Putin si na fóru utahoval z Američanů. Spojencům Ruska sliboval zbraně
Rusko má hodně spojenců na různých kontinentech, kteří se neklaní takzvanému hegemonovi, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin v narážce na Spojené státy. Při návštěvě fóra Armija-2022, kteé dnes začalo v parku Patriot u Moskvy, Putin podle agentury TASS také uvedl, že mnohé typy perspektivních ruských zbraní o roky a desetiletí svými parametry výrazně předstihují zahraniční obdoby.
Pochválil také ruské vojáky, že čestně plní svou povinnost během speciální vojenské operace, jak Kreml nazývá válku Ruska proti Ukrajině. Ta dnes pokračuje 173. dnem. „Nyní během speciální vojenské operace naši vojáci společně s bojovníky z Donbasu se ctí plní svou povinnost, bojují za Rusko, za mírový život v Doněcké a Luhanské lidové republice, jasně plní všechny stanovené úkoly, krok za krokem osvobozují území Donbasu,“ prohlásil Putin.
„Chci zdůraznit, že Rusko se zasazuje za co nejširší rozvoj vojenské a technické spolupráce. Nyní v podmínkách vznikajícího mnohopolárního světa je to mimořádně důležité,“ dodal šéf Kremlu.
Rusko si podle něj velice cení toho, že má hodně spojenců, partnerů, shodně uvažujících států na různých kontinentech. „Jsou to státy, které se neklaní takzvaným hegemonům, jejich vůdci projevují opravdu mužný charakter,“ řekl a dodal, že Rusko je připraveno nabídnout svým spojencům nejrůznější zbraně.
Ochranou separatistických „lidových republik“ v Donbasu odůvodňuje Moskva tažení na Ukrajině, které si podle odhadů již vyžádalo tisíce životů a miliony lidí vyhnalo z domovů. Vpád ruských vojsk, který začal na Putinův rozkaz 24. února, rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Kyjev a Západ odsuzují invazi jako ničím nevyprovokovanou agresi Ruska.
K míru se ani po půl roce válčení neschyluje, obě strany podle BBC nejsou připraveny ke kompromisu. Ukrajinský parlament dnes schválil prodloužení válečného stavu prakticky do konce podzimu a také zvýšení vojenských výdajů.
Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftohaz se dohodla na zvýšení dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států prostřednictvím polské energetické skupiny Orlen a amerických partnerů. Šéf Naftohazu Serhij Koreckyj uvedl, že nově sjednané dodávky budou činit nejméně 300 milionů krychlových metrů. Podnik se tak snaží zajistit dostatek plynu pro zimní sezonu v době, kdy ukrajinská energetická infrastruktura čelí pokračujícím útokům z ruské strany, napsala agentura Reuters. Společnost Orlen uvedla, že dohoda byla podepsána na konferenci o transatlantické energetické spolupráci, které se zúčastnil také polský ministr energetiky Miłosz Motyka. „Tato dohoda umožní dovoz významného objemu plynu ze Spojených států na Ukrajinu a připraví půdu pro další iniciativy tohoto typu, které by mohly podpořit další země střední a východní Evropy,“ dodala. Polský Orlen začal na Ukrajinu dodávat americký LNG v letošním roce. Polské ministerstvo energetiky dnes uvedlo, že díky nové dohodě se celkový objem dodávek zvýší na téměř miliardu krychlových metrů. Plyn putuje z USA do terminálů v Polsku a Litvě a následně se přepravuje na Ukrajinu, píše Reuters. Rusko má po zpřísnění západních sankcí problém s odbytem ropy, dva naložené tankery s přibližně 1,5 milionem barelů ruské ropy Ural zůstávají kotvit na obou koncích Suezského průplavu již déle než týden. Reuters o tom informuje s odkazem na údaje od společností LSEG a OilX. Lodě Sikar a Monte 1 byly na začátku října naloženy ropou z ruského baltského přístavu Primorsk. Oba tankery plují pod gambijskou vlajkou. Podle OilX a LSEG se loď Sikar, která byla naložena 6. října, zastavila 24. října ve Středozemním moři poblíž vstupu do Suezského průplavu a od té doby zůstává zakotvena. Jako svůj cíl deklarovala egyptský přístav Port Saíd na severním konci průplavu. Loď Monte 1, která byla podle LSEG naložena 7. října, proplula průplavem 30. října a kotví v Rudém moři. Kyjevské náměstí Nezávislosti („Majdan“): Poslední rozloučení s hrdinou. V civilu fotograf a za války mariňák Kosťantyn Huzenko zemřel 1. listopadu po ruském úderu na východě Ukrajiny.
