Putin se nevzdal snu o dobytí celé Ukrajiny! Jeho armáda na to nemá, vysmívá se rozvědka
Ruský prezident Vladimir Putin stále plánuje převzít moc nad většinou území Ukrajiny, kvůli čemuž válka ještě dlouho neskončí, varovala ředitelka americké rozvědky. Ruská federace nemá dostatek prostředků ani vojenské kapacity k tomu, aby svých cílů dosáhla v dohledné době, místo toho si bude v průběhu příštích měsíců nebo let postupně podmaňovat další menší oblasti. Severoatlantická aliance (NATO) mezitím přibývá na síle a Rusku dochází prostředky na financování války.
Ruská armáda denně přichází o stovky vojáků a velké množství techniky, a ačkoli se okupující armádě nedávno podařilo získat kontrolu nad luhanským Severodoněckem, od propuknutí invaze slaví jen minimální úspěchy. Putin ovšem i přesto odmítá ustoupit od svých původních plánů, informovala ředitelka americké Národní rozvědky Avril Hainesová. Federace se bude dál pokoušet o kompletní nebo alespoň většinové dobytí Ukrajiny, prostředky k tomu ale v tuto chvíli nemá, dodala.
„Všímáme si nerovnováhy mezi Putinovými krátkodobými vojenskými cíly v této oblasti a kapacitou jeho armády, je tu rozpor mezi jeho ambicemi a tím, čeho je armáda schopná dosáhnout,“ uvedla Hainesová na konferenci amerického ministerstva obchodu. Invaze bude podle ní trvat dlouhou dobu a „výhledy zůstávají ponuré“.
Alternativní způsoby sporu a sílící NATO
Rusko bude pravděpodobně dál dosahovat „rostoucích zisků bez jakéhokoli průlomu“, pokračovala ředitelka. Moskva bude podle ní do budoucna záviset na takzvaných nesymetrických nástrojích války, jako jsou kyberútoky, pokusy o kontrolu energetických zdrojů, nebo dokonce nasazení jaderných zbraní.
Zatímco Putin na Ukrajině postupuje jen minimálně, NATO roste nejvíce od dob studené války, uvedl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Prezident Spojených států Joe Biden slíbil posílit letecké, námořní i pozemní síly NATO, nejen proti čemuž se vyslovil Putin během své návštěvy Turkmenistánu. „Jestli budou nasazeni vojáci a infrastruktura NATO, Rusko odpoví,“ prohlásil.
Prostředky na financování sporu s přibývajícími týdny dochází jak Rusku, tak Ukrajině, na rozdíl od federace ale Ukrajina dostane další příspěvky od západních zemí. Například britská vláda okupovanému státu přislíbila další miliardu liber (28,5 miliardy korun), píše server BBC. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že na svou obranu spotřebuje Ukrajina asi 4 miliardy liber měsíčně (asi 118 miliard korun).
Ukrajina dnes oznámila spuštění americko-ukrajinského investičního fondu pro obnovu, který poskytne Spojeným státům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům. Informovaly o tom servery Ukrajinska pravda nebo RBK-Ukrajina s odvoláním na vicepremiérku a ministryni hospodářství Juliju Svyrydenkovou, která dříve podepsala s americkým ministrem financí Scottem Bessentem příslušnou dohodu.
„Ukrajina a Spojené státy dnes dokončily všechny procedury pro spuštění americko-ukrajinského fondu obnovy,“ napsala na síti X ukrajinská ministryně. Posledním krokem podle ní byla diplomatická nóta z USA, kterou jí ráno předala americká chargé d’affaires v Kyjevě Julie Davisová. „Fond je nyní oficiálně spuštěn,“ dodala Svyrydenková.
Vážení čtenáři,
pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ruské ministerstvo zahraničí dnes prohlásilo, že Ukrajina za poslední tři dny vyslala na Rusko a Moskvou okupovaná ukrajinská území 788 dronů a raket. Zároveň ukrajinskou armádu obvinilo z útoků na civilní objekty. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi už více než tři roky a součástí bojů jsou i vzdušné údery, které podnikají obě země. Dnes ukrajinské úřady informovaly o několika zabitých civilistech po ruských útocích.
Rusko podle své diplomacie zaznamenalo od úterka do dnešních osmi hodin ráno moskevského času (sedmé hodiny SELČ) celkem 788 útoků ukrajinských dronů a raket. „Naše protivzdušná obrana zničila 776 dronů a raket, 12 bezpilotních letounů bohužel dosáhlo svých cílů,“ uvádí v prohlášení ruské ministerstvo. Útoky si podle něj vyžádaly mrtvé a raněné na území Ruska a v ukrajinských regionech, kterých se Moskva během své invaze zmocnila.
