Ukrajině schválili lídři EU v Bruselu status kandidátské země! Zelenskyj: Historický moment

Aktualizováno -
23. června 2022
20:58
Autor: ČTK, Mii - 
23. června 2022
08:57

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes na summitu schválili udělení kandidátského statusu Ukrajině a Moldavsku, oznámil šéf Evropské rady Charles Michel na twitteru. Gruzii přislíbili kandidaturu, pokud splní podmínky stanovené Evropskou komisí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj krok přivítal.

Lídři EU se ve čtvrtek shodli na statutu kandidátské země EU pro Ukrajinu i Moldavsko.

„Upřímně vítám rozhodnutí evropských lídrů udělil kandidátský status. Je to jedinečný a historický moment ve vztazích,“ napsal na twitteru Zelenskyj. Budoucnost Ukrajiny je podle něj v EU. Tato východoevropská země požádala o členství v unii spolu s Moldavskem i Gruzií krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu, kterou Moskva zahájila 24. února.

„Toto rozhodnutí nás posiluje všechny,“ uvedl šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „A posiluje EU. Znovu světu ukazuje, že jsme jednotní a silní tváří v tvář vnějším hrozbám,“ dodala.

K samotnému členství musí Ukrajina i Moldavsko dokončit řadu reforem a celý proces může trvat i více než deset let.

Během dvoudenního summitu zmíní též přípravu dalších sankcí proti Rusku a snahu pomoci s vývozem obilovin z Ukrajiny znemožněným ruskou blokádou přístavů.

Zklamaní zástupci z Balkánu

Dnešní summit Evropské unie a zemí západního Balkánu zřejmě nepřinesl žádný zásadní posun ve vztazích se Severní Makedonií či Albánií, které roky usilují o přijetí do evropského bloku. Podle některých médií lídři unijních institucí zrušili původně naplánovanou tiskovou konferenci. Žádné závěry z rokování, které trvalo přes tři hodiny, nejsou zatím k dispozici.

Vrcholní představitelé západobalkánských zemí po jednání neskrývali zklamání. „Co se nyní stalo, je závažnou ranou pro věrohodnost Evropské unie,“ řekl severomakedonský premiér Dimitar Kovačevski. Jeho země je oficiálním kandidátem členství v EU od roku 2005, její snahy ovšem narážejí na odpor Bulharska, které vzhledem k jednomyslnému rozhodování EU v zahraničněpolitických otázkách může věc blokovat.

Fiala: Přijetí Ukrajiny do EU může trvat dlouho

Premiér Petr Fiala (ODS) je přesvědčen, že klíčem k posunu v integraci balkánských zemí do Evropské unie je právě odblokování napětí mezi Severní Makedonií a Bulharskem. Řekl to před odletem do Bruselu. 

Fiala udělení kandidátského statusu Ukrajině očekával. Tento krok považuje za symbolický, za vyjádření solidarity a sounáležitosti se zemí, která od konce února vzdoruje ruské invazi. Zdůraznil ale, že následný proces přijetí nebude rychlý ani snadný, a nikdo podle něj nemůže nyní říct, jak dlouho bude Ukrajině i Moldavsku trvat splnit podmínky přijetí. 

Summit je poslední vrcholnou schůzkou francouzského předsednictví, od něhož převezme příští pátek vedení EU Česko. Fiala se dnes v Bruselu kromě jednání s balkánskými a unijními kolegy setkal také se šéfem NATO Jensem Stoltenbergem.

Česku se tenčí zbraně pro Ukrajinu

Stoltenberg dnes po schůzce s českým premiérem poděkoval České republice za pomoc ukrajinské armádě a ukrajinským uprchlíkům. Šéf české vlády nicméně na tiskové konferenci řekl, že ČR už v podstatě vyčerpala zásoby zbraní, které by mohla bránící se Ukrajině poskytnout. Ujistil také, že jeho vláda je odhodlaná splnit svůj závazek a do roku 2024 zvýšit své výdaje na obranu minimálně na dvě procenta HDP.

Fiala po jednání novinářům řekl, že během nadcházejícího českého předsednictví v EU bude Ukrajina prioritou. Česko podle něj hodlá dál podporovat ukrajinskou armádu zbraněmi, kromě toho ale nabízí i technickou podporu a výcvik.

„Naše zásoby zbraňových systémů ze sovětské éry se nicméně tenčí a bude je potřeba doplnit,“ uvedl premiér. V této souvislosti zmínil, že Německo nedávno slíbilo darovat Česku tanky Leopard 2A4 jako kompenzaci za předání českých těžkých zbraní Ukrajině.

6:34
Dnes

Mezinárodní letiště v Mnichově ve čtvrtek večer přerušilo provoz kvůli zpozorovaným dronům v jeho okolí i areálu. Zrušeno bylo 17 odletů, což se dotklo téměř 3000 cestujících.

Následně bylo 15 příletů odkloněno do Stuttgartu, Norimberku, Frankfurtu a Vídně. Informovaly o tom v noci na dnešek tiskové agentury s odvoláním na vyjádření letiště a policie. Podle agentury Reuters letiště ráno obnovilo provoz. Jde o další narušení letecké dopravy v Evropě poté, co byl minulý týden kvůli výskytu dronů několikrát dočasně přerušen provoz na letištích v Dánsku a Norsku.

20:30
2. 10. 2025

Litva prodlouží bezletovou zónu poblíž svých hranic s Běloruskem do 1. prosince. Rozhodnutí přijala v srpnu poté, co na polské území dopadly drony, které pravděpodobně přiletěly z Běloruska. Pobaltský stát se rozhodl část svého vzdušného prostoru podél 679 kilometrů dlouhé hranice s Běloruskem uzavřít i s ohledem na rusko-běloruské vojenské cvičení Západ 2025. Původně mělo nařízení platit do října.

Litevská ministryně obrany Dovilé Šakalienéová zdůvodnila prodloužení nejnovějšími změnami zákonů, které litevské armádě umožňují rychleji a snadněji neutralizovat cizí drony. K tomu je ještě třeba připravit systém tak, aby mohl fungovat v praxi. Dokud nebude tato práce dokončena, vzdušný prostor zůstane uzavřen, vysvětlila dnes Šakalienéová.

20:04
2. 10. 2025

Černihivská oblast na Ukrajině: Blízcí vítají vojáky propuštěné z ruského zajetí, vyměněné za ruské zajatce.

Zobrazit celý online

Šéf NATO po krátké schůzce uvedl, že s Fialou mluvil také o nadcházejícím summitu aliance v Madridu, kde se bude jednat i o tom, zda se obranná organizace brzy rozšíří o dva nové členy - Finsko a Švédsko. Český premiér řekl, že ČR členství severských zemí podpoří.

Návrh zatím čelí odporu Turecka, které viní Helsinky a Stockholm z podpory a ukrývání kurdských ozbrojenců a dalších skupin, které Ankara považuje za teroristy. „Turecko má legitimní obavy a my se je pokusíme vyřešit,“ řekl k tomu Stoltenberg.

V Madridu by měl být schválen balíček pomoci a podpory pro Ukrajinu, která už čtvrtý měsíc čelí ruské invazi. Ten by měl konkrétně pomoci s přechodem ze staré, sovětské výzbroje ke standardnímu vybavení NATO. Česko dosud poslalo Kyjevu vojenskou a humanitární pomoc v hodnotě přes 3,7 miliardy korun, její součástí byly například tanky či dělostřelecké a raketové systémy.

Video  Ministr Bek o českém předsednictví: Pád vlády tentokrát nehrozí. Válka přípravy zjednodušila  - Markéta Volfová, Lukáš Červený
Video se připravuje ...

Video se připravuje ...
Další videa