Putina nikdo nesesadí, zprávy o jeho nemocech jsou zbožná přání, varuje admirál
Velitel britských ozbrojených sil v televizním rozhovoru varoval, že ruského prezidenta Vladimira Putina pravděpodobně nikdo v dohledné době nesesadí. Reagoval tak na názory některých odborníků, kteří v posledních týdnech spekulovali nad stabilitou současného ruského režimu. „Je to jen zbožné přání,“ upozornil admirál Tony Radakin. Federace podle něj nadále zůstává největší hrozbou pro západní velmoci, a to i přes to, že ve válce s Ukrajinou přišla o více než 30 procent své pozemní vojenské síly.
„Jakožto armádní profesionálové vidíme relativně stabilní režim v Rusku,“ uvedl pro stanici BBC Radakin. „Prezident Putin dokázal zničit jakoukoli opozici. Vidíme hierarchii ovládanou prezidentem Putinem a nikdo na jejím vrcholu není motivován k tomu, aby prezidenta Putina vyzval, a to je nešťastné.“
Mnozí v posledních týdnech spekulovali o vůdcově zdraví a někteří odborníci předpovídají Putinův brzký politický pád, Radakin s jejich odhady nesouhlasí, píše server Mirror. „Myslím si, že některé ty komentáře o tom, že mu není dobře, nebo že ho někdo určitě brzy zavraždí nebo svrhne, jsou jen zbožným přáním,“ konstatoval admirál. Rusko podle něj zůstane hrozbou pro západní země ještě po dobu několika desetiletí.
„Jejich pozemní síly jsou v krátkodobém měřítku pravděpodobně menší hrozbou kvůli té degradaci, tomu vyčerpání, ke kterému došlo na Ukrajině. Ale Rusko je nadále jadernou velmocí,“ uvedl. „Má kybernetické schopnosti, má vesmírné schopnosti a má určité podmořské programy, takže může ohrozit kabely pod vodou, které umožňují posílat informace do celého světa.“
Ukrajina dál věří
Nálada mezi ukrajinskými vojáky se podle Radakina od propuknutí války výrazně nezměnila. Po své nedávné návštěvě Kyjeva uvedl, že obranné složky stále věří ve vítězství a navrácení veškerého okupovaného území. „Plánují obnovit území v souladu s podmínkami Ukrajiny a vidí, že se Rusko potýká s problémy,“ vysvětloval admirál. „Vidí Rusko, které přišlo o více než 30 procent své pozemní bojové efektivity.“
„Konkrétně to znamená, že 50 tisíc ruských vojáků buď v konfliktu zemřelo, nebo bylo zraněno. Zničeno bylo skoro 1 700 ruských tanků a necelé čtyři tisíce jejich obrněných vozidel,“ uvedl na závěr.
Velitel ukrajinských dronových sil Robert Brovdi uvedl na Telegramu, že zařízení strategického významu pro transport ropných produktů z běloruských rafinerií do Ruské federace bylo výrazně poškozeno požárem po úderu jeho bezpilotních letounů. Přesný rozsah škod není ale zatím znám.
Maďarská ropná společnost MOL uvedla, že dodávky ropy do Maďarska pokračují podle harmonogramu. Také na Slovensko proudí ropa bez přerušení, napsala slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková na svém účtu na síti Facebook.
„Zbabělé údery ukazují, že Putin se domnívá, že může postupovat beztrestně. Nemyslí to s mírem vážně,“ komentoval masivní bombardování Kyjeva a jiných měst britský premiér Keir Starmer.
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes v reakci na rozsáhlý ruský vzdušný útok vyjádřil podporu Ukrajině. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pak uvedl, že s Macronem telefonicky hovořil o koordinaci dalších kroků s cílem zajistit „adekvátní reakci“.
Ruské síly podle ukrajinské armády v noci na dnešek vyslaly na Ukrajinu nejméně 805 dronů a 13 raket. Podle médií jde o největší vzdušný útok od začátku konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou.
„Mé myšlenky jsou s oběťmi, jejich milovanými a s Ukrajinou a ukrajinským lidem,“ napsal Macron na síti X. „Po boku Ukrajiny budeme i nadále dělat vše, abychom zajistili spravedlivý a trvalý mír,“ dodal. Francie patří mezi klíčové členy evropské koalice, která v koordinaci s USA a Ukrajinou chystá podobu bezpečnostních záruk pro napadenou zemi v případě dohody o příměří či míru.
