Kniha jako dárek a dojemná slova: Pekarová se loučila s ukrajinským velvyslancem v ČR
S ukrajinském velvyslancem v Česku Jevhenem Perebyjnisem se dnes přišla rozloučit šéfka Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Věnovala mu k příležitosti konce jeho diplomatické mise knihu „Jsme s vámi, buďte s námi!“ a poděkovala mu za jeho práci v Česku. Perebyjnise odvolal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj začátkem července.
„Jako dárek jsem mu věnovala knihu ‚Jsme s vámi, buďte s námi!' Touto větou končil prezident Zelenskyj svůj projev v Poslanecké sněmovně,“ uvedla Pekarová, jak se s Perebyjnisem loučila a podotkla, že tato věta vystihuje jejich přátelství.
Perebyjnis je velvyslancem v České republice od roku 2017. Dříve stál v čele zastupitelského úřadu v Lotyšsku, působil také jako mluvčí ukrajinské diplomacie. V 90. letech a na počátku tisíciletí působil rovněž na velvyslanectví v Praze postupně v roli druhého tajemníka, prvního tajemníka a rady. Nedávno na sebe upozornil otevřeným dopisem, ve kterém protestoval proti zařazení ruského filmu „Kapitán Volkonogov uprchl“ do programu filmového festivalu v Karlových Varech.
Perebyjnis minulý týden uvedl, že o svém konci v Praze hovořil se Zelenským už před oznámením odvolání. Důvodem jsou podle něj diplomatické zvyklosti, kdy se velvyslanci obyčejně střídají po čtyřech letech.
Většina Němců si přeje, aby kancléř Olaf Scholz zatelefonoval ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění institutu YouGov, který zadala a dnes zveřejnila agentura DPA. Německá média v posledních týdnech spekulovala, že se Scholz chystá do Moskvy zavolat. Průzkum byl zveřejněn v den, kdy do Berlína dorazí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Scholz a Putin si naposledy telefonovali 2. prosince 2022, tedy v závěru roku, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, a rozpoutalo tak největší ozbrojený konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Aby německý kancléř ruskému prezidentovi opět zavolal, by si podle průzkumu YouGov přálo 59 procent dotázaných Němců. Proti se jich vyslovilo 26 procent, 15 procent se nevyjádřilo. Obzvlášť si nový kontakt Scholze s Putinem přejí lidé na východě Německa (68 procent).
„Vlastenectví a zisky podněcují na Ukrajině zájem o válečné dluhopisy,“ uvedla agentura Reuters. Potřeba nákupu domácích dluhopisů je v konfliktu, který trvá už více než dva a půl roku, stále naléhavější. Rostoucí náklady na financování odporu proti ruské invazi zanechaly v ukrajinských financích obrovskou díru. Do konce roku bude vláda potřebovat dalších 12 miliard USD (zhruba 278 miliard Kč) na financování svého obranného sektoru.
„Zájem občanů o domácí státní dluhopisy prudce vzrostl,“ sdělilo ukrajinské ministerstvo financí agentuře. Investice od fyzických osob do začátku října vzrostly podle ministerstva na 71,2 miliardy hřiven (40 miliard Kč) z 25,5 miliardy hřiven (14,3 miliardy Kč) v únoru 2022. Celkově se individuální investoři podílejí na portfoliu domácích státních dluhopisů více než čtyřmi procenty.
Vojenská správa Kyjevské oblasti mezitím informovala, že ukrajinská protivzdušná obrana v noci ze čtvrtka na dnešek sestřelila všechny drony, které ruská armáda z různých směrů vypustila na Kyjev. Nálet na ukrajinské hlavní město údajně trval více než tři hodiny. Materiální škody nebo oběti zatím nebyly hlášeny.
