Ruské ministerstvo uvedlo, že tlumočilo silný protest velvyslankyni Deborah Bronnertové kvůli „neomaleným výrokům britského vedení vůči Rusku, jeho lídrům a oficiálním představitelům úřadů i vůči ruskému lidu“.
Bonnertové bylo předáno memorandum konstatující, že „urážlivá rétorika představitelů úřadů Spojeného království je nepřijatelná“, uvedlo dále ministerstvo. „Ve slušné společnosti je zvykem se za taková vyjádření omluvit,“ zdůraznila ruská diplomacie.
Rusko údajně ministryni sdělilo, že protestuje proti britským prohlášením obsahujícím „záměrně nepravdivé informace, zejména o údajných ruských 'hrozbách použití jaderných zbraní'“. Podle agentury Reuters není jasné, jaké konkrétní výroky má Moskva na mysli. Británie silně podporuje Ukrajinu v její válce s Ruskem a poskytuje jí zbraně. Londýn je proto častým terčem kritiky ze strany Kremlu.
Na Ukrajině od začátku války v roce 2022 trpí některé regiony nedostatkem pitné vody, na vině je ničení vodovodní infrastruktury. Nejvíce zasaženy jsou regiony na jihu a východě země. Situace v zemi je nerovnoměrná. Ve střední a západní Ukrajině je přístup k vodě obecně stabilní, ale ve frontových oblastech a čerstvě osvobozených komunitách čelí lidé obrovským problémům. ČTK to řekli zástupci neziskových organizací a vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný. Podle něj je obnova vodní infrastruktury jednou z hlavních priorit.
„Rakety a ostřelování zničily vodohospodářskou infrastrukturu, některé rodiny mají vodu jen pár hodin denně nebo jsou odkázány na dovoz v cisternách,“ řekla Halyna Bilak z neziskové organizace CARE. Podle Oleny Budagovské z Člověka v tísni voda, sanitace a hygiena zůstávají mezi nejčastěji hlášenými nenaplněnými potřebami. Nedostupnost vody prostřednictvím vodovodní sítě podle nich navíc vytváří další finanční zátěž, protože lidé musí vodu kupovat od soukromých poskytovatelů.
Postižené regiony, na které se neziskové organizace a česká pomoc zaměřují, jsou kupříkladu Charkovská, Dněpropetrovská a Záporožská oblast. Problémy s nedostatkem pitné vody postihují také okupovaná území Ukrajiny, kam ale neziskové organizace nemají přístup.
Dobré ráno, drazí čtenáři.
Bělorusko by podle amerického prezidenta Donalda Trumpa mohlo propustit stovky politických vězňů, které tamní režim zadržuje. Trump o této záležitosti hovořil s autoritářským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, kterého označil za velmi váženého muže, napsala v noci na dnešek agentura Reuters.
Bělorusko z politických důvodů vězní asi 1400 lidí. "Věřím, že se chystají propustit mnoho z těch 1400," řekl Trump v pátek novinářům v Bílém domě. Poznamenal, že by se tak mohlo stát v dohledné době.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k Ukrajině. Přejeme dobrou noc a na shledanou zítra.
Zobrazit celý online