Svitlana se synem žije ve sklepě staré továrny. Manžela jí zabil šrapnel, Rusové tvrdili, že infarkt
Svitlana se svým synem Danylem nestrávila v ukrajinském městě Dnipro ani jediný den, když jí došlo, že bez peněz, nabídky práce a místa, kde by se mohli natrvalo usadit, se budou muset vrátit do svého bytu ve Slovjansku. K tomuto městu se přitom přibližuje fronta a bombardování je na denním pořádku, napsal britský list The Guardian.
Toho dne si brzy ráno sbalili věci do dvou tašek a odešli z pokoje, který si pronajímali v obecním bytě ve Slovjansku. Dobrovolníci je odvezli do Pokrovsku, jediného místa, kde ještě funguje nádraží, a tam nasedli do evakuačního vlaku. Bylo to podruhé, co museli utíkat před válkou. V roce 2014 opustili domov v Horlivce poté, co město obsadili Rusové. Svitlanina manžela zabil šrapnel, ale ruské úřady jí odmítly vyplatit odškodnění, tvrdily, že zemřel na infarkt.
V evakuačním vlaku měla Svitlana dostat poukázky, které si v Dnipru měla vyměnit za peníze pro přesídlence. Lidé v jejím vagonu ale poukázky z neznámého důvodu nedostali. V Dnipru je přivítali členové letničního hnutí a vzali je do modlitebny přeměněné na ubytovnu. Hned toho večera ale vyšlo najevo, že Svitlana se odtamtud po několika dnech bude muset odstěhovat.
Stěžuje si, že v Dnipru pronájem pokoje vyjde v přepočtu na více než 8600 korun. „To je naprosto nerealistické,“ říká. „Kdybych tak měla víc času, mohla bych si najít práci, ale mezitím bychom museli bydlet na smetišti,“ posteskla si a dodala, že ví o lidech, kteří na sociální příspěvky pro vysídlené osoby čekali tři měsíce. „Nemáme žádné příbuzné a v současném světě jde jen o peníze,“ řekla tato žena.
Další den odjela přes Kramatorsk zpátky do Slovjansku. Od začátku července se ale podmínky pro ni a Danyla výrazně zhoršily. Žijí ve sklepě staré továrny vedle svého domu. Během deseti dnů se dostali ven jen čtyřikrát. Ve sklepě je vlhko, není tam telefonní signál a všichni Danylovi kamarádi odjeli, v okolí zůstal sám.
Zbývající Svitlanini sousedé také říkají, že z dříve stotisícového Slovjansku neodešli kvůli chybějícímu provizornímu bydlení někde jinde i nedostatku pracovních příležitostí. „Pokud by mi nabídli dům, stejně bych po měsíci skončila na ulici. Radši zůstanu tam, kde znám lidi. Kdo by mi pomohl ve Lvově (na západě země)?“ ptá se Svitlana.
Ve Slovjansku celé týdny neteče voda, bez dodávek plynu jsou jeho obyvatelé ještě déle, dodávky elektřiny mají výpadky. Lidé si tak místo vařičů venku zřídili provizorní grily. Otevřených zůstalo už jen několik obchodů s potravinami a o možnostech práce nemůže být řeč.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
Svitlana nedostala plat od té doby, co obchůdek, ve kterém pracovala, kvůli válce zavřel. Její sousedka Natalija, která pracovala v místní psychiatrické nemocnici, říká, že jí plat byl v březnu snížen z asi 5200 korun na asi 1440 korun a od května nedostává už vůbec nic.
Předpokládá se, že Slovjansk je dalším městem, které Rusové během ofenzivy v Donbasu chtějí dobýt. Od začátku července jeho zbývající obyvatelé zažili takové dny, kdy ostřelování vůbec nepřestávalo.
„Všichni se tu skládáme a přinášíme jídlo, jaké kdo má - někdo má mrkev, někdo trochu rýže,“ popisuje Svitlana, jak přežívají. „Co nechápu, je to, že ze Západu přicházejí peníze, ale sem nikdo nepřijede (s pomocí) kromě zaměstnanců města, kteří nám dodávají vodu,“ říká.
