Kniha jako dárek a dojemná slova: Pekarová se loučila s ukrajinským velvyslancem v ČR
S ukrajinském velvyslancem v Česku Jevhenem Perebyjnisem se dnes přišla rozloučit šéfka Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Věnovala mu k příležitosti konce jeho diplomatické mise knihu „Jsme s vámi, buďte s námi!“ a poděkovala mu za jeho práci v Česku. Perebyjnise odvolal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj začátkem července.
„Jako dárek jsem mu věnovala knihu ‚Jsme s vámi, buďte s námi!' Touto větou končil prezident Zelenskyj svůj projev v Poslanecké sněmovně,“ uvedla Pekarová, jak se s Perebyjnisem loučila a podotkla, že tato věta vystihuje jejich přátelství.
Perebyjnis je velvyslancem v České republice od roku 2017. Dříve stál v čele zastupitelského úřadu v Lotyšsku, působil také jako mluvčí ukrajinské diplomacie. V 90. letech a na počátku tisíciletí působil rovněž na velvyslanectví v Praze postupně v roli druhého tajemníka, prvního tajemníka a rady. Nedávno na sebe upozornil otevřeným dopisem, ve kterém protestoval proti zařazení ruského filmu „Kapitán Volkonogov uprchl“ do programu filmového festivalu v Karlových Varech.
Perebyjnis minulý týden uvedl, že o svém konci v Praze hovořil se Zelenským už před oznámením odvolání. Důvodem jsou podle něj diplomatické zvyklosti, kdy se velvyslanci obyčejně střídají po čtyřech letech.
Evropská komise pracuje na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, který by měl být zveřejněn začátkem září. Zatím řeší, na co se soustředit nyní a jak dále zvýšit ekonomický tlak na Kreml. Neočekávají se nová zásadní opatření týkající se ropy a plynu. Mnohem intenzivněji se však začíná mluvit o českém návrhu, který je na stole již delší dobu a týká se omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru.
Brusel podle zdrojů serveru Politico doufá, že se Evropské unii podaří přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa k většímu tlaku na ruskou ekonomiku v případě, že se Moskva odmítne podílet na plánovaných mírových rozhovorech. Další oblastí, ve které se zvažují nová omezení, je právě volný pohyb ruských diplomatů po schengenském prostoru. Znamená to, že diplomat s vízem například z Portugalska se může objevit ve střední či severní Evropě, kde je Moskva opakovaně obviňována ze sabotáží a dalších podobných útoků.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského se celá řada špionážních aktivit odehrává pod diplomatickým krytím, což je „veřejně známým faktem“. Česko proto požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb jen v hostitelské zemi, a nikoli po celém schengenském prostoru. Zároveň chce, aby EU přijímala jen biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou.
Český návrh je na stole již téměř dva roky, ale dosud neměl dostatečnou podporu. Některé země, například Německo, Maďarsko či Itálie, měly s tímto opatřením problém a obávaly se zejména recipročních kroků ze strany Moskvy.
Ruská protivzdušná obrana během noci zničila 43 ukrajinských bezpilotních letounů nad více než deseti oblastmi země, ráno sestřelila dalších osm dronů nad anektovaným Krymem, oznámilo ruské ministerstvo obrany, aniž by se zmínilo o případných škodách.
Terčem dnešního náletu na Krym se zřejmě stalo nádraží Urožajnaja, uvedl server RBK-Ukrajina s odvoláním na zprávy ze sociálních sítí. Podle jiné nepotvrzené informace drony útočily také na nádraží a sklad paliv ve městě Džankoj, které je důležitou silniční i železniční křižovatkou na Krymském poloostrově. Představuje rovněž logistický uzel pro přepravu ruského vojenského vybavení na frontu v jižní části Ukrajiny.
Ráno se ruským hasičům podařilo uhasit požár v rafinerii v Novošachtinsku v jižní části Rostovské oblasti, který hořel od ukrajinského dronového útoku z 21. srpna.
