„Riziko radioaktivního mraku je vysoké.“ Ukrajinského jaderného šéfa děsí střelba v elektrárně
Součástí Záporožské jaderné elektrárny na Ukrajině je velký areál, ve kterém se nachází úložiště jaderného materiálu. Tento týden v těsné blízkosti úložišť dopadaly ruské dělostřelecké granáty. Šéf státní jaderné společnosti Enerhoatom Petro Kotin varuje: „Při zásahu je riziko vzniku radioaktivního mraku velmi vysoké.“
Jaderná elektrárna v Záporoží je v současné době mezi mlýnskými kameny obou armád. Rusové ji obsadili koncem března a umístili do ní vojenskou posádku čítající 500 mužů. Její strategický význam si Moskva uvědomuje čím dál více, jak se posunuje fronta blíže k hranicím elektrárny.
Ruští dělostřelci v jaderné elektrárně
Podle ukrajinského ministerstva obrany se v areálu elektrárny nachází ruské dělostřelecké oddíly, které se snaží ustavičně odstřelovat město Nikopol ležící na severním břehu Dněpru. Ukrajinská armáda svoji palbu nemůže opětovat, protože by mohlo dojít k zásahu areálu Záporožské jaderné elektrárny.
Podle některých informací Rusové elektrárnu podminovali a využívají ji jako sklad zbraní a další munice. Stejně tak se sem přemístil jejich generální štáb. Pro Blesk Zprávy jednání Rusů okomentoval senátor Pavel Fischer: „To je vlastně válečný zločin. Nedělá se to a jsou na to dokonce mezinárodní závazná pravidla.“
Jaderný materiál v ohrožení
Areál elektrárny patří k jednomu z největších v Evropě. Nachází se v něm 6 jaderných reaktorů a jejich palivem je vysoce radioaktivní materiál Uran-235, který se musí po svém dohoření uschovat, aby nedošlo k jeho zneužití. Tento odpad je i po své službě v reaktoru vysoce radioaktivní a nebezpečný.
„Toto je nejradioaktivnější materiál v celé jaderné elektrárně. Zásah by znamenal jeho rozptýlení do ovzduší, což by způsobilo radiační mrak, o kterém by už rozhodl jen vítr, kam se vydá,“ varuje řiditel Kotin pro Dailymail.
Kyjev musí získat elektrárnu do zimy
Petro Kotin též poukazuje na snahu Rusů dělostřeleckými útoky zničit všechna elektrická vedení mířící z elektrárny do svobodné Ukrajiny. Putin se tím snaží docílit odpojení přívodu 20 % ukrajinské spotřeby energie právě před blížící se zimou.
Následně by měl nastat náročný technický proces přepojení toku elektřiny do Ruska. Ukrajina nemá jak nahradit energetický deficit, pokud okupanti zlikvidují veškeré energetické cesty z elektrárny.
Rusko při nočním útoku vážně poškodilo jednu z ukrajinských tepelných elektráren. S odvoláním na ukrajinské úřady to dnes napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Rusko se od počátku své invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť v naději, že naruší morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) v poslední době zintenzivnily útoky obou stran na energetiku nepřítele. Při ruském útoku na ukrajinskou elektrárnu utrpěli zranění dva pracovníci, cituje AP ukrajinskou energetickou společnost DTEK. Firma podrobnosti neposkytla, neuvedla ani informace o umístění elektrárny. Ukrajinské úřady zveřejňují jen málo podrobností o ruských útocích na svou energetickou síť, aby neprozradily nepříteli zpravodajské informace, podotkla AP. Server Ukrajinska pravda píše s odvoláním na společnost Ukrenerho, že ráno se kvůli ruským útokům ocitli bez dodávek elektřiny spotřebitelé v několika regionech, například v Černihivské oblasti. V jiné zprávě portál cituje šéfa Ukrenerho Vitalije Zajčenka, který na setkání s velvyslanci skupiny G7 řekl, že ruská armáda v posledních týdnech změnila taktiku a na místo rozsáhlých útoků na ukrajinský energetický systém jako celek nyní podniká údery na jeho prvky v určitých regionech. Komunální politici na Ukrajině zůstanou v úřadech do konce ruské války proti Ukrajině. Kvůli válce se po parlamentních a prezidentských neuskuteční ani místní volby, které se měly podle ústavy konat 26. října. Ukrajinský parlament prodloužil funkční období místních politiků po dobu trvání válečného stavu. Usnesení podpořila jasná dvoutřetinová většina poslanců, uvedl parlament na svém webu. Starostové a členové městských a obecních rad a regionálních parlamentů tak zůstanou ve svých funkcích až do konání voleb po skončení války. To platí například i pro primátora ukrajinské metropole Kyjeva Vitalije Klička, který tuto funkci zastává už od roku 2014. Ruská duma schválila záměr odstoupit od rusko-americké smlouvy o snížení obrovských zásob plutonia z jaderných hlavic z období studené války. Dohoda byla podepsána v roce 2000 a v platnost vstoupila v roce 2011. Zavázala Spojené státy i Rusko k likvidaci nejméně 34 tun plutonia určeného pro výrobu zbraní, což by podle amerických představitelů stačilo až na 17.000 jaderných hlavic. „Spojené státy podnikly řadu nových protiruských kroků, které zásadně mění strategickou rovnováhu, jež v době uzavření dohody panovala, a vytvářejí další hrozby pro strategickou stabilitu,“ uvádí se v komentáři k návrhu na odstoupení od dohody. Rusko už v roce 2016 pozastavilo naplňování dohody s odvoláním na americké sankce po anexi Krymu a na údajně nepřátelské akce proti Rusku, rozšiřování NATO a změny ve způsobu, jakým Spojené státy likvidovaly své plutonium.
