Zeman nečekaně ostře o Putinovi: Patří před válečný soud, Rusko poslal do izolace

Zeman se v minulosti se svým ruským protějškem několikrát setkal a byl znám svým vstřícným postojem k Rusku. Po útoku Ruska na Ukrajinu, který trvá od konce února, názor změnil. Na dotaz, zda by nyní jednal s Putinem, kterého americký prezident Joe Biden označil za válečného zločince, řekl: „Dnes si myslím, že Putin opravdu patří před válečný soud. A zároveň před soud ruský, a to za vše, co je s Ruskem ochoten udělat.“ Už dříve Zeman uvedl, že Putin se dopustil zločinu proti míru a tento zločin je synonymem válečného zločinu.

Podle Zemana se Putin rozhodl k invazi na Ukrajinu, i když věděl, že budou následovat rozsáhlé politické a ekonomické protiruské sankce. „Fakticky se rozhodl k izolaci Ruska a Rusů. Svoji zemi uvrhl vývojově zpět. To je strašně smutné,“ poznamenal Zeman. Připustil, že ačkoliv nebyl příznivcem ekonomických sankcí, jedná se o funkční nástroj, který Evropa má. „A na ruskou ekonomiku dopad mají, o čemž svědčí mnohé ekonomické ukazatele,“ konstatoval. Rusko má ale podle české hlavy státu stále finanční rezervy na pokračování války mimo jiné díky příjmům z prodeje plynu a ropy.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

19:40

Dnes

Maďarsko nepodpoří žádný návrh týkající se zahájení rozhovorů s Ukrajinou o jejím vstupu do Evropské unie, řekl dnes Gergely Gulyás, šéf kanceláře maďarského národněkonzervativního premiéra Viktora Orbána. Je to podle něj "naprosto předčasný návrh". Podle agentury AP Gulyás dodal, Maďarsko nebude souhlasit, aby lídři EU o otevření přístupových jednání s Kyjevem diskutovali, až se v polovině prosince sejdou na summitu v Bruselu.

Evropská komise tento měsíc doporučila členům sedmadvacítky, aby zahájili přístupová jednání s Ukrajinou za podmínky, že země, která se už déle než rok brání ozbrojené ruské agresi, posílí boj proti korupci nebo upraví politiku týkající se národnostních menšin. Na západě Ukrajiny žije asi 100.000 etnických Maďarů a Budapešť obviňuje Kyjev, že potlačuje jejich jazyková práva.

18:17

Dnes

Nejméně pět lidí zahynulo při posledních ruských úderech na Ukrajinu, uvedli dnes ukrajinští činitelé. Dva lidé zahynuli, deset bylo zraněno a tři zůstávají pod troskami budov kvůli ruskému útoku šesti raketami S-300 na Pokrovský rajón (okres) v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. V Chersonské oblasti na jihu země zahynuli kvůli ruskému dělostřeleckému ostřelování tři lidé. Ukrajinské letectvo informovalo také o sestřelení 14 z 20 útočných dronů, které do země vyslaly ruské invazní síly.

17:00

Dnes

Dvanáct ruských profesionálních vojáků přišlo o život na cvičišti Kuzminskij v Rostovské oblasti, sousedící s Ukrajinou. Příslušníci námořní pěchoty si o přestávce na oběd rozdělali oheň poblíž vyložené munice a jeden z nábojů do pancéřovky RPG-7 upadl do ohně a explodoval, napsal server Meduza.

O neštěstí, které se stalo na počátku listopadu, dnes nejprve informoval ruský portál 161.ru s odvoláním na tři na sobě nezávislé anonymní zdroje z bezpečnostních složek, armády a vyšetřovatelů. O výbuchu jej hned následující den informoval jeden z přítomných vojáků, ale až nyní se portálu podařilo tuto informaci potvrdit z dalších zdrojů.

Zobrazit celý online

Po ruské anexi ukrajinského Krymu v roce 2014 patřil Zeman v unii k nejhlasitějším kritikům protiruských sankcí, které unie v reakci na anexi přijala. Evropská unie minulý týden schválila šestý balík sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu, jehož součástí je zákaz dovozu většiny ruské ropy od přelomu roku.

Evropa by nyní podle Zemana kromě sankcí měla také pokračovat v otevírání svého trhu Ukrajině a naopak. Odstraňování bariér a liberalizace obchodu mezi Evropou a Ukrajinou mohou být podle Zemana výhodné pro obě strany.

Hlava státu se domnívá, že konflikt na Ukrajině se pravděpodobně přemění v „opotřebovací válku“. Výsledkem by pak podle Zemana mělo být nahrazení bojů diplomatickým vyjednáváním. „Podmínkou je ale pozastavení bojů a přímá jednání mezi prezidenty obou zemí. Jenže ono se zdá, že v současné chvíli jsme však diplomatickému smíru stále dost daleko,“ uvedl Zeman.

Zeman v minulosti anexi Krymu ze strany Ruska označil za hotovou věc, i když tvrdil, že tím anexi nelegitimizuje. Ke svému tehdejšímu vyjádření nyní uvedl, že bylo „poněkud nediplomatické“. Krym byl podle něj anektován Ruskem v rozporu s mezinárodním právem. Český prezident ale pochybuje, že by se Rusko Krymu vzdalo. Otázky, co udělá Kyjev, EU a NATO, tak podle Zemana dál trvají.