Gazprom už zase vyhrožuje utnutím plynu. Plynulý provoz plynovodu nelze zaručit, tvrdí
Ruská plynárenská společnost Gazprom nemůže zaručit bezproblémový provoz plynovodu Nord Stream 1. Firma dnes uvedla, že není jasné, zda dostane opravenou turbínu, jejíž servis v Kanadě zajistila německá společnost Siemens Energy. Nord Stream 1 vede po dně Baltského moře z Ruska do Německa a je hlavní trasou pro dodávky ruského zemního plynu do EU. Teď prochází pravidelnou údržbou. Německé ministerstvo hospodářství nechtělo prohlášení Gazpromu komentovat, informovala agentura Reuters.
„Gazprom nemá k dispozici žádné dokumenty, které by společnosti Siemens umožňovaly vyvézt z Kanady motor kompresorové turbíny (…) pro stanici Portovaja,“ uvedla ruská plynárenská společnost. „Za těchto okolností není možné učinit objektivní závěr ohledně dalšího vývoje situace při zajištění bezpečného provozu stanice Portovaja, která je kritickým zařízením pro plynovod Nord Stream 1,“ dodal ruský podnik.
„Prohlášení Gazpromu nekomentujeme,“ reagoval mluvčí německého ministerstva hospodářství.
Kanada ve svém víkendovém oznámení uvedla, že vydává „časově omezené a odvolatelné povolení“, aby vyňala vrácení zařízení ze svých protiruských sankcí. Zároveň oznámila další opatření, jimiž reaguje na ruskou invazi na Ukrajinu. Tu Moskva zahájila 24. února.
Mluvčí společnosti Siemens Energy dnes uvedl, že její experti v návaznosti na první politický krok ze strany Kanady „intenzivně pracují na všech dalších formálních povoleních a logistice“. „Jde o procesy, které podléhají kontrole vývozu a dovozu. Naším cílem je co nejrychleji dopravit turbínu na místo jejího použití,“ dodal.
Společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml a která vývoz plynu potrubím z Ruska zajišťuje, v červnu snížila tok plynu v Nord Streamu 1 zhruba na 40 procent původní kapacity. Zdůvodnila to technickými problémy, a to opožděným návratem ruských kompresorových turbín z Kanady.
Němci se bojí nejhoršího
Konsorcium Nord Stream AG, jež plynovod provozuje, v pondělí zahájilo pravidelnou roční údržbu. Trvat by měla do 21. července, Německo se však obává, že kvůli sporu mezi Ruskem a Západem by se mohlo stát, že plyn přes Nord Stream 1 už po údržbě do EU nepoteče. To by zhatilo plán naplnit zásobníky na zimu a prohloubilo plynovou krizi, která si vyžádala mimořádná opatření vlád a vysoké účty pro spotřebitele.
Podmořský plynovod Nord Stream 1 je v provozu od roku 2011, vede z ruského Vyborgu do Lubminu nedaleko Greifswaldu na severu Německa. Je dlouhý 1222 kilometrů a jeho maximální kapacita činí 55 miliard metrů krychlových plynu za rok. Německo je na ruském plynu závislé, snaží se ale tuto závislost snížit.
Loni byl dokončen plynovod Nord Stream 2, jenž vede paralelně a který má stejnou kapacitu jako Nord Stream 1. Německé úřady ale ještě před invazí ruských vojsk na Ukrajinu odmítly vydat povolení k zahájení provozu nového plynovodu. Surovinu z tohoto potrubí měla využívat i Česká republika, jež by se na Nord Stream 2 napojila prostřednictvím nového plynovodu Eugal.
„Zbabělé údery ukazují, že Putin se domnívá, že může postupovat beztrestně. Nemyslí to s mírem vážně,“ komentoval masivní bombardování Kyjeva a jiných měst britský premiér Keir Starmer. Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes v reakci na rozsáhlý ruský vzdušný útok vyjádřil podporu Ukrajině. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pak uvedl, že s Macronem telefonicky hovořil o koordinaci dalších kroků s cílem zajistit „adekvátní reakci“. Ruské síly podle ukrajinské armády v noci na dnešek vyslaly na Ukrajinu nejméně 805 dronů a 13 raket. Podle médií jde o největší vzdušný útok od začátku konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. „Mé myšlenky jsou s oběťmi, jejich milovanými a s Ukrajinou a ukrajinským lidem,“ napsal Macron na síti X. „Po boku Ukrajiny budeme i nadále dělat vše, abychom zajistili spravedlivý a trvalý mír,“ dodal. Francie patří mezi klíčové členy evropské koalice, která v koordinaci s USA a Ukrajinou chystá podobu bezpečnostních záruk pro napadenou zemi v případě dohody o příměří či míru. „Poprvé od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu Rusové udeřili na sídlo naší vlády v samém centru města Kyjeva. Následky můžete vidět. Požár na 800 čtverečních metrech byl uhašen,“ hlásí se ze svého poničeného pracoviště ukrajinská ministerská předsedkyně Julija Svyrydenková. „Vypadá to, že Rusko nehledá mír a není připravené k vyjednávání. Apelujeme na naše partnery, aby pomohli uzavřít naše nebe. Zesilme sankce proti Rusku. Vytvořme systém bezpečnostních záruk,“ apeluje premiérka.
