Kniha jako dárek a dojemná slova: Pekarová se loučila s ukrajinským velvyslancem v ČR
S ukrajinském velvyslancem v Česku Jevhenem Perebyjnisem se dnes přišla rozloučit šéfka Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Věnovala mu k příležitosti konce jeho diplomatické mise knihu „Jsme s vámi, buďte s námi!“ a poděkovala mu za jeho práci v Česku. Perebyjnise odvolal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj začátkem července.
„Jako dárek jsem mu věnovala knihu ‚Jsme s vámi, buďte s námi!' Touto větou končil prezident Zelenskyj svůj projev v Poslanecké sněmovně,“ uvedla Pekarová, jak se s Perebyjnisem loučila a podotkla, že tato věta vystihuje jejich přátelství.
Perebyjnis je velvyslancem v České republice od roku 2017. Dříve stál v čele zastupitelského úřadu v Lotyšsku, působil také jako mluvčí ukrajinské diplomacie. V 90. letech a na počátku tisíciletí působil rovněž na velvyslanectví v Praze postupně v roli druhého tajemníka, prvního tajemníka a rady. Nedávno na sebe upozornil otevřeným dopisem, ve kterém protestoval proti zařazení ruského filmu „Kapitán Volkonogov uprchl“ do programu filmového festivalu v Karlových Varech.
Perebyjnis minulý týden uvedl, že o svém konci v Praze hovořil se Zelenským už před oznámením odvolání. Důvodem jsou podle něj diplomatické zvyklosti, kdy se velvyslanci obyčejně střídají po čtyřech letech.
Terčem útoku dronů se stala města Saratov a Engels, kde byl poškozen průmyslový podnik, uvedl gubernátor ruské Saratovské oblasti. Ukrajinský generální štáb později informoval o úderu na ropný sklad v Engelsu.
„Tento ropný sklad zásoboval palivem vojenské letiště Engels-2, kde sídlí nepřátelské strategické letectvo,“ uvedlo velení ukrajinské armády na facebooku a podotklo, že v oblasti byly zaznamenány výbuchy a požár, ale výsledky bojové operace jsou stále upřesňovány. Zničení tohoto ropného skladu by podle ukrajinských sil znamenalo pro ruské strategické letectvo vážné logistické problémy a snížila by se jeho schopnost útočit na ukrajinská města.
Gubernátor ruské Saratovské oblasti Roman Busargin ve svých zprávách o útoku na Saratov a Engels neupřesnil, který průmyslový objekt byl poškozen. Napsal, že v něm vypukl požár.
V Německu se necelých sedm týdnů před volbami rozhořela debata o tom, kolik by měla země vydávat na svou obranu. Vyvolal ji návrh ministra hospodářství za stranu Zelených Roberta Habecka, aby se výdaje zvýšily na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). A čerstvě ji přiživil i požadavek nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který po spojencích v NATO požaduje dokonce pětiprocentní výdaje na obranu.
Habeck, který je kandidátem strany Zelených na kancléře, v rozhovoru s časopisem Der Spiegel v pátek vyzval, aby se německé výdaje na obranu zvýšily na 3,5 procenta HDP. Zástupci zemí NATO se v roce 2014 dohodli, že vojenské rozpočty budou postupně zvyšovat tak, aby nejpozději do roku 2024 dosáhly dvou procent HDP.
Podle Habecka ale ruská invaze na Ukrajinu z roku 2022 zásadně změnila bezpečnostní situaci v Evropě. Válka definitivně ukončila také tradiční pacifistickou politiku strany Zelených, kteří nyní patří v Německu k jedněm z největších podporovatelů zbrojních dodávek Kyjevu.
Ukrajinská armáda podle agentury Reuters oznámila, že její protivzdušná obrana v noci sestřelila 41 z celkového počtu 64 bezpilotních letounů, které Rusko vypustilo. Z toho 22 dronů bylo „falešných“, nepředstavovaly tedy hrozbu a nedosáhly cíle, dodala. Na soukromý dům v Kyjevské oblasti podle místních úřadů dopadly trosky dronu, které poškodily fasádu a okna, nikoho však nezranily.
Kromě Kyjeva byl letecký poplach vyhlášen také v dalších osmi ukrajinských regionech, napsal ruskojazyčný server BBC.
