Šéfka eurokomise v Kyjevě řešila vstup do EU: „Ukrajina je na dobré cestě, válka je obrovská zkouška“
Evropská komise příští týden dokončí práce na stanovisku ohledně žádosti Ukrajiny stát se kandidátem na členství v EU. Po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to na své dnešní návštěvě Kyjeva řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová.
„Dnešní diskuse nám umožní dokončit naše hodnocení do konce příštího týdne,“ řekla šéfka EK von der Leyenová . Ta přicestovala do hlavního města země napadené sousedním Ruskem, aby s ukrajinskými představiteli probrala některé otevřené body v žádosti.
„Ukrajina je solidní parlamentní demokracie, na dobré cestě byla už před invazí Ruska. Tato válka je obrovskou zátěžovou zkouškou. A celá země vzdoruje. Stejného ducha je zapotřebí k reformě a modernizaci země. A Evropa je tu, aby vás podpořila,“ napsala von der Leyenová na twitteru po schůzce se Zelenským.
Podle ukrajinského prezidenta bude rozhodnutí o členství jeho země v EU přelomové pro celou Evropu. „Pozitivní odpověď Evropské unie na žádost Ukrajiny o členství v EU může být kladnou odpovědí na otázku, zda má evropský projekt vůbec budoucnost,“ řekl dnes Zelenskyj.
Ukrajina „už obrovsky přispěla k obraně společné svobody“, zdůraznil prezident. Vyslovil se také pro to, aby se EU zcela vzdala ruských energetických zdrojů a také požadoval program obnovy své země.
Ukrajina podala žádost o přijetí do EU v březnu krátce poté, co na ni 24. února zaútočila ruská vojska. Státy EU pověřily Evropskou komisi, aby se žádostí zabývala a vydala doporučení.
Rozhodnutí o tom, zda Ukrajině bude udělen status kandidátské země, je na členských státech EU a musí být přijato jednomyslně. Ukrajinskou žádostí by se měl zabývat summit EU ve dnech 23. a 24. června.
Názory unijních zemí ohledně přijetí Ukrajiny se vzájemně liší - pro jsou východní členské státy, rezervovaně se vyjadřuje Nizozemsko, Dánsko, ale i Německo a Francie, která EU do konce června předsedá, než ji vystřídá Česká republika. Rozhodnutí o statutu kandidáta přitom nepředjímá rozhodnutí o přijetí do EU a také není spojeno s časovým rámcem. Například Turecko je kandidátem na vstup do EU od roku 1999.
Von der Leyenová je na své druhé návštěvě Kyjeva od propuknutí rusko-ukrajinské války. Poprvé do ukrajinské metropole přicestovala 8 .dubna. Sejít se má ještě s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem.
Podívejte se na nové snímky z vojenského cvičení NATO v Polsku.
Evropský parlament otevře v Kyjevě své stálé zastoupení kvůli lepší spolupráci s Ukrajinou. Uvedla to předsedkyně EP Roberta Metsolaová v projevu k ukrajinským poslancům. Metsolaová také podle médií ocenila, že ukrajinský parlament přijal zákony obnovující nezávislost protikorupčních orgánů.
„Tento týden otvíráme stálé zastoupení Evropského parlamentu zde v Kyjevě, abychom byli přítomni na Ukrajině a spolupracovali s vámi každý den,“ řekla šéfka EP. „Jsme tu s vámi a jsme tu proto, abychom zůstali. Říkáme, že nikdy nebudete sami. Až přijde mír, budeme nadále stát spolu s vámi, až se zotavíte (z války) a budete znovu budovat (svou zemi),“ slíbila.
Dolní komora ruského parlamentu schválila odstoupení Ruska od Evropské úmluvy o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Informovaly o tom dnes ruské tiskové agentury i nezávislý server Meduza. Návrh příslušného zákona před časem Státní dumě předložil prezident Vladimir Putin. Jedná se o úmluvu Rady Evropy (RE), ze které bylo Rusko vyloučeno v březnu 2022 po vpádu na Ukrajinu.
Kreml potřebu odstoupit od úmluvy zdůvodňuje tím, Rusko od roku 2023 není zastoupeno v Evropském výboru pro zabránění mučení, protože Rada Evropy zablokovala volbu nového člena z Ruské federace, a nemůže se tak podílet na práci monitorovacího mechanismu. Moskva proto tvrdí, že je diskriminována.
