Putin jako kůl v plotě: Nechali ho potupně čekat na Erdogana, ruský prezident dělal grimasy
Ruský prezident Vladimir Putin zažil při své první velké zahraniční cestě od začátku invaze na Ukrajinu i nepříjemné chvíle. V Íránu ho nechali poměrně potupně čekat několik desítek vteřin na tureckého prezidenta Erdogana. Putin působil otráveně, dělal různé grimasy, změna výrazu přišla až s Erdoganovým příchodem a obligátním potřesením rukou. V Íránu jednal Putin rovněž s duchovním vůdcem ajatolláhem Chameneím, který ujišťoval o pokračující spolupráci Teheránu a Moskvy.
Prezident Vladimir Putin si zažil nepříjemné chvíle, když čekal na tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Ten jej nechal v Teheránu dlouhou chvíli čekat a stepovat před novináři, než s úsměvem dorazil do místnosti.
Putin se během desítek zdlouhavých vteřin tvářil všelijak. Grimasy ruského prezidenta a válečného agresora vypovídaly o tom, že z nastalé situace nijak nadšený není.
Jednali o ukrajinském obilí
Po jednání Putin uvedl, že ne všechny otázky související s vývozem ukrajinského obilí se podařilo vyřešit, ale pochvaloval si, že se věc dala do pohybu. ErdoganoviPutin poděkoval za pomoc při zprostředkování jednání o vývozu obilí z Ukrajiny přes Černé moře, informovala agentura Interfax.
„Díky vašemu zprostředkování jsme se posunuli vpřed. Ne všechny otázky jsou pravda vyřešeny, ale samo o sobě už je dobré to, že vidíme posun,“ řekl Putin.
Erdogan podle agentury TASS prohlásil, že pozice, kterou zaujala ruská strana ohledně vývozu obilí z Ukrajiny během dřívějších jednání v Istanbulu, byla „velmi konstruktivní“, a Putinovi rovněž poděkoval.
V ukrajinských přístavech je kvůli válce zablokováno 20 až 25 milionů tun obilí. Dodávky obilí z Ukrajiny jsou přitom klíčové pro řadu zemí na Blízkém východě a v Africe.
Ukrajina tvrdí, že Rusko černomořské přístavy záměrně blokuje a že ukrajinské obilí krade. Moskva naopak vinu klade Kyjevu. Ukrajina podle ní zatím neodminovala své pobřeží, takže přeprava obilí není bezpečná. Kyjev odmítá odminovat své přístavy, protože se obává, že ruská armáda pak zaútočí na ukrajinské černomořské pobřeží.
První velká cesta
Šéf Kremlu, jenž od zahájení ruské invaze na Ukrajinu navštívil pouze na konci června středoasijské postsovětské země, měl v Teheránu naplánované rovněž setkání s íránským duchovním vůdcem ajatolláhem Alím Chameneím. Tím, že vyrazil na první velkou zahraniční cestu od invaze na Ukrajinu do Íránu, vysílá Putin Západu signál, že Moskva bude usilovat o budování vztahů s tímto nepřítelem Spojených států, podotkla agentura Reuters.
Válka na Ukrajině je tvrdá a Írán netěší, že jí trpí běžní lidé, řekl po setkání s Putinem duchovní vůdce Chamaneí. Moskva a Teherán budou dlouhodobě spolupracovat, uvedl.
Klamy Západu
Chamaneí po jednání uvedl, že Teherán a Moskva musejí zůstat „ostražití vůči klamům Západu“, informovala agentura Reuters. Společně s Erdoganem jednali také o situaci v Sýrii. Írán podle Chameneího prosazuje politické řešení, Turecko tvrdí, že „nemůže nečinně přihlížet“ snahám kurdských milic o rozdělení Sýrie.
„Islámskou republiku vůbec netěší, že jí trpí obyčejní lidé,“ prohlásil Chameneí o válce na Ukrajině. A také řekl, že „Rusko si pod Putinovou vládou zachovalo nezávislost“.
Ve vztahu k ekonomice Chameneí řekl, že „dolar by měl být postupně odstraňován ze světového trhu“. Putin po jednání řekl, že s Chameneím diskutoval o používání národních měn při vzájemných vyrovnáváních.
Putin chce normalizovat
Trojstranné jednání komentoval v televizním projevu íránský prezident Ebrahím Raísí. Uvedl, že „o osudu Sýrie by měli rozhodovat její obyvatelé bez zahraniční intervence“. „Nelegitimní přítomnost okupačních jednotek USA Sýrii destabilizuje. Silná přítomnost syrské armády pomůže udržet integritu země,“ řekl prezident Raísí.
Zatímco Moskva a Teherán syrský režim Asada podporují, Turecko poskytlo pomoc povstaleckým skupinám, které bojují proti Asadovým silám na severozápadě země. Erdogan k tomu uvedl, že „boj Turecka proti terorismu bude pokračovat nehledě na to, kdo jej podporuje“. Uvedl ale, že očekává podporu od Ruska i Íránu.
Putin po jednání uvedl, že Rusko, Írán i Turecko jsou odhodlaní „normalizovat“ situaci v Sýrii a dohodli se na dalších konzultacích.
Prezident Volodymyr Zelenskyj udělil titul Hrdina Ukrajiny pilotovi stíhačky F-16, který zahynul při nočním masivním ruském leteckém útoku. Maksym Ustymenko, narozený v roce 1993, byl zabit po sestřelení sedmi vzdušných cílů, uvedlo letectvo v prohlášení. Dodalo, že jeho letoun byl poškozen, když se snažil sestřelit poslední z nich.
Senátor Lindsey Graham po jednání s Donaldem Trumpem prohlásil, že americký prezident souhlasí, aby Senát po skončení červencových kongresových prázdnin hlasoval o návrhu zákona o uvalení nových sankcí na Rusko.
„Poprvé mi včera prezident řekl: ‚Je čas posunout váš návrh zákona,‘“ řekl Graham v rozhovoru pro ABC News a zdůraznil, že následně bude na Trumpovi, zda bude návrh zákona nakonec podepsán.
Ukrajinské ministerstvo obrany schválilo pozemní robotický komplet ukrajinské výroby „Murakha“ („Mravenec“) pro bojové operace. Ukrajina od roku 2024 stupňuje vývoj robotiky v naději, že masová výroba bezpilotních pozemních prostředků (UGV) „minimalizuje účast člověka na bojišti“.
Murakha je pásová robotická platforma určená k podpoře frontových jednotek pracujících v náročných podmínkách, například pod palbou nepřátelského dělostřelectva a v silně zaminovaném terénu, uvedlo ministerstvo obrany.
