Putin se nevzdal snu o dobytí celé Ukrajiny! Jeho armáda na to nemá, vysmívá se rozvědka
Ruský prezident Vladimir Putin stále plánuje převzít moc nad většinou území Ukrajiny, kvůli čemuž válka ještě dlouho neskončí, varovala ředitelka americké rozvědky. Ruská federace nemá dostatek prostředků ani vojenské kapacity k tomu, aby svých cílů dosáhla v dohledné době, místo toho si bude v průběhu příštích měsíců nebo let postupně podmaňovat další menší oblasti. Severoatlantická aliance (NATO) mezitím přibývá na síle a Rusku dochází prostředky na financování války.
Ruská armáda denně přichází o stovky vojáků a velké množství techniky, a ačkoli se okupující armádě nedávno podařilo získat kontrolu nad luhanským Severodoněckem, od propuknutí invaze slaví jen minimální úspěchy. Putin ovšem i přesto odmítá ustoupit od svých původních plánů, informovala ředitelka americké Národní rozvědky Avril Hainesová. Federace se bude dál pokoušet o kompletní nebo alespoň většinové dobytí Ukrajiny, prostředky k tomu ale v tuto chvíli nemá, dodala.
„Všímáme si nerovnováhy mezi Putinovými krátkodobými vojenskými cíly v této oblasti a kapacitou jeho armády, je tu rozpor mezi jeho ambicemi a tím, čeho je armáda schopná dosáhnout,“ uvedla Hainesová na konferenci amerického ministerstva obchodu. Invaze bude podle ní trvat dlouhou dobu a „výhledy zůstávají ponuré“.
Alternativní způsoby sporu a sílící NATO
Rusko bude pravděpodobně dál dosahovat „rostoucích zisků bez jakéhokoli průlomu“, pokračovala ředitelka. Moskva bude podle ní do budoucna záviset na takzvaných nesymetrických nástrojích války, jako jsou kyberútoky, pokusy o kontrolu energetických zdrojů, nebo dokonce nasazení jaderných zbraní.
Zatímco Putin na Ukrajině postupuje jen minimálně, NATO roste nejvíce od dob studené války, uvedl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Prezident Spojených států Joe Biden slíbil posílit letecké, námořní i pozemní síly NATO, nejen proti čemuž se vyslovil Putin během své návštěvy Turkmenistánu. „Jestli budou nasazeni vojáci a infrastruktura NATO, Rusko odpoví,“ prohlásil.
Prostředky na financování sporu s přibývajícími týdny dochází jak Rusku, tak Ukrajině, na rozdíl od federace ale Ukrajina dostane další příspěvky od západních zemí. Například britská vláda okupovanému státu přislíbila další miliardu liber (28,5 miliardy korun), píše server BBC. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že na svou obranu spotřebuje Ukrajina asi 4 miliardy liber měsíčně (asi 118 miliard korun).
„Putin je predátor. Putinovy loutky již roky útočí na naše společnosti hybridními útoky a kybernetickými útoky,“ pronesla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Lotyšsku. „Dalším příkladem toho je zneužití migrantů jako zbraně,“ komentovala nápor na evropské hranice, včetně právě Lotyšských, s Běloruskem.
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom podepíše v Číně s čínskou firmou CNPC důležitou dohodu o dodávkách plynu. Podpis se uskuteční příští týden při návštěvě ruského prezidenta Vladimira Putina v asijské zemi, uvedl podle agentury Reuters poradce Kremlu pro zahraniční politiku Jurij Ušakov.
Podle Ušakova se budou podepisovat tři dokumenty týkající se Gazpromu. Podrobnosti o nich ale poradce nesdělil.
Ministři obrany Evropské unie se shodli, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu musí být důvěryhodné a odolné, uvedla po skončení neformálního jednání šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Většina také podpořila možné rozšíření vojenské mise EU na Ukrajinu v případě uzavření příměří.
Česko na schůzce podle ministryně obrany Jany Černochové prezentovalo úspěchy české muniční iniciativy na podporu Kyjeva. Kromě ruské agrese debatovali ministři také o obranné připravenosti Evropské unie.
V prvním bodě jednání o vojenské podpoře Ukrajiny se k unijním ministrům prostřednictvím videokonference připojil jejich ukrajinský protějšek Denys Šmyhal. „Vítám, že existuje široká podpora pro rozšíření mandátu vojenské mise EU, aby po uzavření příměří poskytovala výcvik a poradenství na území Ukrajiny,“ uvedla Kallasová po jednání. Na Ukrajinu by se ale vojenská mise mohla rozšířit pouze s jednomyslným souhlasem všech 27 členských států EU, informovala agentura Reuters.
