Okupanti odvlekli velitele z Azovstalu do Ruska. Osud dalších stovek vojáků je nejistý
Dva velitelé ukrajinských bojovníků, kteří bránili mariupolské ocelárny Azovstal, byli převezeni do Ruska k vyšetřování. S odkazem na zdroj z bezpečnostních složek o tom informovala agentura TASS, podle níž jde o zástupce velitele pluku Azov Svjatoslava Palamara a velitele 36. brigády námořní pěchoty Serhije Volynského. Osud stovek bojovníků zajatých ruskými silami v květnu po několikaměsíčním obléhání Mariupolu provází nejistota, podotkla agentura Reuters.
„Do Ruska byli převezeni i další důstojníci různých ukrajinských jednotek,“ cituje TASS svůj zdroj. Do kterého regionu Ruské federace je odvezli, neupřesnil. Odvezeni byli z území samozvané proruské separatistické Doněcké lidové republiky (DNR), kam byli podle Moskvy přesunuti poté, co složili zbraně. Agentura Reuters poznamenala, že informace o převozu ukrajinských vojáků nemohla ověřit, a Kyjev zatím nereagoval.
Metalurgický areál v jihoukrajinském Mariupolu byl dlouho poslední baštou ukrajinské obrany tohoto klíčového přístavního města. Zbývající jednotky se po vytrvalých ruských útocích v květnu vzdaly a oblast okupují ruské invazní síly. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na začátku června uvedl, že v Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny může být drženo v zajetí přes 2500 ukrajinských vojáků, kteří bránili Azovstal.
TASS později napsal, že na území Ruska bylo převezeno přes 1000 ukrajinských vojáků, kteří se podíleli na obraně metalurgického komplexu. Kyjev usiluje o to, aby obránci Azovstalu - mezi nimiž jsou podle dřívějších informací ukrajinských úřadů kromě členů pluku Azov také příslušníci národní gardy, námořní pěchoty, teritoriální obrany, pohraničníci, policisté a dobrovolníci - byli vyměněni za ruské vojáky zajaté na Ukrajině.
Ruští poslanci nicméně požadují, aby někteří z ukrajinských bojovníků z Mariupolu byli postaveni před soud. Totéž chtějí představitelé DNR, viní je z porušování lidských práv.
Pluk Azov a 36. brigáda námořní pěchoty sehrály při obraně oceláren klíčovou roli, připomíná Reuters. Původně prapor Azov vznikl v roce 2014 a u jeho zrodu stál jeden z šéfů ukrajinské krajně pravicové a neonacistické scény. Tato dobrovolnická milice bojovala na východě země proti separatistům podporovaným Ruskem. Později se uskupení rozrostlo na pluk. Popírá, že by bylo fašistické nebo neonacistické. Ukrajina tvrdí, že bylo reformováno a začleněno do národní gardy.
Při dnešním ruském raketovém útoku na ukrajinské město Samar zahynulo pět lidí a dalších 23 utrpělo zranění. Na síti Telegram to napsal šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Zpřesnil tak původní bilanci. Jeden z těžce zraněných v nemocnici zemřel, čímž počet mrtvých vzrostl na pět. Stav čtyř zraněných označil Lysak za vážný.
Zástupci členských států Evropské unie dnes na jednání v Bruselu potvrdili shodu na prodloužení platnosti stávajících sankcí proti Rusku o dalších šest měsíců. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Nyní bude spuštěna takzvaná písemná procedura oficiálního konečného schválení, která by měla skončit v pondělí. Politické shody bylo dosaženo už při čtvrtečním jednání unijních prezidentů a premiérů.
Hospodářské sankce v jednotlivých balíčcích i sankce proti ruským a běloruským občanům se musejí prodlužovat každých šest měsíců a je potřeba souhlas všech členských států EU. Maďarsko toto prodloužení už v lednu blokovalo, nakonec ale Budapešť ustoupila, když od Evropské komise získala ujištění týkající se „budoucí energetické bezpečnosti Maďarska“. Sankce byly tehdy prodlouženy do 31. července.
Očekávalo se, že podobné to bude i nyní, vzhledem k vyjádřením premiérů Maďarska a Slovenska. Ti měli k veškerým omezujícím opatřením vůči Moskvě výhrady. Bez dohody by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených 17 sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv zadržovaných v Belgii.
Žháři v durynském Erfurtu zapálili šest nákladních vozů německé armády, vyšetřovatelé nevylučují ani ruskou stopu. Snímky nejprve nepoškozených a následně zničených aut a také video se začínajícím požárem zveřejnil na síti Telegram ruský blogerský kanál Posedlý válkou. Ten uvedl, že vozy byly určeny pro Ukrajinu, což dnes ale německá armáda popřela.
Incident se stal v sobotu večer na pozemku soukromé firmy, jež vozy opravuje. Příspěvek v ruštině pod fotografiemi a videem uvádí, že do Erfurtu se vozí k opravám různé vojenské vybavení. „Naši lidé rozhodli, že je to zbytečné a že ukrajinské ozbrojené síly takovéto vybavení nepotřebují. Tak to prostě spálili,“ uvádí ruský komentář.
