Okupanti odvlekli velitele z Azovstalu do Ruska. Osud dalších stovek vojáků je nejistý
Dva velitelé ukrajinských bojovníků, kteří bránili mariupolské ocelárny Azovstal, byli převezeni do Ruska k vyšetřování. S odkazem na zdroj z bezpečnostních složek o tom informovala agentura TASS, podle níž jde o zástupce velitele pluku Azov Svjatoslava Palamara a velitele 36. brigády námořní pěchoty Serhije Volynského. Osud stovek bojovníků zajatých ruskými silami v květnu po několikaměsíčním obléhání Mariupolu provází nejistota, podotkla agentura Reuters.
„Do Ruska byli převezeni i další důstojníci různých ukrajinských jednotek,“ cituje TASS svůj zdroj. Do kterého regionu Ruské federace je odvezli, neupřesnil. Odvezeni byli z území samozvané proruské separatistické Doněcké lidové republiky (DNR), kam byli podle Moskvy přesunuti poté, co složili zbraně. Agentura Reuters poznamenala, že informace o převozu ukrajinských vojáků nemohla ověřit, a Kyjev zatím nereagoval.
Metalurgický areál v jihoukrajinském Mariupolu byl dlouho poslední baštou ukrajinské obrany tohoto klíčového přístavního města. Zbývající jednotky se po vytrvalých ruských útocích v květnu vzdaly a oblast okupují ruské invazní síly. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na začátku června uvedl, že v Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny může být drženo v zajetí přes 2500 ukrajinských vojáků, kteří bránili Azovstal.
TASS později napsal, že na území Ruska bylo převezeno přes 1000 ukrajinských vojáků, kteří se podíleli na obraně metalurgického komplexu. Kyjev usiluje o to, aby obránci Azovstalu - mezi nimiž jsou podle dřívějších informací ukrajinských úřadů kromě členů pluku Azov také příslušníci národní gardy, námořní pěchoty, teritoriální obrany, pohraničníci, policisté a dobrovolníci - byli vyměněni za ruské vojáky zajaté na Ukrajině.
Ruští poslanci nicméně požadují, aby někteří z ukrajinských bojovníků z Mariupolu byli postaveni před soud. Totéž chtějí představitelé DNR, viní je z porušování lidských práv.
Pluk Azov a 36. brigáda námořní pěchoty sehrály při obraně oceláren klíčovou roli, připomíná Reuters. Původně prapor Azov vznikl v roce 2014 a u jeho zrodu stál jeden z šéfů ukrajinské krajně pravicové a neonacistické scény. Tato dobrovolnická milice bojovala na východě země proti separatistům podporovaným Ruskem. Později se uskupení rozrostlo na pluk. Popírá, že by bylo fašistické nebo neonacistické. Ukrajina tvrdí, že bylo reformováno a začleněno do národní gardy.
Macron a Zelenskyj dnes navštívili i štáb mnohonárodních sil v Paříži, které by mohly být rozmístěné v případě příměří na linii kontaktu. „Jsme připraveni,“ uvedl Macron. „Jsme odhodlání posílit naše sankce proti Rusku ve spolupráci se Spojenými státy,“ uvedl dále Macron s tím, že Rusko se rozhodlo pokračovat s válkou.
Dohoda mezi Francií a Ukrajinou o nákupu 100 bojových letounů Rafale uvádí, že pořízené zbraně by měly být nové výroby. Podle francouzských expertů dodávka tak vysokého počtu letadel potrvá nejméně několik let. Nákup si také vyžádá náročný výcvik pilotů. Otázky jsou otevřené také ohledně financování, zní v prvních reakcí analytiků. Macron v tomto smyslu zmínil financování ze zdrojů, které již nyní EU používá pro pomoc Ukrajině. Dnes podepsaná dohoda ještě není nákupní smlouva.
Vladimir Putin podepsal zákon o zpřísnění trestní odpovědnosti za sabotáže. Za trestné činy spjaté se sabotážemi bude možné soudit osoby starší 14 let. Za zapojení nezletilých do sabotážních akcí bude hrozit až doživotí, uvedla dnes ruská média. Prezidentovým podpisem zákon vstoupil v platnost.
Nově lze tresty za sabotáže v ruských zákonech přirovnat k trestům za terorismus: trestní odpovědnost od 14 let, vyloučení podmínečných trestů, nemožnost vynést trest pod dolní hranicí trestní sazby a podmínečné osvobození nejdříve po odpykání tří čtvrtin trestu, poznamenal server BBC News.
Podle ruských zákonů již bylo možné soudit čtrnáctileté za vraždu, únos, loupež, teroristický čin, účast v teroristické organizaci či za výcvik za účelem spáchání teroristickému činu. Přidáním sabotáže na tento seznam se podle vysvětlení k zákonu odstraňuje „mezera v zákonech“, napsal list Kommersant a dodal, že u všech trestných činů souvisejících se sabotážemi se ruší promlčecí lhůty.
