Válečný „zpravodaj“ Poleščuk pro Blesk o padlém Brestovi (†28): Jede na nás tank!, byla poslední slova
Na konci června padl v boji poblíž ukrajinského Lysyčansku velitel běloruského praporu Volat pluku Kastuse Kalinovského Ivan Marčuk (†28) přezdívaný Brest. Než se mladý hrdina zapojil do bitev na Donbase v roce 2014, působil u cizineckých legií. Pro Blesk.cz na něj zavzpomínal Andrej Poleščuk, Bělorus žijící v Česku, který od počátku války na Ukrajině informuje o jejím průběhu.
Běloruský prapor Volat pluku Kastuse Kalinovského od začátku války bojoval po boku Ukrajiny. Válčil i v Lysyčansku v Luhanské oblasti, kterou však před pár dny získali pod svou nadvládu ruští okupanti. Jak již Blesk.cz napsal, v bojích na konci června zemřel i osmadvacetiletý Ivan Marčuk, zřejmě nejznámější běloruský válečník bojující za Ukrajinu a zakladatel pluku Kastuse Kalinovského. „Jeho smrt mne zasáhla. Bylo to pro mne jako Bělorusa velmi nepříjemné a osobní,“ přiznal Blesku Andrej Poleščuk, twitterový komentátor válečného zpravodajství.
Poleščuk od počátku ruské invaze na Ukrajinu každý den tweetoval o aktuálním dění. Tento týden však jeden den z důvodu smrti Ivana Marčuka vynechal. „Omlouvám se, dnes to bude bez vlákna. Brestova smrt je obrovský šok. Jestli jsou mezi mými sledujícími věřící, pomodlete se za pokoj jeho duši. Je to příšerná zpráva,“ napsal 6. července Poleščuk na twitteru.
Jede na nás tank, pracujeme na tom
Podle běloruského zpravodajského webu Nashaniva.com byl „Brest“ vážně zraněn na noze a hlavě. Svým zraněním bohužel na konci června podlehl. „Jede na nás tank, pracujeme na tom,“ zaznělo údajně v poslední komunikaci s běloruským hrdinou. Podle serveru se pohřešuje i několik dalších běloruských bojovníků, kteří se v bitvě střetli s ruskými okupanty. Poleščuk nevyloučil, že by vojáci mohli být buď po smrti, nebo násilně zajati.
Podle komentátora byl Marčuk velmi vlastenecky založen už od mládí. Během dospívání začal studovat IT obor na vysoké škole, ovšem jeho srdce ho ale namísto školních lavic táhlo spíše na frontu. „Přibližně před deseti lety odjel z Běloruska do Francie na turistické vízum. Tam se následně přihlásil do cizinecké legie, protože cítil, že tam najde uplatnění,“ sdělil Blesku Poleščuk.
Rozhodl se jinak
Běloruský bojovník se zapojil i do bojů na Donbase v roce 2014, kdy se připojil k ukrajinské straně a bojoval proti Rusku. „On byl hrozně šikovný a zručný. Nové vojáky častokrát zaučoval v bojích on sám, protože s tím měl bohaté zkušenosti,“ vysvětlil Poleščuk. V pluku Kastuse Kalinovského bylo dle komentátora na počátku Války na Ukrajině jen pár stovek vojáků, v současnosti jich je několik tisíc.
Běloruský hrdina byl v posledních měsících také známý díky sociálním sítím, kde čas od času vystupoval a komentoval aktuální dění. Na jednom z posledních videí se nechal slyšet, že nejtěžší bitva pro něj bude ta, ve které zemře. „Brest byl vždy v první linii, což mu hodně vyčítali. Pár dní před smrtí měl možnost do okolí Lysyčansku nejet a řešit záležitosti pluku. On se však rozhodl jinak,“ dodal na twitteru Poleščuk.
Česká republika od začátku války poskytla Ukrajině nepotřebný vojenský materiál v hodnotě 7,7 miliardy korun. Na dnešní tiskové konferenci to uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Celkem Česko darovalo, koordinovalo či zorganizovalo dodávky vojenského materiálu v hodnotě přes osm miliard dolarů (167 miliard korun).
Česká vláda a český obranný průmysl dodaly přes 2100 kusů techniky a miliony kusů munice všech ráží, poznamenala Černochová.
Česko zároveň přispělo 865 milionů korun do muniční iniciativy, v jejímž rámci Česko shání dělostřeleckou munici pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii. Ruskem napadená země díky iniciativě podle vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) z minulého týdne dostala letos zatím 1,1 milionu kusů velkorážové munice, loni 1,5 milionu nábojů.
Podle ministryně je iniciativa zcela transparentní a potřebná, ocenil ji podle ní i generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte.
Španělsko a Nizozemsko dnes oznámily, že si kvůli středečnímu průniku ruských bezpilotních letounů na území Polska předvolávají ruské diplomaty. Informuje o tom agentura Reuters. Polsko si ruského chargé d´affaires předvolalo už ve středu.
Španělské ministerstvo zahraničí sdělilo, že si předvolává ruského chargé d´affaires v Madridu kvůli incidentu, který označilo za nepřijatelný. Šéf nizozemské diplomacie Ruben Brekelmans pak oznámil, že si pozval ruského velvyslance v Nizozemsku.
Oba členské státy Severoatlantické aliance incident ostře odsoudily, stejně jako další evropští spojenci Polska. Ruské ministerstvo obrany ve středu potvrdilo, že jeho drony provedly rozsáhlý útok na vojenské objekty na západě Ukrajiny. Tvrdí ale, že neplánovalo zasáhnout žádné cíle v Polsku.
Slovenský premiér Robert Fico podmínil svůj souhlas s dalším balíkem protiruských sankcí Evropské unie tím, že Evropská komise předloží návrhy zaměřené na sladění klimatických cílů s potřebami automobilového a těžkého průmyslu i s cenami elektřiny. Fico to řekl novinářům po dnešní schůzce s předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Slovensko letos zpočátku blokovalo i schválení osmnáctého unijního balíku sankcí proti Rusku za jeho pokračující agresi na Ukrajině.
