Mykyta (19) pomáhal v Mariupolu a padl do ruského zajetí: Jeho matka věří, že se s ním ještě setká
Ukrajinský Mariupol se stal jedním ze symbolů konfliktu rozpoutaného Ruskem. V tamních železárnách přežívali ve strašných podmínkách ukrajinští civilisté, přičemž byli obléháni ruskou palbou. Civilistům pomáhal i devatenáctiletý voják Mykyta. Poté co Rusové město dobyli, ho odvlekli do zajetí. Na videu s ostatními vězněnými ho poznala jeho maminka.
O jeho příběhu informoval na twitteru poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko. „Bránil Mariupol, mezitím co civilistům zprostředkovával jídlo a léky,“ popsal jeho činnost. „Každý, kdo se s ním setkal, bude vzpomínat na jeho nezištnost,“ dodal Geraščenko.
Poté co se Rusové Mariupolu zmocnili, čeká Mykytu nejspíš krutý osud. Podle všeho je držen v zajetí. Na videu sdíleném ruskou armádou ho totiž poznala jeho matka. Ta sice věří, že svého syna ještě spatří a obejme, ale Rusové mají s ukrajinskými vojáky jiné plány. Chtějí je postavit před soud.
„Vyšetřovací orgány DNR spustily trestní stíhání více než 500 bojovníků z nacionalistického pluku Azov a dalších ozbrojených jednotek, které se vzdaly do zajetí, a to i v ocelárnách Azovstal v Mariupolu. Všechny tyto případy proti bojovníkům Azova budou po schválení obvinění dozorujícím úřadem předány soudům,“ řekl zdroj blízký agentuře TASS.
Obvinění podle TASS sahají od účasti v ozbrojeném uskupení nepovoleném zákonem, přes působení proti zájmům DNR a spolupachatelství při pokusu o násilné uchopení moci při porušení ústavy DNR až po postoupení výcviku s cílem spáchání zločinů.
Ukrajinci mají pocit, že jsou „na jídelním lístku“. Catherine Philp, redaktorka pro světové dění v deníku The Times, uvedla, že v Kyjevě panují obavy z vyhlídky, že budou odsunuti na vedlejší kolej kvůli summitu USA-Rusko, který se koná na Aljašce.
„Řekla bych, že zde panuje celá řada pocitů a názorů, od protáčení očí, jako by se stejně nemohlo nic změnit, po extrémní nervozitu z toho, co všechno by se mohlo stát,“ řekla z ukrajinského hlavního města rádiu Times Radio. „Faktem je, že Ukrajinci, ani jejich vůdci, natož jejich lid, u tohoto stolu nejsou, a mají strach, že právě to z nich dělá jen položku na jídelním lístku.“
Trump přijal pozvání k návštěvě Běloruska, informovala tamní mediální agentura.
Prezident Lukašenko pozvání učinil, když s Trumpem hovořil na palubě Air Force One cestou na Aljašku. Oba lídři také diskutovali o vztazích mezi USA a Běloruskem, regionálních záležitostech a válce na Ukrajině, uvedla tisková agentura Belta.
Ačkoli USA zprávu nepotvrdily, vyhlídka na Trumpovu státní návštěvu by pro Lukašenka byla významným diplomatickým triumfem. Bělorusko je izolováno od mezinárodního společenství kvůli Lukašenkově autoritářské vládě, porušování lidských práv a úzkému spojení s Ruskem.
Trump při rozhovorech v letadle Air Force One po cestě na Aljašku: „Chci, aby zabíjení přestalo.“ V pátek prohlásil, že neví, co by zajistilo úspěch jeho summitu s Putinem, a dodal, že si přeje příměří, uvádí Reuters.
Na otázku, co by zajistilo úspěch schůzky, novinářům na palubě Air Force One odpověděl: „To vám nemůžu říct. Nevím. Nic není pevně dané. Chci určité věci. Chci příměří.“
„Chci vidět příměří rychle... Nebudu spokojený, pokud to nebude dnes,“ řekl a dodal, že se zapojí i Evropa a Zelenskyj.
