Putin je prý ochotný jednat o nešíření jaderných zbraní. A nová železná opona mezi Ruskem a Západem
Moskva je podle Vladimira Putina otevřená dialogu o strategické stabilitě a nešíření zbraní hromadného ničení. Ruský prezident to prohlásil na mezinárodním právnickém fóru v Petrohradu a text jeho videovystoupení dnes zveřejnil Kreml. Podle Putinova úřadu se ovšem nyní rozhovory s Washingtonem o této otázce nechystají. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes prohlásil, že mezi Rusko a Západ se spouští nová železná opona.
Moskva i Washington navzdory ruské invazi na Ukrajinu zdůrazňují důležitost udržování komunikace v otázce jaderných zbraní. Obě země jsou zdaleka největšími jadernými velmocemi na světě. Dohromady mají k dispozici odhadem 11.000 jaderných hlavic.
„Rusko je otevřené dialogu o zajištění strategické stability, zachování režimů nešíření zbraní hromadného ničení a zlepšení situace v oblasti kontroly zbraní,“ řekl Putin. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov však později potvrdil, že od začátku ruského vojenského zásahu na Ukrajině, tedy od konce února, se neuskutečnil žádný přímý kontakt mezi Putinem a jeho americkým protějškem Joem Bidenem.
Na otázku, zda se chystají rozhovory mezi oběma zeměmi o strategické stabilitě, Peskov odpověděl: „Bohužel k tomuto zatím nejsou žádné skutečné plány.“
Putin řekl, že jakékoli úsilí ohledně rozšíření kontroly zbraní by vyžadovalo „pečlivou společnou práci“, a to by mohlo vést i k zamezení opakování „toho, co se dnes děje na Donbase“. Putin přitom tvrdí, že Rusko vpadlo na Ukrajinu, aby ochránilo etnicky ruské a ruskojazyčné obyvatelstvo před pronásledováním ze strany Kyjeva. Nyní tato slova podle agentury Reuters zopakoval a obvinil Ukrajinu ze „zločinů proti lidskosti“.
Ukrajinské síly během noci zasáhly v Brjanské oblasti na západě Ruska stanici, která slouží k přečerpávání nafty pro ruská vojska, oznámil ukrajinský generální štáb. Stanici u obce Najtopoviči, schopnou přečerpat přibližně 10,5 milionu tun nafty ročně, označil za strategický objekt, který zasáhly jednotky raketových vojsk a bezpilotních systémů ve spolupráci se speciálními silami armády a tajné služby SBU.
„Ozbrojené síly nadále přijímají účinná opatření k podkopání vojenského a ekonomického potenciálu ruské armády, zejména jejích logistických schopností, a k donucení okupantů k ukončení agresivní války proti Ukrajině,“ zdůraznilo velení ozbrojených sil napadené země.
„Tak jako Cato starší v Římě opakoval, že Kartágo musí být zničeno, tak i já opět na této radě ministrů zahraničních věcí budu opakovat, že Evropská unie musí zastavit volný pohyb ruských diplomatů v Schengenu,“ řekl ministr zahraničí Jan Lipavský před svým odletem na neformální jednání s unijními protějšky v Kodani.. Dosavadní nastavení dává podle něj ruskému režimu asymetrické výhody, které zneužívá například pro sabotážní operace.
Dokud ruský prezident Vladimir Putin neprojeví skutečný zájem o mír, EU musí být připravena zvýšit sankční tlak, dodal Lipavský. Zdůraznil, že sankce fungují, což je patrné z toho, že ruská ekonomika se dostává do vážných potíží. „Bavíme se o stínové flotile, o tom, jak dále postupovat proti zdrojům, ze kterých Rusko živí svou ekonomiku a válečnou mašinerii,“ řekl ministr k obsahu 19. sankčního balíčku.
Více než 15.000 ukrajinských civilistů přišlo o život a přes 34.000 utrpělo zranění ve válce, kterou proti Ukrajině před více než třemi lety rozpoutalo Rusko, informoval ukrajinský generální prokurátor Ruslan Kravčenko.
„Je naší povinností řádně zdokumentovat zločiny a udělat vše možné, aby všichni váleční zločinci byli potrestáni,“ prohlásil Kravčenko podle serveru BBC News.
Podle Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) si ruská invaze vyžádala životy přinejmenším 13.883 civilistů včetně 726 dětí, dalších 35.548 osob včetně 2234 dětí bylo zraněno. Většinu obětí OSN eviduje na území kontrolovaném ukrajinskou vládou, na které útočí Rusové.
Ukrajina a Západ tvrzení Moskvy odmítají a ruskou invazi považují za nevyprovokovaný akt agrese, jejímž cílem je zmocnit se ukrajinského území a svrhnout prezidenta Volodymyra Zelenského.
Ruský prezident v projevu na petrohradském fóru dále uvedl, že v současnosti se „nezvratně“ vytváří „spravedlivější“ systém multipolárních vztahů mezi státy, který je „založený na důsledném dodržování mezinárodního práva“ a zachovává „kulturní a civilizační rozmanitost lidstva“.
„Některé státy se nechtějí smířit se ztrátou své dominance na světové scéně a snaží se udržet nespravedlivý unipolární model. Pod rouškou takzvaného řádu založeného na pravidlech a dalších pochybných koncepcí se snaží kontrolovat a řídit globální procesy podle vlastního uvážení,“ dodal Putin s tím, že prospěch z tohoto stavu má pouze jedna země - Spojené státy.
Podle Putina jsou práva ostatních aktérů ignorována a základní princip „nedělitelnosti bezpečnosti“ se vykládá selektivně. Protiruské sankce uvalené Západem v souvislosti s invazí na Ukrajinu označil za „nelegitimní“ a „bezprecedentní“.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dnes řekl, že mezi Ruskem a Západem vzniká nová „železná opona“. „Prakticky už se to děje. Jen ať se chovají opatrně,“ poznamenal Lavrov na adresu západních zemí.
Ruské rozhodnutí poslat tisíce vojáků na Ukrajinu si vynutilo přetvoření zahraniční, obranné a bezpečnostní politiky evropských zemí a posílilo protiruské nálady napříč kontinentem.
