„Milý příteli, drahý Petře.“ Macron děkoval Fialovi za pomoc Ukrajině. Řešilo se i předsednictví

Český premiér má tento týden narvaný diář. Vedle cesty do Francie jeho kroky povedou i do Německa a Itálie. Gradace počtu zahraničních cest souvisí jak s válkou na Ukrajině, tak i s nadcházejícím předáváním předsednictví z rukou Francie. 

Předsednictví, obrana, válka i rychlovlaky

Právě předsednictví v Radě EU bylo hlavním tématem rozhovorů v Paříži, kde se dnes Fiala sešel s prezidentem Emmanuelem Macronem. Na stole bylo řešení jádra coby „zeleného“ energetického zdroje. Francie totiž patří mezi hlavní tahouny jádra a společně s Českem za něj lobbovala v EU, vedle toho se bude francouzská společnost EdF ucházet v tendru o dostavbu Dukovan - se šéfem EdF se ale Fiala nesetká. O jádru, jako o společném tématu, hovořil český ministerský předseda i během komentáři pro média před samotným jednáním. Podle premiéra je Francie náš nejsilnější partner u jaderné energie. 

Podle premiéra Fialy se řešila i stavba rychlovlakových tratí, s čímž má Francie bohaté zkušenosti. Dopravu bere Fiala jako klíčovou. Řešila se také obranyschopnost států.

Macron: Můj příteli, drahý Petře

Oba státníci se během komentáře pro média o sobě vyjadřovali jako o přátelích. „Milý příteli, drahý Petře, jsem rád, že jsi mezi námi,“ řekl Macron. Prezident  poděkoval České republice za to, jak se postavila proti Rusku a jak pomáhá Ukrajině, především v přijímání uprchlíků. Uvítal, že oba státy zaslaly Ukrajině mimo jiné i zbraně. 

Francouzský prezident se ve své úvodní řeči pozastavil nad primárním tématem, které bude na stole. „Mohu se spolehnout na české předsednictví, že bude plnit náš ambiciózní program a musíme pokračovat v realizaci projektů,“ uvedl s tím, že je přesvědčen, že Česko bude pokračovat v již rozjetých projektech.

Podle Macrona válka naprosto změnila původní předsednický program. „Zrychluje se a zintenzivňuje a nutí nás, abychom v duchu jednoty udělali historická rozhodnutí,“ podotkl mimo jiné Macron.

Podobně hovořil i Fiala. „Česko se podruhé zhostí tohoto důležitého úkolu. Francouzské předsednictví, a jsme si toho vědomi, se muselo potýkat s velkým množstvím výzev a jsem potěšen, že se těchto výzev zhostilo s velkým úspěchem a za největší úspěch považuji, že se povedlo sjednotit evropské země,“ dodal.

„Výraznou část našeho setkání tvořily i otázky, které intenzivně zajímají Českou republiku i Francii, jako je třeba otázka energetické bezpečnosti. To je důležité téma pro Českou republiku, je to důležité téma i pro Evropu. Tady máme jednu společnou strategickou věc, a to je podpora jaderné energetiky a jejího rozvoje,“ poznamenal český premiér poté, co ukončil bilaterární jednání. Ocenil, že se Macron zajímal o to, jak česká veřejnost a  teď Evropy na válku nahlíží. 

Fiala: Evropa se od posledního předsednictví změnila

Blesk Zprávy se optaly premiéra, jaká témata budeme přebírat. Fiala podotkl, že o prioritách ještě nesmí mluvit, ale některá témata jsou jasná. „Je to určitě Ukrajina, uprchlická vlna, následky války a myšlenky na poválečnou obnovu to se bude českého předsednictví tak jako tak dotýkat. Další bude energetická bezpečnost Evropy. To jsou věci, které nás budou zaměstnávat,“ uvedl.

Blesk připomněl i první předsednictví ČR v Radě, kdy jsme vedení převzali se sloganem „Evropě to osladíme“. I to Fiala okomentoval. Podle něj se od posledních šéfování Evropa proměnila a na to je důležité myslet. „Doufám, že se to bude lišit tím, že budeme mít stabilní vládu,“ uvedl a dodal, že Evropa čelí unikátním výzvám, jelikož válka mění světový řád.

„EU se změnila, máme po lisabonské smlouvě, je jiné uspořádání Rady,“ pokračoval Fiala na dotaz, jak moc se od posledně změnila rétorika. 

Premiér Petr Fiala (ODS) se v Paříži setkal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem (7.6.2022) | Blesk - Nikola Forejtová

Macron a jeho 100hodinové hovory s Putinem

A jak to v posledních týdnech bývá obvyklé, Fiala řešil s Macronem i válku na Ukrajině, a to nejen v podobě, jak překopala invaze program k předsednictví. Debata o invazi byla v podání Macrona a Fialy zajímavá, francouzský prezident je totiž znám tím, že s ruským prezidentem Vladimírem Putinem od počátku invaze intenzivně jednal.

Putin chce znovu jednat o míru i vývozu obilí? Tohle řekl Macronovi a Scholzovi

Agentura TASS a britský The Guardian dokonce upozorňují na slova Macrona, který tvrdí, že s Putinem za poslední půl roku „prokecal“ až sto hodin. Macron dodal, že se nikdy netajil tím, že s Putinem jedná, a dělal tak i na žádost ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského. Elysejský palác nicméně zdůrazňuje, že mírové dohody musí být výsledkem jednání Ukrajiny a Ruska. 

Podle Fialy i na to padla řeč. „Ujistil mě, že ty hovory neznamenají jakékoli sdílení jeho názorů nebo oslabení francouzské podpory Ukrajiny,“ okomentoval Fiala. „Prezident ale považuje za důležité vědět, jak Putin smýšlí a kam je ochoten zajít,“ dodal na tiskové konferenci. 

Putin a Macron jednají v Kremlu o krizi kolem Ukrajiny (7. 2. 2022) | Reuters

Za takto obsáhlý výpis z hovorů schytal Macron místy i kritiku. Ozval se například i ruský šachový velmistr Gary Kasparov, který považuje každý takový hovor Macrona za jisté „záchranné lanko“ pro Putina, že je Rusko nadále nepostradatelnou velmocí, pokud je právě on v jeho čele.

„Udělal jste historickou chybu, lpíte na lži“ 

Macron přitom na Putina nejspíše není zrovna jemný. Například v hovoru, který se uskutečnil 3. března - tedy krátce po začátku invaze - Macron řekl Putinovi, že lže, pokud tvrdí, že je Ukrajina nacistická. „Buď si vyprávíte příběhy, nebo hledáte záminku. To, co říkáte, není v souladu s realitou,“ oponoval tehdy Putinovi. 

A ani po třech měsících Macron svou rétoriku příliš nezměnil. V nejnovějším větším rozhovoru pro francouzská média se „pochlubil“ i tím, že Putinovi vmetl do tváře, že udělal „historickou a podstatnou chybu pro svůj lid, pro sebe a pro dějiny.“

„Myslím, že je izolovaný,“ poznamenal Macron a dodal, že je obtížné se z takové izolace vymanit. Nechce pak, aby takto izolované bylo celé Rusko. Dokonce zmínil, že by nemělo být Rusko poníženo, protože po konci války se budou muset vybudovat nové diplomatické i jiné kanály. 

Za to si nicméně vysloužil kritiku, především od ukrajinských státníků, kteří v reakci na Macronova slova podotýkali, že Rusko se nyní ponižuje samo. Například ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba napsal, že „výzvy k neponižování Ruska poníží Francii a všechny ostatní země, které by volaly po tom samém.“

Státnici také kritizují to, že ačkoliv Paříž podporuje Kyjev vojensky, Macron se nikdy neodhodlal vyrazit do tohoto ukrajinského hlavního města, které se v posledních týdnech pravidelně třáslo kvůli značnému ostřelování. V rozhovoru pro francouzská média nicméně uvedl, že nyní nic takového nevylučuje.