Ukrajinec Roman přišel ve válce o nohu, s kleknutím u žádosti o ruku mu pomohl táta
Válka na Ukrajině přináší kromě těch děsivých a tragických příběhů i ty šťastné. Ukrajinec Roman přišel při obraně země o nohu. To ho ale neodradilo v tom, aby poklekl před svou milovanou přítelkyní a požádal ji o ruku. S kleknutím mu pomáhal jeho otec, který syna držel, aby při výjimečném okamžiku neupadl.
Žádost o ruku je bezesporu jedním z nejvýřečnějších momentů v životě dvou partnerů. To si uvědomil i Ukrajinec Roman, který chtěl už dlouho požádat svou přítelkyni o ruku. Avšak přípravu na ideální moment mu překazila válka a on tak namísto užívání si čerstvých zásnub bojoval na frontě. Tam však přišel v krutých bojích s okupanty o nohu.
Držel ho jeho otec
Po návratu domů se rozhodl, že nebude na nic čekat a svou milou o ruku požádá. Chtěl to však udělat, jak se sluší a patří, tedy pokleknout a navléci prsten na prsteníček své vyvolené. A jak si řekl, tak také udělal. Asistovat mu u toho však musel jeho otec, protože Roman kvůli chybějící noze nezvládne sám klečet. Dojemné video, kde otec drží svého syna, který žádá o ruku svou dívku, se stalo hitem sociálních sítí.
Život jde i přes válku dál
„Toto je tak krásné, ale i tak smutné,“ komentovala video jedna sledující. „Dohnali jste mě v slzám. V takových chvílích si člověk uvědomí, že život jde i přes válku dál. Milenci se do sebe zamilují, berou se, rodí děti,“ zamýšlí se další uživatel. „Přeji jim mnoho let štěstí na svobodné a demokratické Ukrajině!,“ napsala další žena.
Ukrajina by mohla rozšířit své letectvo o švédské stíhačky JAS-39 Gripen, uvedl pro BBC Ukraine první náměstek ministra obrany Ivan Havryljuk. Podle něj jsou gripeny mezi stroji určenými pro Kyjev, i když časový rámec ani počet neupřesnil.
Ze Stockholmu však zatím nepřišlo potvrzení a švédský ministr obrany Pål Jonson zdůraznil, že o prodeji bude možné jednat až po skončení války. Analytici připomínají, že zařazení dalšího typu stíhačky by Ukrajině přineslo nové výcvikové i logistické nároky, přesto by gripeny mohly posílit flotilu amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
