Penziony je vystěhovaly kvůli dovoleným. Uprchlíky na začátku prázdnin čekají těžké chvíle
Organizace pomáhající uprchlíkům se obávají příchodu prázdnin. Penziony Ukrajince vystěhovávají, aby uvolnily místo turistům. Rodiny, které by mohly utečence ubytovat, zase odjíždí na dovolené a chalupy. Do toho se uzavřelo pražské KACPU a následovat ho hodlají i další krajská střediska.
„Myslím si, že to bude velký problém,“ řekla o příštích týdnech Anežka G. z Iniciativy Hlavák. Ta pomáhá uprchlíkům přímo na Hlavním nádraží, kde už v současnosti nečeká žádná oficiální pomoc. Zůstal jen Frontdesk, cizinecká policie a hasiči, kteří ale kontrolují čekající Ukrajince jen jednou denně, vždy večer.
Zbytek práce, podpora a poskytování informací, zůstává na dobrovolnících. Situace se na pražském nádraží sice trochu zvolnila, stále ale každý den přijede 40 – 60 lidí, matky s dětmi a od dubna i senioři. Za jediné dopoledne se Anežce a jejím kolegům ozvaly 4 skupiny, 12 lidí, kteří neměli kam jít. Třeba polovině z nich se v době rozhovoru nepodařilo sehnat ubytování. Kvůli systému navíc řada lidí nemůže odjet ani zůstat, a tak jen čekají.
„Hotely a penziony mají turistickou sezónu a lidé museli jít pryč, další uprchlíky nepřijímají. Máme v databázi i hotely, neplacené i placené, ale ty už také nemají místo,“ obává se vlivu prázdnin na uprchlickou krizi Anežka. V tuto chvíli podle ní většina lidí odjíždí z „Hlaváku“ do uprchlického kempu v Malešicích.
Předtím pracovali s tabulkami s kontakty na hotely zdarma i symbolicky placené, ale také na jedince, kteří absolvovali bezpečnostní prohlídku. „Co se týče soukromníků, všichni jezdí na prázdniny, takže také nemůžou. Ubytování teď bude opravdu velká výzva. Osobně se hodně bojím prvního týdne v červenci, který bude kvůli svátkům náročný,“ doplnila Anežka.
Podobné zkušenosti má také Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci. „Setkáváme se s tím, že lidé musí odejít z bydlení komerčního i u jednotlivců, protože ti odjíždí na dovolené. Léto očekáváme s velkou obavou,“ řekla Blesk Zprávám. Přestože je podle ní pochopitelné, že například hotely nabídly uprchlíkům ubytování na omezenou dobu, Česká republika není na vystěhované Ukrajince připravená.
„Objevují se nám lidi, kteří mají poměrně striktní termíny, dokdy musí bydlení opustit a není je možné prodloužit,“ dodala. Týká se to především hostelů či penzionů. Ze strany státu Magda Faltová nevidí zásadní pokrok v hledání řešení, situace o volných kapacitách je stále nepřehledná.
Rozhodnutí shora, které musí řešit dobrovolníci
Kromě toho se ve čtvrtek 16. června uzavřelo pražské KACPU. „Přechod nebyl úplně promyšlený. Informace o tom, co mají lidé místo KACPU dělat, policie nebyla schopná poslat dál, letáčky neměli ani na Frontdesku, a dokonce i na magistrátu byly chybné informace o tom, že KACPU nefunguje,“ sdělila Anežka, jak situace vypadala první den po uzavření centra.
„Je to pořád dokola, dojde rozhodnutí shora, které úplně neodpovídá aktuálním potřebám, a pak se to snaží řešit dobrovolníci,“ popsala. Všechny záležitosti by si tak měli uprchlíci nově vyřizovat úplně sami na cizinecké policii.
„Problém je v tom, že tam není dostatek tlumočníků a není tam ani další administrativní a informační podpora. Lidé jsou do toho hození sami a není nikdo, kdo by jim pomohl,“ vysvětlila Anežka. Přestože místa už byla pro tlumočníky na cizinecké policii vypsaná, stále jsou poloprázdná.
Kvůli chaotickému systému se tak lidé na Hlavním nádraží obrací právě na dobrovolníky, jako je ona. Iniciativa Hlavák na místě stále působí a pomáhá lidem například vyplňovat formuláře, a když má čas víc lidí, doprovodí Ukrajince právě na na cizineckou policii. „I když si poskytnuté materiály pročte český občan, je to zmatené. Pro ty lidi je potřeba nadále chodit, každému případu se snažíme pomoci, jak jen to jde,“ uvedla Anežka.
Uzavření KACPU tak nevidí jako dobrý krok ani Magda Faltová. „Vnímám to velmi kriticky, rozhodnutí není správné,“ sdělila. Volné kapacity v Praze jsou sice problém, uzavřené KACPU ale neznamená, že uprchlíci nebudou do hlavního města mířit dál, pokud si tam dohodnou ubytování. Z centra by přitom mohli snadno mířit do jiných míst.
„Akorát to bude komplikovat život Ukrajincům, kteří v Praze jsou. Do KACPU se lidé vraceli hlásit změny, teď ale budou se muset klasicky na pobočku ministerstva vnitra. Tam ale dochází i další cizinci, na které se pak nedostane řada,“ dodala Faltová.
Faltová: Uprchlickým táborům eufemisticky říkáme stanová městečka
Jako perspektivu přitom rozhodně nevidí „ubytovávat“ uprchlíky ve stanech. „Já si rozhodně nemyslím, že cesta je stavět stanové uprchlické tábory, kterým eufemisticky říkáme stanová městečka,“ řekla. Kromě toho jde o dočasné řešení, ve stanech by měli lidé zůstat jen pár dnů, než se najde lepší způsob. Na delší dobu je to nevhodné, jak ukázala zkušenost ze zahraničí.
Potíže s bydlením komplikují i zápis ukrajinských dětí do škol. To není možné ve chvíli, kdy se rodina musí neustále někam přesouvat. Magda radí zmapovat situaci v regionech, kolik je tam míst, zda by měli uprchlíci nejen ubytování, ale i možnost pracovat nebo navštěvovat školu.
„Chybí vytvoření kontaktních míst pro lidi, kteří ztrácí ubytování, kam se obrátit, kdo to s nimi ze strany státu nebo kraje to bude řešit,“ popsala.
Situace se navíc bude neustále měnit s tím, jak někteří uprchlíci odjedou zpátky do vlasti a jiní se opět vrátí do Česka, když se situace na Ukrajině zhorší. „Jistoty úplně nebudou, ale nám chybí i ty základní,“ uvedla Magda.
Zlepší se situace s ubytováním pro uprchlíky po letní sezóně? Podle Faltové to bude záležet na tom, zda vznikne nějaká podpora ze strany státu. Co se týče vůle obyvatel, například pro část provozovatelů hotelů či penzionů to bude období hluché sezóny a budou moci nabídnout řešení. „Nejspíš nemají úplně potřebu mít z toho velký zisk, bylo by dobré, když by finance pokryly náklady a spotřebu,“ řekla k tomu Faltová.
Ruská vojska dobyla obec Novoukrajinka, která leží v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, oznámilo podle RIA Novosti ruské ministerstvo obrany.
Ukrajinská tajná služba (SBU) na platformě Telegram oznámila, že dronovými útoky zničila tři ruské helikoptéry a systém protivzdušné obrany Pancir-S1 na vojenské letecké základně u obce Kirovske na Ruskem okupovaném poloostrově Krym.
„Dostupné údaje svědčí o zničení víceúčelových a útočných vrtulníků Mi-8, Mi-26 a Mi-28, jakož i samohybného protiletadlového raketového a dělostřeleckého systému Pancir-S1,“ uvedla SBU o útoku, který podnikla v noci na sobotu. Útok podle SBU způsobil také škody na muničních skladech a průzkumných a útočných bezpilotních letounech nepřítele.
Ruský noční útok byl „nejmasivnějším leteckým úderem“ na zemi, pokud se berou v úvahu jak drony, tak různé typy raket, sdělil agentuře AP mluvčí ukrajinského vojenského letectva Jurij Ignat. Útok cílil na regiony po celé Ukrajině, včetně západní Ukrajiny, daleko od frontové linie.
