Stopka dávkové turistice? Senát schválil zpřísnění pro vyplácení příspěvku uprchlíkům
Pravidla poskytování humanitární dávky běžencům z Ukrajiny se zpřísní. Změny, které mají bránit dávkové turistice, Senát dnes schválil téměř jednomyslně. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.
Novela zákona zvaného lex Ukrajina počítá s tím, že ukrajinští běženci s bezplatným ubytováním, stravou a základními hygienickými prostředky už nebudou pobírat pětitisícovou humanitární dávku. Od druhého měsíce bude podpora navíc svázána s trvalým pobýváním v Česku.
Novela upravuje také například zdravotní pojištění běženců a příspěvek pro domácnosti za jejich bezplatné ubytovávání. Zdravotní pojištění bude stát hradit uprchlíkům vyjma dětí a seniorů nejvýše 150 dnů.
Vyplacení 5000 korun na dítě, ubytovávání uprchlíků z Ukrajiny a začleňování jejich dětí do českých škol bude Senát schvalovat zřejmě koncem příštího týdne. Uvedl to dnes předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS).
Sněmovna uvedené změny schválila v úterý ve stavu legislativní nouze. Senát by je proto měl podle Vystrčila projednat zrychleně do deseti dnů od doručení. Schůze horní komory by se tak mohla uskutečnit příští pátek.
První z norem má rodinám s loňskými ročními příjmy do milionu korun hrubého zajistit od srpna jednorázový příspěvek 5000 korun na dítě do 18 let věku. Rozpočtové náklady budou činit zhruba 7,8 miliardy korun.
Další z norem má umožnit státu i po skončení nouzového stavu vyčleňovat budovy pro ubytování uprchlíků z Ukrajiny. Kraje mají s obcemi nadále zajišťovat běžencům nouzová přístřeší a bydlení. Pokračovat bude i současný systém registrace uprchlíků. Uprchlíci budou také moci žádat po půl roce od udělení dočasné ochrany o dávku v částce životního minima. Půjde o 4250 korun měsíčně pro dospělé a o 3050 korun za měsíc pro děti.
Po dnešním jednání s americkou delegací vedenou náměstkem ministra obrany Danem Driscollem šéf ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov řekl, že ukrajinská strana „pečlivě studuje každý návrh partnerů a jasně formuluje svůj postoj“. Podle serveru RBK Ukrajina zdůraznil, že „žádná rozhodnutí nesmí porušit ukrajinskou suverenitu a bezpečnost jejích lidí a nesmí přesáhnout pro Kyjev nepřekročitelné meze“. Ukrajinská ústava zakazuje odstoupení území a tuto možnost v minulosti opakovaně vyloučil prezident Volodymyr Zelenskyj.
Pro Slovensko by bylo nejlepší, pokud by se Ukrajina zcela dostala pod vliv Ruska, řekl v diskusním pořadu televize Markíza náměstek slovenského ministra obrany Igor Melicher. Opozice ho za tento výrok kritizovala. Kyjev se od února 2022 brání ruské vojenské invazi, nynější slovenská vláda po svém předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob.
„Co by bylo dobré pro Slovensko, z mého úhlu pohledu, je, aby Ukrajina byla v hranicích, které měla v roce 2014, ale kompletně pod ruským vlivem, abychom měli přístup k levným energiím a získávali tranzitní poplatky. Toto by bylo nejlepší pro Slovensko,“ řekl Melicher z nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie premiéra Roberta Fica.
Rusko by mělo čelit speciálnímu tribunálu, který ho bude soudit za vedení útočné války proti Ukrajině. Ve francouzském listu Libération k tomu u příležitosti 80. výročí začátku norimberského procesu vyzvalo sedm ministrů zahraničí, včetně šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy nebo jeho českého protějšku Jana Lipavského.
Ministři zahraničí ve čtvrteční výzvě píší, že norimberský tribunál, který začal 20. listopadu 1945, rozhodoval o bezprecedentních válečných zločinech spáchaných nacistickým Německem za druhé světové války. „U příležitosti 80. výročí tohoto historického momentu si připomínáme právní, politické a morální ponaučení, které nám zanechal,“ uvádí šéfové diplomacií.
Třetí z předloh má usnadnit budování dočasných staveb pro ubytování a vzdělávání uprchlíků z Ukrajiny. Školy podle čtvrté z předloh budou moci vytvářet v příštím školním roce samostatné třídy pro uprchlíky z Ukrajiny, pokud pro ně nebudou mít místa v běžných třídách.
O děti a mládež v ukrajinských třídách se budou moci nadále starat pedagogové, kteří nebudou splňovat podmínku znalosti češtiny. Novela má také ministerstvu umožnit v příštím roce pro uprchlíky opět mimořádně upravit termíny a podmínky pro přijímání do škol a ukončování vzdělávání. Platit by měla do konce srpna 2023.
