Architekt Putina přišel o hotové jmění: Zmrazili mu majetek za 3,5 miliardy
Jedním z nejtajemnějších mužů, kteří se motají okolo ruského vládce Vladimira Putina, je italský architekt s ruským občanstvím Lanfranco Cirillo. Domy, sídla a vily navrhoval pro nespočet ruských oligarchů. Pro samotného Putina vystavěl honosný „Putinův palác“ i lázeňské centrum u Gelendžiku. Nad Cirrilem se ale stahují mraky, došlápli si na něj italští policisté.
Věhlasný architekt přišel o neuvěřitelné jmění. Italská daňová policie mu zabavila majetek v hodnotě takřka tří a půl miliardy korun. Boháč tak přišel o vrtulník, luxusní domy a obrovské sumy v hotovosti.
Za vším stojí krácení daní. Italům prý nepřiznal příjmy ve výši stovek milionů korun. Daňová policie ve středu pouze uvedla, že zabavila majetek „známému odborníkovi“ z jeho vily v Brescii v severní Itálii s odvoláním na údajné daňové delikty. Samotného Cirrilla strážci zákona nejmenovali.
Podle deníku Daily Mail s odkazem na zdroj z agentury Reuters šlo ale právě o Putinova architekta. Italští vyšetřovatelé přišli na to, že muž nashromáždil „významný objem bohatství, který byl zcela nepřiměřený deklarovanému zdaněnému příjmu“.
Ital s ruským občanstvím, který Putinovi postavil věhlasný palác, tak bude mít policistům co vysvětlovat. Lázeňské sídlo u Černého moře má hodnotu devětadvaceti miliard korun. Podle opozičního předáka Alexeje Navalného nechybí uvnitř ani kasino, divadlo, nebo dokonce striptýzový klub. Sídlo má za úkol odolat ničivým zemětřesením.
K přístavu a pláži vede několik desítek metrů dlouhý výtah. V případě napadení má palác posloužit jako bunkr. Navalnyj také uvedl, že komplex financovali Putinovi blízcí spojenci, včetně Igora Sečina, šéfa ruského ropného gigantu Rosněfť, a miliardářského magnáta Gennadije Timčenka. Podle vězněného opozičníka šlo o jednu velkou korupční akci.
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov navštívil frontovou linii. „Přeji vám další bojové úspěchy a úplné osvobození doněcké země,“ citovala ruská státní agentura TASS Gerasimova poté, co na frontovém úseku u Pokrovsku vyznamenal příslušníky ruského vojskového uskupení Střed.
Obsazení průmyslové Doněcké oblasti patří k hlavním cílům ruského válečného úsilí. Rusko v roce 2022 anektovalo Doněckou oblast spolu s dalšími ukrajinskými regiony - Chersonskou, Záporožskou a Luhanskou oblastí. Ani v jednom případě však tato území zcela nekontroluje.
Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg se v nejbližších dnech chystá odcestovat do Běloruska, aby jednal s tamním vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené se záležitostí. Děje se tak v době, kdy mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem uvázla na mrtvém bodě.
Pokud se Kellogg setká s Lukašenkem, stal by se nejvýše postaveným představitelem Spojených států, který autoritářsky vedené Bělorusko za poslední roky navštívil.
Přesný program schůzky není jasný. Kellogg však v soukromí vylíčil cestu jako krok, který by mohl pomoci nastartovat mírové rozhovory vedoucí k ukončení ruské války proti Ukrajině.
Summit skupiny zemí G7 v Kanadě v úterý po předčasném odjezdu amerického prezidenta Donalda Trumpa skončil bez závěrečného společného prohlášení k Ukrajině, informují světové agentury. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj summit opustil s dalším příslibem pomoci od hostující Kanady, ale aniž měl možnost setkat se s Trumpem, který předčasně odletěl zpět do Washingtonu kvůli pokračujícímu konfliktu mezi Izraelem a Íránem.
K úternímu závěrečnému jednání kanadského premiéra Marka Carnyeho a jeho protějšků ze Spojeného království, Francie, Německa, Itálie a Japonska se připojili Zelenskyj a také generální tajemník NATO Mark Rutte. „Potřebujeme podporu od spojenců a proto jsem tady,“ řekl Zelenskyj. „Jsme připraveni na mírová jednání, bezpodmínečné příměří. Myslím, že je to velmi důležité. Ale k tomu potřebujeme tlak,“ dodal.
Přítomní lídři se dohodli na společném postupu v boji proti takzvaným netržním politikám, které by mohly ohrozit globální přístup ke kritickým nerostům. Také se zavázali omezit negativní dopady umělé inteligence na pracovní místa a životní prostředí, přičemž zároveň přijali to, co označili za možnou technologickou revoluci. Shodli se také v řadě dalších otázek, avšak summit, který měl být ukázkou jednotného postoje vyspělých zemí k hlavním globálním problémům, nakonec neskončil společným prohlášením o válce na Ukrajině.
