Výslechy a otřesné prohlídky: Žena azovského vojáka promluvila o filtračním táboře u Mariupolu
Mladá maminka a manželka příslušníka ukrajinského krajně pravicového pluku Azov popsala hrůzy mariupolského filtračního tábora. Okupanti ji spolu s dalšími ženami zajali na cestě z města. „Chovali se k nám jako ke zločincům,“ popisuje. Ukrajinky si prošly nehygienickými hloubkovými prohlídkami, při výslechu pak některým vyhrožovali smrtí jejich manželů. „Říkali jim, že jim pošlou hlavy jejich mužů v krabici.“
Anna Zajtsevovová (24) seděla se svým šestiměsíčním synkem Svjatoslavem v evakuačním autobuse na cestě pryč z okupovaného Mariupolu, když vozidlo zastavili okupanti. „Ruští vojáci s puškami nastoupili do našeho autobusu. Museli jsme s nimi jít do filtračního tábora v Bezimenne,“ vzpomínala Anna. Jakmile skupina dorazila do jmenované vesnice, zatčené čekala registrace a invazivní hloubková kontrola.
„Už tam na nás čekaly ruské a separatistické vojačky,“ popisovala. „Řekly nám, ať si sundáme oblečení včetně spodního prádla. Měly nasazené gumové rukavice a prohledaly všechny části našich těl.“ Invazivní prohlídky se navíc konaly v krajně nehygienickém prostředí. „Ty rukavice si neměnily. To nás šokovalo.“
Po kontrole následovala registrace. „Sejmuli nám otisky ze všech prstů i dlaní. Vyfotili nás zepředu i zboku. Cítily jsme se jako kriminálnice,“ řekla pro server Radio Free Europe Anna.
Hlavy v krabici a agenti z FSB
„Měli databázi ukrajinského armádního personálu, kde si našli mého manžela,“ pokračovala. Jakmile Rusové zjistili, že je žena vdaná za člena pluku Azov, poslali ji na výslechy k agentům z Federální služby bezpečnosti (FSB). „Nejdřív mě vyslýchal úředník ruské armády, ale pak tam přišel důstojník FSB, který vedl další výslechy.“
„Ptali se mě, jestli má můj manžel nějaká nacistická tetování a jestli je něco dalšího, co jim můžu říct,“ vzpomínala. „Říkali mi, že by pro mě bylo lepší, kdybych o svém muži řekla pravdu, jinak budu trpět. Kladli na mě psychologický nátlak. Vím, že jiným ženám řekli, že jim pošlou hlavy jejich manželů v krabici.“
Anna před evakuací strávila dva měsíce v jaderném bunkru v areálu mariupolských oceláren Azovstal, zde přežívala se svými rodiči, synem a dalšími sedmdesáti lidmi. Utéct se jí podařilo těsně před tím, než se v ocelárnách usídlili okupanti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s předsedou Evropské rady Antoniem Costou v Užhorodu prohlásil, že na Ukrajině by mohly být nasazeny tisíce vojáků v souladu s bezpečnostními zárukami, které vypracovali spojenci Kyjeva, píše rouskojazyčný server BBC.
Den předtím, po setkání „koalice ochotných“, francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že 26 zemí je připraveno poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, včetně mezinárodních sil na souši, na moři i ve vzduchu. Vladimir Putin v pátek prohlásil, že jakékoli západní jednotky umístěné na Ukrajině by byly pro Moskvu legitimním cílem. Zelenskyj navíc v Užhorodu uvedl, že s Costou „koordinoval kroky“ v jednáních o vstupu Ukrajiny do Evropské unie.
„Vypadá to, že jsme ztratili Indii a Rusko ve prospěch nejhlubší a nejtemnější Číny. Ať mají dlouhou a prosperující společnou budoucnost!“ napsal Donald Trump na svou síť Truth Social.
Příspěvek doprovázela fotografie ruského prezidenta Vladimira Putina, čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a indického premiéra Nárendry Módího na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Tchien-ťinu.
Během summitu Si Ťin-pching vyzval k novému multipolárnímu světovému řádu, který by zpochybnil demokracii řízenou USA jakožto hnací sílu globálních záležitostí a vedl k návratu ke světu, kde supervelmoci ovládají své vlastní sféry vlivu.
Pokud Moskva a Kyjev uzavřou mír, Washington by mohl převzít vedoucí roli v monitorování nárazníkové zóny Ukrajiny. Informovala o tom americká televizní stanice NBC s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené s plánem, o kterém diskutují vojenští zástupci spojenců Ukrajiny, včetně Spojených států.
Nárazníková zóna by mohla být rozsáhlou demilitarizovanou oblastí – jejíž hranice dosud nebyly stanoveny – na území dnešní Ukrajiny, informuje televize. USA by oblast monitorovaly pomocí dronů, satelitů a dalších zpravodajských prostředků a koordinovaly své akce s dalšími zeměmi.
Pozemní kontrola nad územím by mohla být předána zemím mimo NATO, jako je Saúdská Arábie nebo Bangladéš, píše NBC s odvoláním na zdroje.
Podle nich se tak děje mimo jiné proto, že plán bezpečnostních záruk bude nutné dohodnout s Putinem, který opakovaně prohlásil, že s přítomností sil NATO na Ukrajině nesouhlasí.
