Zeman nečekaně ostře o Putinovi: Patří před válečný soud, Rusko poslal do izolace
Ruský prezident Vladimír Putin patří kvůli invazi na Ukrajinu před válečný soud. Stanout by měl i před soudem v Rusku, protože poslal svou zemi do izolace a uvrhl ji vývojově zpět. V rozhovoru pro ukrajinskou redakci Rádia Svobodná Evropa to řekl český prezident Miloš Zeman. Přepis rozhovoru zveřejnil Pražský hrad na svém webu.
Zeman se v minulosti se svým ruským protějškem několikrát setkal a byl znám svým vstřícným postojem k Rusku. Po útoku Ruska na Ukrajinu, který trvá od konce února, názor změnil. Na dotaz, zda by nyní jednal s Putinem, kterého americký prezident Joe Biden označil za válečného zločince, řekl: „Dnes si myslím, že Putin opravdu patří před válečný soud. A zároveň před soud ruský, a to za vše, co je s Ruskem ochoten udělat.“ Už dříve Zeman uvedl, že Putin se dopustil zločinu proti míru a tento zločin je synonymem válečného zločinu.
Podle Zemana se Putin rozhodl k invazi na Ukrajinu, i když věděl, že budou následovat rozsáhlé politické a ekonomické protiruské sankce. „Fakticky se rozhodl k izolaci Ruska a Rusů. Svoji zemi uvrhl vývojově zpět. To je strašně smutné,“ poznamenal Zeman. Připustil, že ačkoliv nebyl příznivcem ekonomických sankcí, jedná se o funkční nástroj, který Evropa má. „A na ruskou ekonomiku dopad mají, o čemž svědčí mnohé ekonomické ukazatele,“ konstatoval. Rusko má ale podle české hlavy státu stále finanční rezervy na pokračování války mimo jiné díky příjmům z prodeje plynu a ropy.
Pražský soud potrestal stovkou hodin obecně prospěšných prací muže, který na sociálních sítích oslavoval ruské válečné zločiny na Ukrajině.
Případ se týkal diskuse pod články na facebooku České televize - ČT24. Jeden měl titulek „Aktualizace: Ruský raketový útok na ukrajinské město Kryvyj Rih si dnes vyžádal nejméně 19 obětí, uvedl šéf oblastní správy Serhij Lysak, přes 50 lidí při zásahu obytné čtvrti utrpělo zranění“. Druhý nesl název „Při ruském útoku na ukrajinské město Sumy zemřelo nejméně dvacet lidí'“.
„Krásné zprávy“ a „To jsou ale krásné zprávy. Cítíte tu blaženost?“ komentoval je padesátník. Proti rozsudku neprotestoval.
„Souhlasím s Trumpem, že je potřeba ruské okupanty z Ukrajiny vykopat. Také souhlasím, že je nutné v zájmu bezpečnosti odstřihnout Evropu od závislosti na ruských energiích. Česko to už udělalo,“ komentoval ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) obrat amerického prezidenta Donalda Trumpa v postoji k válce na Ukrajině.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul ocenil obrat amerického prezidenta Donalda Trumpa v postoji k válce na Ukrajině. V rozhovoru s rádiem Deutschlandfunk dnes řekl, že Trump vidí, že dosavadní snahy o jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nejsou úspěšné. Wadephul rovněž ocenil Trumpův tlak na Maďarsko a Slovensko, aby přestaly kupovat ruskou ropu.
Trump po úterním setkání v New Yorku s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj Valného shromáždění OSN uvedl, že by Kyjev s podporou EU a NATO mohl dobýt zpátky veškeré území, které ztratil kvůli ruské invazi, a možná by mohl zajít i dál. To je výrazný obrat oproti dřívějším výzvám, aby Ukrajina učinila územní ústupky Rusku výměnou za mír.
Podle Wadephula Trump zjistil, že jeho „nemalé úsilí“ o řešení války na Ukrajině „bylo zatím neúspěšné“. Z tohoto poznání pak americký prezident „vyvodil správné důsledky“. „To je dobré pro Ukrajinu a také pro Evropu,“ dodal šéf německé diplomacie.
Po ruské anexi ukrajinského Krymu v roce 2014 patřil Zeman v unii k nejhlasitějším kritikům protiruských sankcí, které unie v reakci na anexi přijala. Evropská unie minulý týden schválila šestý balík sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu, jehož součástí je zákaz dovozu většiny ruské ropy od přelomu roku.
Evropa by nyní podle Zemana kromě sankcí měla také pokračovat v otevírání svého trhu Ukrajině a naopak. Odstraňování bariér a liberalizace obchodu mezi Evropou a Ukrajinou mohou být podle Zemana výhodné pro obě strany.
Hlava státu se domnívá, že konflikt na Ukrajině se pravděpodobně přemění v „opotřebovací válku“. Výsledkem by pak podle Zemana mělo být nahrazení bojů diplomatickým vyjednáváním. „Podmínkou je ale pozastavení bojů a přímá jednání mezi prezidenty obou zemí. Jenže ono se zdá, že v současné chvíli jsme však diplomatickému smíru stále dost daleko,“ uvedl Zeman.
Zeman v minulosti anexi Krymu ze strany Ruska označil za hotovou věc, i když tvrdil, že tím anexi nelegitimizuje. Ke svému tehdejšímu vyjádření nyní uvedl, že bylo „poněkud nediplomatické“. Krym byl podle něj anektován Ruskem v rozporu s mezinárodním právem. Český prezident ale pochybuje, že by se Rusko Krymu vzdalo. Otázky, co udělá Kyjev, EU a NATO, tak podle Zemana dál trvají.
