Putin se nevzdal snu o dobytí celé Ukrajiny! Jeho armáda na to nemá, vysmívá se rozvědka
Ruský prezident Vladimir Putin stále plánuje převzít moc nad většinou území Ukrajiny, kvůli čemuž válka ještě dlouho neskončí, varovala ředitelka americké rozvědky. Ruská federace nemá dostatek prostředků ani vojenské kapacity k tomu, aby svých cílů dosáhla v dohledné době, místo toho si bude v průběhu příštích měsíců nebo let postupně podmaňovat další menší oblasti. Severoatlantická aliance (NATO) mezitím přibývá na síle a Rusku dochází prostředky na financování války.
Ruská armáda denně přichází o stovky vojáků a velké množství techniky, a ačkoli se okupující armádě nedávno podařilo získat kontrolu nad luhanským Severodoněckem, od propuknutí invaze slaví jen minimální úspěchy. Putin ovšem i přesto odmítá ustoupit od svých původních plánů, informovala ředitelka americké Národní rozvědky Avril Hainesová. Federace se bude dál pokoušet o kompletní nebo alespoň většinové dobytí Ukrajiny, prostředky k tomu ale v tuto chvíli nemá, dodala.
„Všímáme si nerovnováhy mezi Putinovými krátkodobými vojenskými cíly v této oblasti a kapacitou jeho armády, je tu rozpor mezi jeho ambicemi a tím, čeho je armáda schopná dosáhnout,“ uvedla Hainesová na konferenci amerického ministerstva obchodu. Invaze bude podle ní trvat dlouhou dobu a „výhledy zůstávají ponuré“.
Alternativní způsoby sporu a sílící NATO
Rusko bude pravděpodobně dál dosahovat „rostoucích zisků bez jakéhokoli průlomu“, pokračovala ředitelka. Moskva bude podle ní do budoucna záviset na takzvaných nesymetrických nástrojích války, jako jsou kyberútoky, pokusy o kontrolu energetických zdrojů, nebo dokonce nasazení jaderných zbraní.
Zatímco Putin na Ukrajině postupuje jen minimálně, NATO roste nejvíce od dob studené války, uvedl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Prezident Spojených států Joe Biden slíbil posílit letecké, námořní i pozemní síly NATO, nejen proti čemuž se vyslovil Putin během své návštěvy Turkmenistánu. „Jestli budou nasazeni vojáci a infrastruktura NATO, Rusko odpoví,“ prohlásil.
Prostředky na financování sporu s přibývajícími týdny dochází jak Rusku, tak Ukrajině, na rozdíl od federace ale Ukrajina dostane další příspěvky od západních zemí. Například britská vláda okupovanému státu přislíbila další miliardu liber (28,5 miliardy korun), píše server BBC. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že na svou obranu spotřebuje Ukrajina asi 4 miliardy liber měsíčně (asi 118 miliard korun).
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes svým výnosem odvolal Andrije Jermaka z čela prezidentské kanceláře. Zelenskyj dříve oznámil, že Jermak požádal o odvolání. Demise následovala poté, co Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) spolu se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) podnikl u prezidentova nejbližšího spolupracovníka domovní prohlídky.
Polská prokuratura dnes obvinila pět osob, dva ukrajinské občany a tři občany Běloruska, ze špionáže pro cizí rozvědku. V případě odsouzení jim hrozí až 30 let za mřížemi, uvedl mluvčí prokuratury. Obvinění pracovali pro ruské zpravodajské služby, napsala agentura AFP.
Pětici podezřelých – Ukrajinku a Ukrajince, Bělorusku a dva Bělorusy – zadržela polská kontrarozvědka ABW tento týden ve Varšavě a ve městě Bialystok na východě Polska. Podezřelí, zverbovaní přes sociální síť Telegram, předávali cizí rozvědce snímky objektů kritické infrastruktury a míst klíčových pro bezpečnost země, za což dostávali odměny v kryptoměnách. To je podle ABW typický „modus operandi“ ruských rozvědek.
