Putin je prý ochotný jednat o nešíření jaderných zbraní. A nová železná opona mezi Ruskem a Západem
Moskva je podle Vladimira Putina otevřená dialogu o strategické stabilitě a nešíření zbraní hromadného ničení. Ruský prezident to prohlásil na mezinárodním právnickém fóru v Petrohradu a text jeho videovystoupení dnes zveřejnil Kreml. Podle Putinova úřadu se ovšem nyní rozhovory s Washingtonem o této otázce nechystají. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes prohlásil, že mezi Rusko a Západ se spouští nová železná opona.
Moskva i Washington navzdory ruské invazi na Ukrajinu zdůrazňují důležitost udržování komunikace v otázce jaderných zbraní. Obě země jsou zdaleka největšími jadernými velmocemi na světě. Dohromady mají k dispozici odhadem 11.000 jaderných hlavic.
„Rusko je otevřené dialogu o zajištění strategické stability, zachování režimů nešíření zbraní hromadného ničení a zlepšení situace v oblasti kontroly zbraní,“ řekl Putin. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov však později potvrdil, že od začátku ruského vojenského zásahu na Ukrajině, tedy od konce února, se neuskutečnil žádný přímý kontakt mezi Putinem a jeho americkým protějškem Joem Bidenem.
Na otázku, zda se chystají rozhovory mezi oběma zeměmi o strategické stabilitě, Peskov odpověděl: „Bohužel k tomuto zatím nejsou žádné skutečné plány.“
Putin řekl, že jakékoli úsilí ohledně rozšíření kontroly zbraní by vyžadovalo „pečlivou společnou práci“, a to by mohlo vést i k zamezení opakování „toho, co se dnes děje na Donbase“. Putin přitom tvrdí, že Rusko vpadlo na Ukrajinu, aby ochránilo etnicky ruské a ruskojazyčné obyvatelstvo před pronásledováním ze strany Kyjeva. Nyní tato slova podle agentury Reuters zopakoval a obvinil Ukrajinu ze „zločinů proti lidskosti“.
Server Ukrajinska pravda s odvoláním na mapy ukrajinského projektu DeepState napsal, že invazní armáda dosáhla největšího postupu u obcí Šandryholove a Zelena Dolyna, které leží několik kilometrů severně od města Lyman.
„Poblíž Šandryholove Rusové aktivně postupují směrem k (obci) Jarové,“ píše Ukrajinska pravda bez dalších podrobností. Ve své dřívější zprávě o vývoji bojů s odvoláním na ukrajinskou armádu tentýž web psal o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
Ukrajina a Západ tvrzení Moskvy odmítají a ruskou invazi považují za nevyprovokovaný akt agrese, jejímž cílem je zmocnit se ukrajinského území a svrhnout prezidenta Volodymyra Zelenského.
Ruský prezident v projevu na petrohradském fóru dále uvedl, že v současnosti se „nezvratně“ vytváří „spravedlivější“ systém multipolárních vztahů mezi státy, který je „založený na důsledném dodržování mezinárodního práva“ a zachovává „kulturní a civilizační rozmanitost lidstva“.
„Některé státy se nechtějí smířit se ztrátou své dominance na světové scéně a snaží se udržet nespravedlivý unipolární model. Pod rouškou takzvaného řádu založeného na pravidlech a dalších pochybných koncepcí se snaží kontrolovat a řídit globální procesy podle vlastního uvážení,“ dodal Putin s tím, že prospěch z tohoto stavu má pouze jedna země - Spojené státy.
Podle Putina jsou práva ostatních aktérů ignorována a základní princip „nedělitelnosti bezpečnosti“ se vykládá selektivně. Protiruské sankce uvalené Západem v souvislosti s invazí na Ukrajinu označil za „nelegitimní“ a „bezprecedentní“.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dnes řekl, že mezi Ruskem a Západem vzniká nová „železná opona“. „Prakticky už se to děje. Jen ať se chovají opatrně,“ poznamenal Lavrov na adresu západních zemí.
Ruské rozhodnutí poslat tisíce vojáků na Ukrajinu si vynutilo přetvoření zahraniční, obranné a bezpečnostní politiky evropských zemí a posílilo protiruské nálady napříč kontinentem.
