Svitlana se synem žije ve sklepě staré továrny. Manžela jí zabil šrapnel, Rusové tvrdili, že infarkt
Svitlana se svým synem Danylem nestrávila v ukrajinském městě Dnipro ani jediný den, když jí došlo, že bez peněz, nabídky práce a místa, kde by se mohli natrvalo usadit, se budou muset vrátit do svého bytu ve Slovjansku. K tomuto městu se přitom přibližuje fronta a bombardování je na denním pořádku, napsal britský list The Guardian.
Toho dne si brzy ráno sbalili věci do dvou tašek a odešli z pokoje, který si pronajímali v obecním bytě ve Slovjansku. Dobrovolníci je odvezli do Pokrovsku, jediného místa, kde ještě funguje nádraží, a tam nasedli do evakuačního vlaku. Bylo to podruhé, co museli utíkat před válkou. V roce 2014 opustili domov v Horlivce poté, co město obsadili Rusové. Svitlanina manžela zabil šrapnel, ale ruské úřady jí odmítly vyplatit odškodnění, tvrdily, že zemřel na infarkt.
V evakuačním vlaku měla Svitlana dostat poukázky, které si v Dnipru měla vyměnit za peníze pro přesídlence. Lidé v jejím vagonu ale poukázky z neznámého důvodu nedostali. V Dnipru je přivítali členové letničního hnutí a vzali je do modlitebny přeměněné na ubytovnu. Hned toho večera ale vyšlo najevo, že Svitlana se odtamtud po několika dnech bude muset odstěhovat.
Stěžuje si, že v Dnipru pronájem pokoje vyjde v přepočtu na více než 8600 korun. „To je naprosto nerealistické,“ říká. „Kdybych tak měla víc času, mohla bych si najít práci, ale mezitím bychom museli bydlet na smetišti,“ posteskla si a dodala, že ví o lidech, kteří na sociální příspěvky pro vysídlené osoby čekali tři měsíce. „Nemáme žádné příbuzné a v současném světě jde jen o peníze,“ řekla tato žena.
Další den odjela přes Kramatorsk zpátky do Slovjansku. Od začátku července se ale podmínky pro ni a Danyla výrazně zhoršily. Žijí ve sklepě staré továrny vedle svého domu. Během deseti dnů se dostali ven jen čtyřikrát. Ve sklepě je vlhko, není tam telefonní signál a všichni Danylovi kamarádi odjeli, v okolí zůstal sám.
Zbývající Svitlanini sousedé také říkají, že z dříve stotisícového Slovjansku neodešli kvůli chybějícímu provizornímu bydlení někde jinde i nedostatku pracovních příležitostí. „Pokud by mi nabídli dům, stejně bych po měsíci skončila na ulici. Radši zůstanu tam, kde znám lidi. Kdo by mi pomohl ve Lvově (na západě země)?“ ptá se Svitlana.
Ve Slovjansku celé týdny neteče voda, bez dodávek plynu jsou jeho obyvatelé ještě déle, dodávky elektřiny mají výpadky. Lidé si tak místo vařičů venku zřídili provizorní grily. Otevřených zůstalo už jen několik obchodů s potravinami a o možnostech práce nemůže být řeč.
Polská prokuratura vznesla obvinění proti dvěma ukrajinským občanům, kteří jsou podezřelí z nedávných sabotáží na polské železnici. Dvojice čelí obvinění ze spáchání diverze teroristické povahy na pokyn ruských zpravodajských služeb. „V průběhu několika desítek hodin trvajícího vyšetřování jsme získali důkazní materiál, který naznačuje, že přímými pachateli těchto diverzních akcí teroristické povahy byli s velkou pravděpodobností dva občané Ukrajiny: Oleksandr K. a Jevhenij I.,“ řekl dnes mluvčí polské prokuratury Przemyslaw Nowak. Důkazy podle něj vyšetřovatelé získali při prohlídce míst činu, z kamerových záznamů nebo z výpovědí svědků.
Sabotáže v Polsku se odehrály minulý víkend na trati mezi Varšavou a Dorohuskem, který se nachází na hranici s Ukrajinou, incidenty se staly konkrétně u obce Mika a u města Pulawy. Při jednom z nich poškodilo výbušné zařízení koleje, při dalším přinutila poškozená infrastruktura vlak s 475 cestujícími náhle zastavit, píše PAP. Oba obvinění stihli rychle prchnout do Běloruska.
Ukrajina doufá v obnovení výměny válečných zajatců s Ruskem do konce roku, pronesl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře. Zelenskyj spoléhá na diplomatické úsilí Turecka i při snaze ukončit ruskou válku proti Ukrajině.
Erdogan zdůraznil nutnost pokračování přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu. Stále intenzivnější útoky jsou podle tureckého premiéra důvodem k oživení těchto rozhovorů. „Především rostoucí útoky na energetickou infrastrukturu a následné ztráty na životech způsobují nenapravitelné škody, a to oběma stranám,“ uvedl Erdogan.
Výměny zajatců byly jediným výsledkem tří kol jednání ruských a ukrajinských delegací, která se letos v květnu, červnu a červenci konala v Istanbulu. Naposledy si Kyjev a Moskva vyměnily zajatce 2. října, akce se týkala 185 vojáků z každé strany. Na Ukrajinu se tehdy vrátilo také 20 civilistů.
Polská armáda nasadí 10.000 vojáků, aby pomohli ochránit kritickou infrastrukturu, uvedl dnes místopředseda vlády a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Jde o reakci na víkendovou sabotáž na železniční trati, po které jsou mimo jiné přepravovány zbraně pro Ukrajinu, bránící se ruské agresi. Polské úřady dnes zadržely několik lidí podezřelých z napomáhání sabotérům. Premiér Donald Tusk oznámil, že se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dohodli na spolupráci zpravodajských služeb i státních drah obou zemí, jejímž cílem je odhalovat podezřelé ze spolupráce s Ruskem a bránit dalším sabotážím.
Svitlana nedostala plat od té doby, co obchůdek, ve kterém pracovala, kvůli válce zavřel. Její sousedka Natalija, která pracovala v místní psychiatrické nemocnici, říká, že jí plat byl v březnu snížen z asi 5200 korun na asi 1440 korun a od května nedostává už vůbec nic.
Předpokládá se, že Slovjansk je dalším městem, které Rusové během ofenzivy v Donbasu chtějí dobýt. Od začátku července jeho zbývající obyvatelé zažili takové dny, kdy ostřelování vůbec nepřestávalo.
„Všichni se tu skládáme a přinášíme jídlo, jaké kdo má - někdo má mrkev, někdo trochu rýže,“ popisuje Svitlana, jak přežívají. „Co nechápu, je to, že ze Západu přicházejí peníze, ale sem nikdo nepřijede (s pomocí) kromě zaměstnanců města, kteří nám dodávají vodu,“ říká.
