Zdraží opět chléb v Evropě? Indie zakázala vývoz pšenice, je druhý největší vývozce
Indie, která je druhým největším výrobcem pšenice na světě, zakázala s okamžitou platností vývoz této komodity do zahraničí. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Důvodem jsou rychle rostoucí ceny na domácím trhu. Vláda bude ale moci udělit ze zákazu výjimky. Analytici se obávají dalšího růstu cen pšenice na mezinárodních trzích poté, co omezení vývozu hrozí kvůli válce i v případě dalších dvou velkých světových dodavatelů - Ruska a Ukrajiny.
Před vyhlášením zákazu Indie počítala s tím, že letos do světa vyveze na deset milionů tun pšenice. Hlavními jejími trhy jsou další asijské země, například Filipíny, Indonésie či Thajsko. Kvůli přerušení vývozu z Ruska a Ukrajiny se však indičtí obchodníci chtěli zaměřit i na trhy v Evropě, Africe či na Blízkém východě. Většina indické produkce pšenice však putuje na domácí trh.
Cílem vládního opatření je podle zahraničních agentur zklidnit vývoj cen na domácím trhu. Podle agentury Reuters se ceny pšenice na indickém trhu dostaly v posledních týdnech na rekordní úroveň. Vláda se navíc obává, že letošní sklizeň bude výrazně slabší kvůli vlně veder, která tuto zemi zasáhla od poloviny března. Zásoby pšenice vláda potřebuje mimo jiné pro své programy potravinové pomoci, které v zemi pomáhají s výživou více než 80 milionů lidí.
Obchodník s pšenicí v Bombaji řekl agentuře Reuters, že rozhodnutí vlády je „šokující“. Trh sice očekával nějaké omezení vývozu, ale až za dva nebo tři měsíce. „Zdá se, že údaje o inflaci změnily vládní záměry,“ dodal.
Zákaz exportu ale počítá s několika výjimkami, které může udělit indická vláda. Může se tak stát, pokud vláda uzná, že dodávky pšenice slouží na pokrytí základních potravinových potřeb země, kam vývoz směřuje.
Odborníci se domnívají, že postoj Indie povede k dalšímu růstu cen této komodity na mezinárodních trzích. „Nyní už na trhu není žádný další velký dodavatel,“ řekl agentuře další obchodník. Od začátku roku se ceny zvýšily již o 40 procent. K největším světovým vývozcům totiž patří Ukrajina i Rusko, kde vývoz čelí kvůli válce omezení. Během konfliktu byly zničeny sklady s pšenicí a obilím a Rusko navíc blokuje ukrajinské černomořské přístavy, odkud vývoz proudil do ostatních částí světa. OSN již několikrát varovala, že konflikt může výrazně zhoršit dostupnost potravin v chudších zemích.
Irská policie se zabývá drony, které se v pondělí nacházely poblíž letadla ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten v daný den přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země. Na vyšetřování se podle agentury AFP podílí zvláštní jednotka irské policie Garda Síochána ve spolupráci s mezinárodními bezpečnostními partnery.
Irský premiér Micheál Martin dnes v televizi RTE řekl, že do konce měsíce svolá Radu národní bezpečnosti, aby incident projednala. Premiér dodal, že od začátku války na Ukrajině se v Evropě zvýšila četnost bezpečnostních incidentů, a to zejména v souvislosti s námořní dopravou a drony.
Bezpilotní letouny jako první spatřila irská vojenská loď umístěná severně od Dublinu. Drony narušily bezletovou zónu speciálně zřízenou kvůli návštěvě ukrajinského prezidenta. Krátce po průletu letadla se Zelenským se drony vydaly podél jeho plánované letové dráhy. Čas, který drony strávily ve vzduchu, naznačuje, že se jednalo o technologicky vyspělá bezpilotní letadla, která ovládali zkušení piloti, uvedla irská média.
Americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff se ve čtvrtek na Floridě setkal s tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem. Agentuře Reuters to sdělil s věcí obeznámený zdroj, podle kterého mají rozhovory pokračovat také dnes. Witkoff měl podle tohoto zdroje ukrajinského představitele informovat o své úterní schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Jednání s Umerovem se však podle Reuters údajně netýkalo amerického plánu na ukončení války na Ukrajině.
Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.
„V současné době připravujeme právní základ a dokumenty,“ řekla novinářům premiérka a dodala, že vyhlášení nouzové situace se jeví jako „nejlepší postup v této době“. Vyhlášení nouzové situace umožní vládě a místním úřadům vynaložit dodatečné zdroje na boj proti balonům, podotkla AFP. „Nevylučujeme, že půjdeme ještě dále,“ prohlásila Ruginienéová. Možným důraznějším krokem je podle AFP vyhlášení stavu nouze.
