Putin je prý ochotný jednat o nešíření jaderných zbraní. A nová železná opona mezi Ruskem a Západem
Moskva je podle Vladimira Putina otevřená dialogu o strategické stabilitě a nešíření zbraní hromadného ničení. Ruský prezident to prohlásil na mezinárodním právnickém fóru v Petrohradu a text jeho videovystoupení dnes zveřejnil Kreml. Podle Putinova úřadu se ovšem nyní rozhovory s Washingtonem o této otázce nechystají. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes prohlásil, že mezi Rusko a Západ se spouští nová železná opona.
Moskva i Washington navzdory ruské invazi na Ukrajinu zdůrazňují důležitost udržování komunikace v otázce jaderných zbraní. Obě země jsou zdaleka největšími jadernými velmocemi na světě. Dohromady mají k dispozici odhadem 11.000 jaderných hlavic.
„Rusko je otevřené dialogu o zajištění strategické stability, zachování režimů nešíření zbraní hromadného ničení a zlepšení situace v oblasti kontroly zbraní,“ řekl Putin. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov však později potvrdil, že od začátku ruského vojenského zásahu na Ukrajině, tedy od konce února, se neuskutečnil žádný přímý kontakt mezi Putinem a jeho americkým protějškem Joem Bidenem.
Na otázku, zda se chystají rozhovory mezi oběma zeměmi o strategické stabilitě, Peskov odpověděl: „Bohužel k tomuto zatím nejsou žádné skutečné plány.“
Putin řekl, že jakékoli úsilí ohledně rozšíření kontroly zbraní by vyžadovalo „pečlivou společnou práci“, a to by mohlo vést i k zamezení opakování „toho, co se dnes děje na Donbase“. Putin přitom tvrdí, že Rusko vpadlo na Ukrajinu, aby ochránilo etnicky ruské a ruskojazyčné obyvatelstvo před pronásledováním ze strany Kyjeva. Nyní tato slova podle agentury Reuters zopakoval a obvinil Ukrajinu ze „zločinů proti lidskosti“.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
Ukrajinská prokuratura dnes informovala o nalezení dvou mrtvých mužů ve věku 47 a 49 let, kteří byli nejspíše zabiti ve středu při ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Prokuratura vyšetřuje jejich smrt jako válečný zločin.
Rusko předalo Ukrajině dalších tisíc těl, která podle ruské strany patří zabitým ukrajinským vojákům, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce. Přislíbil, že v nejbližší době začnou kriminalisté a experti pracovat na identifikaci těl. Štáb za pomoc s návratem těl poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.
Předchozí repatriace zabitých vojáků se odehrála zhruba před měsícem, kdy Rusové předali Ukrajincům rovněž tisíc těl. Obdobná akce se uskutečnila také v září, uvedl server RBK-Ukrajina a připomněl, že při přímých jednáních v Istanbulu se obě straně dohodly o návratu 6000 zabitých vojáků z každé strany.
Od začátku roku Rusko vrátilo na Ukrajinu více než 15.000 těl, Ukrajina ve stejném období poslala do Ruska několik stovek těl, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že výměny válečných zajatců a vracení pozůstatků zabitých vojáků představovaly jediný výsledek přímých rusko-ukrajinských jednání.
Ukrajina a Západ tvrzení Moskvy odmítají a ruskou invazi považují za nevyprovokovaný akt agrese, jejímž cílem je zmocnit se ukrajinského území a svrhnout prezidenta Volodymyra Zelenského.
Ruský prezident v projevu na petrohradském fóru dále uvedl, že v současnosti se „nezvratně“ vytváří „spravedlivější“ systém multipolárních vztahů mezi státy, který je „založený na důsledném dodržování mezinárodního práva“ a zachovává „kulturní a civilizační rozmanitost lidstva“.
„Některé státy se nechtějí smířit se ztrátou své dominance na světové scéně a snaží se udržet nespravedlivý unipolární model. Pod rouškou takzvaného řádu založeného na pravidlech a dalších pochybných koncepcí se snaží kontrolovat a řídit globální procesy podle vlastního uvážení,“ dodal Putin s tím, že prospěch z tohoto stavu má pouze jedna země - Spojené státy.
Podle Putina jsou práva ostatních aktérů ignorována a základní princip „nedělitelnosti bezpečnosti“ se vykládá selektivně. Protiruské sankce uvalené Západem v souvislosti s invazí na Ukrajinu označil za „nelegitimní“ a „bezprecedentní“.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dnes řekl, že mezi Ruskem a Západem vzniká nová „železná opona“. „Prakticky už se to děje. Jen ať se chovají opatrně,“ poznamenal Lavrov na adresu západních zemí.
Ruské rozhodnutí poslat tisíce vojáků na Ukrajinu si vynutilo přetvoření zahraniční, obranné a bezpečnostní politiky evropských zemí a posílilo protiruské nálady napříč kontinentem.
