Ruští vojáci mluví o nesplnitelných rozkazech velitelů a zesměšňování. Mají toho dost
Morálně vyčerpaní Rusové odmítají bojovat, velení dlouhodobě ignoruje jakékoli připomínky a posílá vojáky na sebevražedné mise. Mnozí od propuknutí invaze odmítli splnit rozkazy svých nadřízených a začali vyhledávat pomoc válečných aktivistů v naději, že je vyvážou z uzavřených smluv. Velitelům brigád více záleží na vlastním postavení než na životech svých podřízených, říká 20letý okupant Ilja Kaminsky. „Prostě je to nezajímá. Pro ně jste jen voják. Jste nikdo.“
Ruští vojáci se od propuknutí invaze potýkají s extrémními podmínkami, chybí jim řádné vybavení, jídlo i voda a jejich velitelé odmítají přijímat jakékoli připomínky. Jen v sibiřské 11. útočné brigádě se rozkazům vzepřelo na 78 vojáků včetně Kaminského a všechny k tomu vedl podobný motiv. „Jsem morálně vyčerpaný. Nemáme absolutně žádnou důvěru v autority a vyšší velení,“ řekl pro Radio Free Europe Kaminsky.
„Ignorují všechno. Ignorují veškeré žádosti,“ odůvodňoval. „Jsem unavený, stýská se mi po domově. Moje dcera se narodila před třemi měsíci a ještě jsem ji neviděl.“ Kvůli těžkým ztrátám ruské armády velitelé odmítají posílat své vojáky po několika odsloužených měsících domů, navzdory silné kampani se Rusku nedaří získat dostatek rekrutů.
Pět Rusů proti dvěma stovkám Ukrajinců
Nedostatek vojáků se odráží i na samotných rozkazech. Podle Kaminského dostali členové brigády za úkol například ubránit 64 kilometrů dlouhou územní linii před ukrajinskými jednotkami, početně jsou přitom schopni efektivně udržet maximálně čtvrtinovou oblast. Při jiné příležitosti dostalo pět vojáků rozkaz okupovat osadu, kterou bránilo přes 200 Ukrajinců.
Nespokojenost se mezi členy 11. brigády šíří už několik měsíců. Sám Kaminsky podal přes dvacet stížností, z nichž velitelé nevzali v potaz ani jednu, několik z nich před jeho očima roztrhali. Naštvané vojáky se snaží uklidňovat sliby o lepších podmínkách, mnohdy ale potlačují odpor svých podřízených výhrůžkami nebo dokonce zatýkáním. Okupanti se proto čím dál tím častěji obrací na válečné aktivisty a právníky v naději, že jim pomohou ukončit smlouvy s armádou.
V případě, že sliby nebo výhrůžky nezaberou, velitelé často „neposlušné“ vojáky trestají veřejným zesměšňováním. Šéfové 205. brigády přišli s takzvanou stěnou hanby, na které vystavili fotografie se jmény a hodnostmi asi 300 vojáků, kteří odmítli poslechnout jejich rozkazy. „Zapomněly své vojenské přísahy, ceremoniální sliby, své přísahy služby pro svou vlast,“ píše se na stěně.
Na životě vojáka nezáleží
Podmínky ruských vojáků se ani po pěti měsících válčení nezlepšily. „Neměli jsme normální munici, žádné neprůstřelné vesty nebo helmy,“ podotkl nejmenovaný člen 205. brigády, který svou jednotku nedávno opustil. „Neměli jsme žádné jídlo, žádnou vodu. Upřímně, museli jsme se zásobovat sami.“
Jedenáctá útočná brigáda přišla od počátku války o polovinu svých vojáků, zabito nebo zraněno bylo asi tisíc z nich. Pro velitele oddílu ale ztráty neznamenají téměř nic, říká Kaminsky. „Tihle lidé jsou připravení na všechno. Nezajímá je život vojáka. Co je důležitější, je jejich pozice a hodnost. ‚Radši bych tě pohřbil v první linii, na obranné linii, než bych se vzdal své pozice,“ citoval. „Prostě je to nezajímá. Pro ně jste jen voják. Jste nikdo.“
Projekt potravinových balíčků, psychosociální podpora lidem zasaženým válkou a Vánoční balíček pro děti ze sociálně slabých rodin zůstávají třemi pilíři pomoci Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Ukrajině. Do projektů je zapojeno v zemi zasažené válkou několik set lidí, jen ve Vánočním balíčku čeští dárci podpořili letos 467 dětí. Sedm stěžejních míst, kde ACHO pomoc nabízí, navštívil v uplynulých dnech olomoucký arcibiskup Josef Nuzík. Cesta byla utajena kvůli bezpečnosti. „I když jsme hned první noc zažili poplach a létající rakety, překvapovalo mě, že život se tam nezastavil,“ řekl dnes novinářům Nuzík.
Arcibiskup se zástupci ACHO navštívil města jako Lopatyn, Ternopil, Berežany, Bortnyky nebo Kolomyju. „Naším cílem je pokračovat ve třech momentálně našich hlavních projektech. Prvním je letošní projekt Naplň talíř, jehož cílem je podporovat rodiny v nouzi, zapojeno je do něj 17 rodin z Lopatynu, kterým poskytujeme potravinové balíčky. Dalším projektem je Vánoční balíček, který děláme 17 let, vidíme v tom velké propojení českého dárce s ukrajinskými dětmi. Jde o přímou pomoc,“ řekla ČTK koordinátorka projektů ACHO na Ukrajině Khrystyna Novodvorska.
Ruské dronové útoky si dnes na Ukrajině vyžádaly nejméně jednu oběť a několik zraněných, uvedly podle agentury DPA ukrajinské úřady. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ukrajinské jednotky se stáhly z jedné vesnice nedaleko obléhaného města Pokrovsk. Tuto zprávu se ale podle agentury Reuters nepodařilo nezávisle ověřit. Kyjev naopak ohlásil ukrajinský útok na jeden z ruských závodů podílejících se na výrobě dronů.
Sedmačtyřicetiletý muž dnes zemřel po ruském dronovém náletu v okrese Synelnykove v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl šéf oblastní správy Vladyslav Hajvanenko na sociální síti facebook. Podle něj ruské útoky poškodily také místní infrastrukturu.
Mezinárodní jezdecká federace (FEI) umožní reprezentantům z Ruska a Běloruska návrat do svých soutěží, v nichž budou moci závodit jako neutrální sportovci. Organizace rovněž oznámila, že povolí pořádat akce FEI v Bělorusku. Obě rozhodnutí vstoupí v platnost od 1. ledna 2026.
Sportovci, koně i funkcionáři z obou zemí byli ze soutěží vyloučeni v roce 2022 po útoku na Ukrajinu. V roce 2023 FEI suspendaci prodloužila, nyní se ale rozhodla podle doporučení Mezinárodního olympijského výboru umožnit jejich návrat pod neutrální vlajkou. „Ověření neutrality provedou národní federace a případná odvolání přezkoumá FEI,“ uvedla federace.
