Mykyta (19) pomáhal v Mariupolu a padl do ruského zajetí: Jeho matka věří, že se s ním ještě setká
Ukrajinský Mariupol se stal jedním ze symbolů konfliktu rozpoutaného Ruskem. V tamních železárnách přežívali ve strašných podmínkách ukrajinští civilisté, přičemž byli obléháni ruskou palbou. Civilistům pomáhal i devatenáctiletý voják Mykyta. Poté co Rusové město dobyli, ho odvlekli do zajetí. Na videu s ostatními vězněnými ho poznala jeho maminka.
O jeho příběhu informoval na twitteru poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko. „Bránil Mariupol, mezitím co civilistům zprostředkovával jídlo a léky,“ popsal jeho činnost. „Každý, kdo se s ním setkal, bude vzpomínat na jeho nezištnost,“ dodal Geraščenko.
Poté co se Rusové Mariupolu zmocnili, čeká Mykytu nejspíš krutý osud. Podle všeho je držen v zajetí. Na videu sdíleném ruskou armádou ho totiž poznala jeho matka. Ta sice věří, že svého syna ještě spatří a obejme, ale Rusové mají s ukrajinskými vojáky jiné plány. Chtějí je postavit před soud.
„Vyšetřovací orgány DNR spustily trestní stíhání více než 500 bojovníků z nacionalistického pluku Azov a dalších ozbrojených jednotek, které se vzdaly do zajetí, a to i v ocelárnách Azovstal v Mariupolu. Všechny tyto případy proti bojovníkům Azova budou po schválení obvinění dozorujícím úřadem předány soudům,“ řekl zdroj blízký agentuře TASS.
Obvinění podle TASS sahají od účasti v ozbrojeném uskupení nepovoleném zákonem, přes působení proti zájmům DNR a spolupachatelství při pokusu o násilné uchopení moci při porušení ústavy DNR až po postoupení výcviku s cílem spáchání zločinů.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
