Potíže válkou zmítané Ukrajiny: Znehodnotila měnu o 25 procent. Inflace míří do závratných výšin
Ukrajina devalvovala měnu o 25 procent, kvůli válce s Ruskem se chce soustředit na ochranu svých devizových rezerv. Centrální banka dnes oznámila, že kurz vůči dolaru oficiálně stanovila na 36,5686 hřivny. Dosavadní kurz činil 29,25 hřivny, který banka stanovila hned po začátku války a kde jej držela posledních zhruba pět měsíců. Ukrajinská centrální banka rovněž uvedla, že míra inflace v letošním roce přesáhne 30 procent.
Centrální banka uvedla, že jedná s ohledem na změny, kterým za války čelí ukrajinská ekonomika, a také na fakt, že dolar v poslední době citelně zpevnil i k dalším měnám.
„Tento krok zlepší konkurenceschopnost ukrajinských výrobců, sblíží směnné podmínky různým skupinám firem a domácností, a také podpoří odolnost ekonomiky ve válečném období,“ uvedla centrální banka. Opatření by podle ní mělo přispět k celkové stabilizaci hospodářství.
Guvernér centrální banky Kyrylo Ševčenko uvedl, že nový směnný kurz bude kotvou hospodářství a učiní jej odolnějším v nejisté době. „Pevný směnný kurz centrální bance umožní zachovat si kontrolu nad vývojem inflace a podporovat nepřetržité fungování finančního systému,“ dodal guvernér. Je to podle něj podmínka pro stabilitu ekonomiky, což je v čase války nezbytné.
Ukrajina zamezila obchodování s hřivnou a zavedla přísné omezení pohybu kapitálu hned po únorové invazi ruských vojsk. Snažila se tak vládě pomoci s dovozem nejdůležitějšího zboží a zároveň brzdit inflační spirálu, která se po zahájení války začala roztáčet. Míra inflace v červnu vystoupila na 21,5 procenta, maximum za více než šest let.
Měna teď zůstane zafixovaná na nově stanovené úrovni. Centrální banka očekává, že devalvace bude mít na inflaci jen omezený vliv. Nově stanovený směnný kurz podle centrální banky zvýší příliv deviz od vývozců a na minimum omezí „spekulativní chování účastníků trhu“.
Centrální banka přistoupila k devalvaci den poté, co Ukrajina požádala věřitele a dvouletý odklad splátek úroků ze zahraničních dluhopisů. Snaží se tak využít své tenčící se finanční zdroje na to, aby mohla odrážet útok ruských vojsk. Na konci roku 2020 měla Ukrajina vůči zahraničí dluh 130 miliard dolarů (3,1 bilionu Kč), vyplývá z údajů Světové banky (SB).
Ukrajinská armáda 7. července potvrdila úder na chemický závod v ruské Moskevské oblasti, který se používá k výrobě munice a výbušnin, uvedl generální štáb. Závod, který se nachází 88 kilometrů severovýchodně od Moskvy, vyrábí průmyslové a vojenské chemikálie, včetně výbušnin, komponentů munice a ochranných systémů pro letadla. Krasnozavodsk se nachází zhruba 530 kilometrů od ukrajinských hranic.
Na jednotce intenzivní péče ve Lvově zemřel v neděli 31letý Maksym Мuzyčka, který utrpěl vážná zranění poté, co byl minulý měsíc násilím zařazen do ukrajinské armády. O Muzyčkově smrti dnes informoval server Ukrajinska pravda s odvoláním na vdovu.
Muzyčka byl minulý měsíc hospitalizován ve lvovské nemocnici v kritickém stavu. Podle jeho příbuzných jej v Lucku na západě Ukrajiny 10. června zadrželi vojáci z náborového střediska, nastříkali mu pepřový plyn do očí a pak jej odeslali k výcvikové jednotce, aniž by prověřili jeho doklady či nechali vyšetřit lékařskou komisí. O dva dny později jej příbuzní našli na jednotce intenzivní péče. Vojenské úřady tuto verzi popírají a policie tvrdí, že se Muzyčka sám zranil, když při převozu na cvičiště vyskočil z nákladního auta, dodal server.
Česko i Polsko podporují napadenou Ukrajinu, a to materiální pomocí, ale také politickou, diplomatickou či finanční, řekl prezident Petr Pavel po dnešním jednání s končícím polským protějškem Andrzejem Dudou na Pražském hradě. Podporují také členství země v EU a výhledově i NATO. „I v tom vidíme lepší zajištění bezpečnosti a stability Evropy,“ řekl Pavel.
„Ruský imperialismus musí být zastaven a (ruský prezident) Vladimir Putin nemůže vyhrát válku. Musíme udělat vše, aby se tak stalo,“ řekl Duda. Ocenil českou muniční iniciativu. Generální tajemník NATO Mark Rutte nedávno řekl, že umožnila zajistit dodávku víc než tří milionů nábojů na Ukrajinu, jen loni to bylo 1,5 milionu nábojů.
Ukrajina vyčlenila zahraniční dluhopisy v objemu téměř 20 miliard USD denominované v eurech a dolarech splatných od roku 2022 do roku 2030, na které by se podle jejích představ mělo vztahovat moratorium. Kvůli válce se očekává, že ukrajinská ekonomika v letošním roce zaznamená propad o 35 až 45 procent, uvedla agentura Reuters.
Kyjev předpokládá, že náklady na válku v kombinaci s poklesem daňových příjmů zanechávají ve veřejných financích deficit kolem pěti miliard USD měsíčně. To je zhruba 2,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) v období před ruskou invazí.
Ekonomové se domnívají, že letošní schodek rozpočtu se tak vyšplhá na 25 procent HDP, zatímco před invazí se odhady pohybovaly kolem 3,5 procenta HDP.
Inflace přes 30 procent?
Ukrajinská centrální banka dnes ponechala základní úrokovou sazbu na 25 procentech, což je maximum za sedm let. Zároveň uvedla, že míra inflace v letošním roce přesáhne 30 procent. Dosud počítala s inflací kolem 20 procent.
„Základní scénář makroekonomické předpovědi počítá s tím, že hlavní sazba zůstane na 25 procentech minimálně do druhého čtvrtletí 2024,“ dodala.
Centrální banka také předpokládá, že ekonomika v letošním roce klesne asi o třetinu, na příští dva roky ale počítá s růstem v rozsahu pět až šest procent. Klíčovým faktorem při obnově ekonomiky bude spolupráce se zahraničními partnery.
