Nálož novinek k uprchlíkům: Poslanci odklepli novelu „lex Ukrajina“, zahrnuje úpravu dávky
Ministerstva a další úřady budou i po skončení nouzového stavu vyčleňovat budovy pro ubytovávání uprchlíků z Ukrajiny po ruské vojenské invazi. Kraje mají s obcemi nadále zajišťovat běžencům nouzová přístřeší a bydlení. Pokračovat bude i současný systém registrace uprchlíků. Předpokládá to vládní novela zákona zvaného „lex Ukrajina“, který dnes schválila Sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) do ní prosadil úpravu, podle níž budou moci uprchlíci žádat po půl roce od udělení dočasné ochrany o dávku v částce životního minima. Půjde o 4250 korun měsíčně pro dospělé a o 3050 korun za měsíc pro děti.
Vládní předloha prakticky přejímá některá mimořádná opatření vyhlášená na základě nouzového stavu, který skončí s červnem. Sněmovna ji schválila hlasy 133 ze 163 přítomných poslanců, 18 zákonodárců SPD hlasovalo proti. Nyní dostanou novelu k posouzení senátoři.
Jurečka zdůvodnil pozměňovací návrh prodlužováním konfliktu na Ukrajině, a tedy i pobytem běženců v Česku. Pokud by nebyl přijat, uprchlíci by se dostali po šesti měsících v Česku plně do českého sociálního systému. Pokud by dávku pobíralo 150 000 lidí s dočasnou ochranou, z nichž by byla polovina dětí, měsíční náklady by představovaly celkem 547,5 milionu korun, stojí v podkladech.
Nyní mají běženci nárok na 5000 korun v měsíci udělení víza dočasné ochrany. O stejnou částku pak mohou žádat ještě dalších pět měsíců.
Zákon pro ubytování i ukrajinské třídy
Sněmovna dnes schválila i další úpravy týkající se uprchlíků. Například vládní novelu, podle které školy zřejmě budou moci vytvářet i v příštím školním roce třídy pro uprchlíky z Ukrajiny, pokud pro ně nebudou mít místa v běžných třídách.
O děti a mládež v ukrajinských třídách se budou moci nadále starat pedagogové, kteří nebudou splňovat podmínku znalosti češtiny. Budou ale muset vyučovat podle českých vzdělávacích programů. Novela má také ministerstvu umožnit v příštím roce pro uprchlíky opět mimořádně upravit termíny a podmínky pro přijímání do škol a ukončování vzdělávání. Platit by měla do konce srpna 2023.
Dále Sněmovna schválila zvláštní zákon, který usnadňuje a zrychluje budování dočasných staveb pro ubytovávání a vzdělávání uprchlíků z Ukrajiny. Zavádí nový pojem „nezbytná stavba“, která je vždy dočasná, a to nejvýše na tři roky. Stavebníkem bude moci být hlavně stát, jeho příspěvková organizace, obec, kraj, případně jimi zřízená organizace. Zákon má začít platit den po svém vyhlášení ve sbírce.
Sněmovna na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu rozšířila okruh možných stavebníků i o státní podniky nebo státní organizace. Státním podnikem je například Česká pošta či Lesy České republiky, státní organizací je Správa železnic. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) s tímto návrhem souhlasil.
Česko důkladně studuje americký návrh na ukončení války na Ukrajině a diskutuje o něm se spojenci v takzvané koalici ochotných, uvedl ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS). Jde o skupinu asi třiceti převážně evropských zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. „Existenci plánu bereme my i naši evropští kolegové jako výchozí bod pro další jednání o mírovém uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedl ministr.
Jakékoliv mírové uspořádání přímo ovlivní bezpečnost na celém evropském kontinentu na desítky let dopředu. „Musíme tedy k němu přistupovat s maximální zodpovědností, opravdu se nás to přímo týká. Zároveň platí, že evropská bezpečnost rovná se bezpečnosti české,“ uvedl. I kvůli české bezpečnosti mají podporu představitelé států E3 (Německo, Francie, Velká Británie) a další země, které už vstoupily do diplomatických jednání s USA za účelem vytvoření další verze mírového plánu, doplnil.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku.
„Nové návrhy na ukončení ruské války proti Ukrajině musí zohlednit fakt, že Rusko je zemí, která nedodržuje dohody,“ tweetuje polský prezident Karol Nawrocki.
