7°C
Rusové přerušili dodávky jižní větví ropovodu Družba i do ČR. Přou se o poplatky s Ukrajinci
Rusko začátkem srpna přerušilo export ropy prostřednictvím jižní větve ropovodu Družba, která vede mimo jiné do České republiky. Agentuře Reuters to sdělily zdroje obeznámené se situací a následně potvrdila ruská společnost Transněfť. Zastavení později potvrdila rafinerie Slovnaft. Důvodem přerušení dodávek jsou údajné problémy kolem tranzitních poplatků, které Rusové nezaplatili. Nedostatek ropy zatím v Česku nehrozí, podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) existují zásoby do druhé poloviny srpna. Do té doby by navíc dodávky měly být obnoveny.
Ukrajina od 4. srpna zastavila tranzit ruské ropy jižní větví ropovodu Družba, která vede mimo jiné i do České republiky. Podle agentury Interfax to oznámil ruský provozovatel ropovodů Transněfť.
Ukrajinský provozovatel ropovodů Ukrtransnafta podle něj přestal ropu posílat dál kvůli neuhrazení tranzitních poplatků. Příčinou jsou podle ruské strany západní sankce.
Hrozí Česku nedostatek ropy?
Podle ministra obchodů a průmyslu Jozefa Síkely (za STAN) až další dny ukážou, jestli se jedná o další eskalaci energetické války ze strany Ruska nebo opravdu o technický problém v platbách.
„U společnosti MERO ČR jsou uskladněny operativní zásoby ropy, které nám umožní výpadek dodávek pokrýt minimálně do druhé poloviny srpna. Disponujeme také strategickými zásobami, které nám vystačí téměř na 90 dnů. Aktivovat se je nyní nechystáme,“ uvedl ministr.
Ekonom Lukáš Kovanda upozorňuje, že Česko v tuto chvíli není dostatečně připraveno na plné odpojení od ruské ropy. „V případě déletrvajícího výpadku dodávek jižní větví Družby by tak došlo nejen k citelnému nárůstu cen pohonných hmot v ČR, ale v krajním případě k čerpání z rezerv a nakonec k přídělovému hospodaření s ropnými produkty,“ uvedl Kovanda.
Dodávky mohou být obnoveny do několika dní
Transněfť uvedl, že platba za srpnový tranzit, kterou v červenci zaslal firmě Ukrtransnafta, se vrátila zpět na jeho účet. Společnost Gazprombank, která má platby na starosti, podle agentury Reuters uvedla, že peníze se vrátily kvůli restrikcím ze strany Evropské unie. Ukrajina proto tranzit ruské ropy zastavila.
„Výrobní proces v rafinerii aktuálně funguje bez přerušení a zásobovaní trhu je plynulé. Bratislavská rafinerie v úzké spolupráci s národním přepravcem, společností Transpetrol, jakož i v součinnosti s ministerstvem hospodářství Slovenské republiky využívá ke zpracování všechny dostupné rezervy v systému,“ informoval mluvčí Slovnaftu Anton Molnár. Rafinerie na začátku srpna uvedla, že po dvou měsících plánovaných odstávek naběhla na plný provoz.
Slovnaft ke zmíněnému návrhu při úhradě tranzitních poplatků uvedl, že v případě kladného vyjádření ukrajinské a ruské strany by dodávky ropy mohly být obnoveny do několika dnů.
„Ruské společnosti Transněfť byla bankou vrácena platba za přepravu ropy ukrajinským územím. Z uvedeného důvodu ukrajinská společnost Ukrtransnafta pozastavila přepravu ropy ropovodem Družba, z čehož vyplývá, že momentálně je přeprava ropy ropovodem Družba přes území Slovenské republiky pozastavena,“ napsala ČTK ředitelka kanceláře šéfa Transpetrolu Linda Vaškovičová. Zmíněným ropovodem obvykle proudí také ropa do České republiky.
Ropa zdražuje
Ropovod Družba začíná v Rusku na východním břehu Volhy a v Bělorusku se dělí do dvou větví - severní vede do Polska a Německa, jižní přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky.
Rusko prostřednictvím jižní větve ropovodu Družba obvykle dodává zhruba 250 000 barelů ropy denně.
Zpráva o přerušení toku ropy rychle vyvolala růst cen. Cena severomořské ropy Brent si kolem 15:00 SELČ připisovala zhruba 1,3 procenta a blížila se k 98 dolarům za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala nárůst o 1,4 procenta a dostala se nad 92 dolarů za barel.
Evropská unie se dříve dohodla, že od 5. prosince přestane dovážet ruskou ropu a o dva měsíce později i ropné produkty. Z embarga bude dočasně vyňata přeprava ropy ropovodem Družba, podle Bratislavy Slovensko ovšem získalo trvalou výjimkou na dovoz ropy Družbou pro vlastní potřebu. Slovenská rafinerie Slovnaft většinu své produkce ale vyváží. Zmíněné embargo je součástí sankcí, které západní země zavedly vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu.
Družba slouží od 60. let
- O stavbě ropovodu Družba se rozhodlo v prosinci 1958, výstavba začala o dva roky později.
- Kapacita ropovodu je až jeden milion barelů ropy denně. Někdejší „tepna přátelství“, dlouhá asi 5500 kilometrů, vyrostla jako společné dílo Polska, Maďarska, Československa, Německé demokratické republiky a Sovětského svazu.
- Na území tehdejšího Československa začala proudit ruská ropa ropovodem Družba 22. února 1962, a to do největší československé rafinerie, bratislavského Slovnaftu. Tehdejší tisk to označil za příklad socialistické spolupráce a nezištné pomoci velikého Sovětského svazu. O několik let později potrubí přivedlo ropu i do českých rafinerií v Kolíně, Pardubicích, Kralupech a Litvínově.
- Ropovod Družba v Česku přímo navazuje na jeho slovenskou část. Česká část ropovodu byla uváděna do provozu postupně - základní část v letech 1964 a 1965. V dalších letech se ropovod dostavoval, a pro přepravu ropy se tak využívají příslušná zdvojení. Celková délka trasy ropovodu Družba v ČR včetně zdvojení je nyní 473 kilometrů a přepravní kapacita české části ropovodu je devět milionů tun ropy ročně. Ropa zde rourami převážně o průměru půl metru (někde i 70 centimetrů, menší úseky 20 a 35 centimetrů) teče rychlostí zhruba 3,5 až pět kilometrů za hodinu. Potrubí je většinou uloženo 130 centimetrů pod zemí, pouze v místech s nestabilním podložím (vytěžené doly na severu Čech a v lužních lesích u Hodonína, kde trasa vstupuje na území ČR), vede Družba na pilířích či patkách nad zemí.
- Do roku 1989 dováželo tehdejší Československo ročně až 18 milionů tun ropy z bývalého Sovětského svazu výhradně tímto ropovodem. Po pádu komunistického režimu se stala jednou z priorit československé a české vlády snaha zbavit se jednostranné surovinové závislosti na Rusku. Četné výpadky dodávek a špatný technický stav Družby urychlily budování ropovodu IKL z německého Ingolstadtu. Do provozu byl uveden v lednu 1996. Oba ropovody vstupují do Centrálního tankoviště ropy Nelahozeves, jejich vlastníkem a provozovatelem je společnost MERO.
- V minulosti zasáhlo dodávky ropovodem několik výpadků. Přerušení dodávek mělo nejrůznější příčiny - od požadavku SSSR na platbu ve volně směnitelné měně přes spory mezi Ruskem a Ukrajinou o výši tranzitních poplatků a zaplněné české zásobníky až po poruchy a znečištění ropy.
- Největším evropským odběratelem ruské ropy je Německo, které loni odebíralo denně 555 000 barelů této suroviny a podíl Ruska na jeho spotřebě přesáhl třetinu. V Polsku, které podobně jako Německo využívá severní trasu ropovodu Družba, loni činil podíl ruské ropy přes 60 procent. Mnohem závislejší jsou ovšem na ruské ropě země ležící u jižní větve Družby, jako je Slovensko nebo Maďarsko. Jejich rafinerie navíc nejsou v současnosti schopny zpracovávat jinou než ruskou ropu.
- Dovozu ruské ropy i ropovodu Družba se týká šestý balík sankcí, který schválila EU na začátku června. Jeho součástí je zákaz dovozu většiny ruské ropy od přelomu roku. Z embarga je dočasně vyňata přeprava ropy ropovodem Družba zásobujícím Českou republiku, Slovensko a Maďarsko.
Vážení čtenáři,
pro dnešek končíme zpravodajství z rusko-ukrajinského konfliktu. Aktuální informace v online reportáži vám přineseme opět zítra.
Drazí čtenáři, online zpravodajství k Ukrajině se odmlčí. Přejeme dobrou noc, na shledanou zítra.
Ukrajinská vláda přijala rozhodnutí, podle něhož muži ve věku od 18 do 60 let budou moci získat cestovní pasy pouze na území Ukrajiny. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž Kyjev dále zpřísnil pravidla mobilizace. O den dříve ukrajinské ministerstvo zahraničí oznámilo pozastavení konzulárních služeb pro muže v branném věku, kteří pobývají v zahraničí, a to do 18. května.
Tou dobou podle ukrajinské diplomacie vstoupí v platnost nový zákon, jenž mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
