačila neúroda a pole poničená válečným konfliktem, začátkem října vyšlo najevo, že Rusové na Ukrajině nakradli obilí v hodnotě půl miliardy dolarů. Loupež obřích rozměrů odhalila agentura AP při společném vyšetřování s investigativním projektem Frontline americké stanice PBS.
Ze satelitních snímků a dat z námořních radiových transpondérů podle AP vyplývá, že přes 30 lodí podniklo více než 50 plaveb. Při nich přepravilo obilí z Ruskem obsazených územích na Ukrajině do přístavů v Turecku, Sýrii, Libanonu a dalších zemí.
Když v Libanonu v létě zakotvila nákladní loď Laodicea, ukrajinští diplomaté uvedli, že přepravuje obilí ukradené Ruskem. Moskva toto obvinění označila za nepravdivé a neopodstatněné. Rusům dal za pravdu také libanonský generální prokurátor a dovolil, aby z lodi byly vyloženy tisíce tun ječmene a mouky.
Podle společného vyšetřování AP a Frontline je ale loď Laodicea součástí sofistikovaného pašeráckého schématu řízeného Ruskem. Do operace, která pomáhá financovat ruskou válku na Ukrajině, jsou zapojeni bohatí podnikatelé i státem vlastněné společnosti z Ruska a Sýrie.
„Není to nic jiného než drancování a plenění, což je podle mezinárodního vojenského práva trestný čin,“ sdělil AP právník David Crane, který se v minulosti podílel na vyšetřování mnoha mezinárodních válečných zločinů. Rusové mají podle něj povinnost zajistit, aby bylo o civilisty postaráno. „Nemají právo je připravovat o možnost obživy,“ dodal.
Propašované obilí se někdy překládá přímo na moři, aby se zakryl jeho původ. Velké nákladní lodi se na otevřeném moři setkávají s menšími plavidly, které vyvážejí obilí z přístavů na Ruskem okupovaném ukrajinském poloostrově Krym. Velké lodi pak obilí vezou do Egypta, Libye, Iráku nebo Saúdské Arábie.
Ceny v nebývalých výšinách
Ruku v ruce se sníženou produkcí a exportem jde samozřejmě prudký nárůst cen. Při srovnání celosvětových průměrných cen mezi lety 2014-2016 a rokem 2022 podle grafiky z dílny Reuters Graphics nejvíce podražily oleje, a to o celých 137,5 %. Dále pak produkty z obilovin, jejichž cena narostla o 69,5 %, a mléčné produkty, které si připsaly 47,1 %. Přibližně o čtvrtinu pak zdražilo i maso či cukr.
Zdá se však, že krizi si uvědomuje i vedení obou válčících států. Koncem července došlo k podpisu dohody mezi Moskvou a Kyjevem zprostředkované OSN a Tureckem, v rámci které byly odblokovány tři černomořské přístavy na území Ukrajiny.
Přesto však zůstává vývoz oproti předchozím obdobím výrazně nižší. Navíc se zdá, že Rusko nehodlá dohodu zcela ctít, jelikož 23. července (den po podpisu smlouvy) došlo z ruské strany k raketovému útoku na přístav v Oděse. Útok byl záhy odsouzen nejen Kyjevem, ale i řadou zemí z celého světa.
Rusko kromě útoků na zemědelská a logistická zařízení pod kontrolou Kyjeva také tajně vyváží obilí z okupovaných území. Znehodnocuje tak potraviny, omezuje vývoz oficiálními cestami a žene jejich cenu nahoru.
Poprvé od začátku invaze vyplula s nákladem zemědělských komodit (konkrétně kukuřice) loď Razoni 1. srpna. Po ní ve zbytku měsíce následovalo několik dalších plavidel, mezi nimi i plavidlo Brave Commander, které převáží obilniny pro potřeby humanitárních programů, mimo jiných i WFP. Nejčastěji zatím zemědělské komodity z Ukrajiny mířily skrze oficiální cesty do Turecka a Íránu.
