Architekt Putina přišel o hotové jmění: Zmrazili mu majetek za 3,5 miliardy
Jedním z nejtajemnějších mužů, kteří se motají okolo ruského vládce Vladimira Putina, je italský architekt s ruským občanstvím Lanfranco Cirillo. Domy, sídla a vily navrhoval pro nespočet ruských oligarchů. Pro samotného Putina vystavěl honosný „Putinův palác“ i lázeňské centrum u Gelendžiku. Nad Cirrilem se ale stahují mraky, došlápli si na něj italští policisté.
Věhlasný architekt přišel o neuvěřitelné jmění. Italská daňová policie mu zabavila majetek v hodnotě takřka tří a půl miliardy korun. Boháč tak přišel o vrtulník, luxusní domy a obrovské sumy v hotovosti.
Za vším stojí krácení daní. Italům prý nepřiznal příjmy ve výši stovek milionů korun. Daňová policie ve středu pouze uvedla, že zabavila majetek „známému odborníkovi“ z jeho vily v Brescii v severní Itálii s odvoláním na údajné daňové delikty. Samotného Cirrilla strážci zákona nejmenovali.
Podle deníku Daily Mail s odkazem na zdroj z agentury Reuters šlo ale právě o Putinova architekta. Italští vyšetřovatelé přišli na to, že muž nashromáždil „významný objem bohatství, který byl zcela nepřiměřený deklarovanému zdaněnému příjmu“.
Ital s ruským občanstvím, který Putinovi postavil věhlasný palác, tak bude mít policistům co vysvětlovat. Lázeňské sídlo u Černého moře má hodnotu devětadvaceti miliard korun. Podle opozičního předáka Alexeje Navalného nechybí uvnitř ani kasino, divadlo, nebo dokonce striptýzový klub. Sídlo má za úkol odolat ničivým zemětřesením.
K přístavu a pláži vede několik desítek metrů dlouhý výtah. V případě napadení má palác posloužit jako bunkr. Navalnyj také uvedl, že komplex financovali Putinovi blízcí spojenci, včetně Igora Sečina, šéfa ruského ropného gigantu Rosněfť, a miliardářského magnáta Gennadije Timčenka. Podle vězněného opozičníka šlo o jednu velkou korupční akci.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září.
Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.
