„Přežili jsme.“ Mariupolští se ze sklepů vrací do bytů, nemají vodu a smiřují se s nadvládou Rusů
Obyvatelé Mariupolu se ze sklepů vrátili do svých bytů, které jen zázrakem přežily ruské bombardování. Někteří ale stále doma nemají vodu, vařit musejí na ohništích venku před domem a informací o okolním světě se k nim dostává pomálu. Někteří obyvatelé města relaxují na pláži, zatímco jejich sousedé si neumí představit, že se po prožitých hrůzách letošního jara vrátí k normálnímu životu, přestože se pomalu smiřují s tím, že Mariupol zůstane pod ruskou správou. Napsal o tom nezávislý běloruský portál Zerkalo, který se zeptal na podmínky ve městě místních.
„Pokud je dobrý tlak, voda se dostane až k nám do čtvrtého patra. A když ne, tak jdeme do přízemí, kde je požární hydrant s kohoutkem,“ říká 28letý muž z Mariupolu. Dodává, že na levém břehu města ale lidé takové štěstí nemají, protože zásobování vodou tam ještě nebylo obnoveno. Místní tak musejí vstávat v pět ráno, aby se mohli postavit do fronty na vodu, která je v těch lepších dnech dovážena v cisternách.
Přežili jsme, sláva bohu
Muž popisuje, že v jednu chvíli bydlel v dvoupokojovém bytě spolu s 15 příbuznými. „Přežili jsme, sláva bohu. Odjet bychom mohli i teď, ale máme tu několik bytů, i když jsou v domech s poškozenou střechou,“ říká. Podle něj hrozí, že by rodina o své nemovitosti mohla přijít, protože městská správa doporučuje lidem, kteří přišli během bojů o střechu nad hlavou, aby si našli nějaký opuštěný byt a zabrali ho.
Padesátník Vadym popisuje, že ve městě jezdí autobusy na osmi linkách. Do města je možné bez větších překážek přijet z Ruska nebo z mezinárodně neuznávané separatistické Doněcké lidové republiky, ze zbytku Ukrajiny je ale podle Vadymových „asi těžké“ se do Mariupolu dostat.
Bezpečnostní kontroly
Na výjezdech z města jsou bezpečnostní kontroly. Ve čtvrtích se stále vydává humanitární pomoc, například chléb nebo těstoviny, další potraviny si lidé zajišťují sami v obchodech nebo na trzích. Vařit musí Vadym venku před domem.
S obavami se Vadym dívá na ubezpečování ukrajinských úřadů, že Kyjev město získá zpět vojenskou cestou. „Tady to už nikdo nechce prožít znova. Není to tak, že chceme žít v Rusku, ale chceme prostě žít,“ vysvětluje.
Sousedé vyrazili na pláž. Minám navzdory
Kateryna, pracovnice knihovny, která má dům v obci asi 10 minut jízdy od Mariupolu, kroutí hlavou nad tím, že její sousedé si zajeli na pláž, přestože je tam možné narazit na miny.
Ve vyprávění Kateryny také zaráží, že soudě podle jejích slov v době bojů knihovnu, kde pracuje, zaplavili čtenáři.
„Když nebyl internet, tak se u nás objevilo obrovské množství lidí,“ říká. Ani teď to není s internetem ve městě žádná sláva, zjistil běloruský portál. Ukrajinští mobilní operátoři v Mariupolu už nepůsobí, lidé si musejí opatřit SIM karty poskytovatele Fenix, který funguje na území ovládaném proruskými separatisty. Na karty se stojí dlouhé fronty.
„Informací máme málo, samozřejmě, vždyť tu není ani osvětlení, natož televize,“ říká Vadym. Na některých místech ve městě jsou ale obrazovky, na nichž se lidé mohou podívat na zprávy.
„Mluvil jsem s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Jsem vděčný za jeho podporu. Řekl jsem mu o dnešním odporném ruském útoku,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v příspěvku na Telegramu.
„Jednali jsme o programu PURL, kterého si velmi ceníme. Už teď dosahuje dobrých pokroků. Diskutovali jsme o tom, jak ho dále rozšířit,“ dodal.
Program PURL počítá s dodávkami amerických zbraní na úkor ostatních spojenců Ukrajiny. Mechanismus PURL (Prioritní seznam požadavků Ukrajiny) je iniciativa USA a NATO s cílem urychlit dodávky zbraní na Ukrajinu. V rámci tohoto programu Kyjev sestavuje seznam prioritních potřeb zbraní, který je sdílen s partnery NATO.
Dánsko příští týden zakáže veškeré lety civilních dronů na svém území, aby zajistilo bezpečnost neformálního summitu šéfů států a vlád Evropské unie v Kodani.
„Dánsko bude příští týden hostit evropské lídry a my budeme věnovat zvláštní pozornost bezpečnosti. Proto od pondělí do pátku uzavřeme dánský vzdušný prostor pro všechny lety civilních dronů,“ uvedlo ministerstvo dopravy. Dánské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že není jasné, kdo za nově spatřenými drony stojí. Posíleny byly kapacity na odhalování bezpilotních prostředků. Dále se dnes k věci ministerstvo nevyjádřilo.
V pondělí muselo být na několik hodin kvůli dronům uzavřeno kodaňské letiště. V noci ze středy na čtvrtek byla zasažena i další menší letiště. V sobotu pak byl na největší dánské vojenské základně Karup spatřen nejméně jeden dron.
Bělgorodský guvernér oznámil dvě úmrtí v pohraniční oblasti. „Muž, který byl dnes ráno zraněn při detonaci dronu FPV ve vesnici Novostroevka-Pervaja v Graivoronském okrese, zemřel v nemocnici,“ uvedl na Telegramu guvernér Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov.
Okres Graivoron se nachází na hranici s Ukrajinou a úřady pravidelně hlásí útoky v oblasti.
„Ve vesnici Repjachovka v Krasnojarském okrese byl civilista zasažen výbušným zařízením. Na následky zranění zemřel na místě,“ dodal Gladkov. Repjachovka se nachází také v pohraniční oblasti.
Guvernér vyzval obyvatele pohraničních oblastí k opatrnosti. Ukrajinská strana se k útoku nevyjádřila.
Obyvatelé Mariupolu mají podle Vadyma k dispozici i noviny. Vadym si všiml, že se v nich často píše o ostřelování Doněcku, který ovládají proruští separatisté. Na otázku, zda se v dostupných novinách lze dočíst i o ostřelování Charkova nebo Mykolajivu, tedy měst pod ukrajinskou správou, odpovídá, že ničeho takového si nevšimnul.
Trosky domů v Mariupolu rozebírají sami jeho obyvatelé. V současnosti jde o jednu z hlavních pracovních příležitostí ve městě. Do této práce se nechal najmout i Vadym. „Těla zpod sutin už, myslím, všechna vyprostili. Jinak bychom cítili mrtvolný zápach. Ve dvorech jsou tedy ještě hroby,“ říká.
Kateryna se smiřuje i s vyhlídkou, že Mariupol zůstane v ruských rukou. Podle ní nemají lidé na výběr. „Nemáme kam jet, máme tam domy. A ať chceme nebo ne, tak se do nich vrátíme, protože Ukrajincům se nebude donekonečna všude pomáhat,“ myslí si. Před týdnem odjela i s dětmi z Mariupolu do Česka, hodlá se ale vrátit.
Z jejích slov zaznívá hořkost. „Samozřejmě jsem naštvaná na Rusko, ale i na Ukrajinu - málo chránila Mariupol, málo vojáků jsme měli,“ říká tato 42letá žena.
