Dva zajatí Američané jsou ve vazbě u separatistů. Mluvčí Kremlu nevyloučil trest smrti
Dva Američané, zajatí ruskými vojáky na Ukrajině, jsou ve vazební věznici na území separatistické Doněcké lidové republiky (DNR), oznámila dnes ruská agentura Interfax s odvoláním na nejmenovaný zdroj z bezpečnostních složek DNR. Rusové označují oba zajatce, kteří dříve sloužili v amerických ozbrojených silách, za žoldnéře. Podle západního tisku oba muži sloužili jako dobrovolníci v jednom z útvarů pravidelné ukrajinské armády.
„Dva američtí žoldnéři Alexander Drueke a Andy Huynh, kteří byli zajati na Ukrajině, jsou v Doněcku,“ řekl zdroj Interfaxu.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí potvrdil zajetí dvou Američanů na Ukrajině. Peskov oba muže označil za žoldnéře, na které se nevztahují ženevské konvence. Účastnili se podle něj nezákonných aktivit na území Ukrajiny a musí být pohnáni k odpovědnosti za své zločiny.
Peskov nevyloučil, že Američanům nehrozí trest smrti. „Nic nemohu zaručit,“ řekl mluvčí americké televizi MSNBC. „Bude soud a bude rozhodnutí soudu,“ dodal.
Další tři cizince bojující za Ukrajinu proti ruským invazním silám - dva Brity a Maročana - soud v DNR nedávno odsoudil k trestu smrti za to, že se bojů podle soudu zúčastnili jako žoldnéři. Podle tohoto soudu se na ně nevztahují ženevské úmluvy o zacházení s válečnými zajatci.
Kyjev soudy separatistické republiky neuznává a naopak tvrdí, že trojice byla členy ukrajinských ozbrojených sil, a tudíž se na ně ženevské úmluvy vztahují. Jeden z obhájců odsouzených uvedl, že všichni tři se proti verdiktu hodlají odvolat.
Nezávislost separatistických „republik“ v Donbasu na východě Ukrajiny dosud uznalo jen Rusko, které je od jara 2014 pomáhalo vytvořit.
Státy Evropské unie musí pokračovat ve výrazném zvyšování výdajů na obranu a bezpečnost a lépe společně investovat, shodli se dnes na summitu EU lídři členských zemí. Za existenční výzvu pro unii označili ruskou agresi proti Ukrajině a její dopady na evropskou i globální bezpečnost. Na zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2035 se ve středu dohodli členové Severoatlantické aliance na summitu v Haagu.
Lídři zemí EU dnes v závěrech summitu vzali závazek zemí NATO na vědomí. Dohoda dosažená v Haagu počítá s tím, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnout nejméně 3,5 procenta HDP a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.
„Evropská rada vyzývá členské státy, aby mezi sebou koordinovaly plnění příslušných závazků,“ stojí v závěrech unijního summitu. Schopnější a silnější EU v oblasti obrany podle nich přispěje ke globální a transatlantické bezpečnosti a doplňuje NATO, které pro své členské státy zůstává základem kolektivní obrany.
„Těší nás silný zájem investorů a poptávka, která výrazně překročila nabídku. To také potvrzuje správnost naší obchodní a finanční strategie a zavazuje nás k jejich dalšímu rozvoji,“ řekl mluvčí zbrojařské a strojírenské skupiny Czechoslovak Group (CSG) Andrej Čírtek.
CSG patří mezi dodavatele pro Ukrajinu. Firma začala v pondělí oslovovat investory s nabídkou dluhopisů. Uvedla, že více než 40 procent jejích tržeb loni pocházelo z aktivit na Ukrajině a 92 procent z výdajů NATO a Ukrajiny dohromady. Mezi lety 2023 a 2024 se tržby firmy na Ukrajině zvýšily čtyřnásobně na loňských 1,7 miliardy eur. Mezi produkty firmy patří munice, obrněná vozidla a železniční zařízení.
Evakuace Kupjanska: „Nikoho tu nenechají žít a pravděpodobně zde nebude žádný život,“ popisuje z bombardovaného města v Charkovské oblasti, 40 km od ruské hranice, dobrovolník z organizace Růže na ruce. Obytný dům zasáhli Rusové naváděnou leteckou pumou.
