Zeman nečekaně ostře o Putinovi: Patří před válečný soud, Rusko poslal do izolace
Ruský prezident Vladimír Putin patří kvůli invazi na Ukrajinu před válečný soud. Stanout by měl i před soudem v Rusku, protože poslal svou zemi do izolace a uvrhl ji vývojově zpět. V rozhovoru pro ukrajinskou redakci Rádia Svobodná Evropa to řekl český prezident Miloš Zeman. Přepis rozhovoru zveřejnil Pražský hrad na svém webu.
Zeman se v minulosti se svým ruským protějškem několikrát setkal a byl znám svým vstřícným postojem k Rusku. Po útoku Ruska na Ukrajinu, který trvá od konce února, názor změnil. Na dotaz, zda by nyní jednal s Putinem, kterého americký prezident Joe Biden označil za válečného zločince, řekl: „Dnes si myslím, že Putin opravdu patří před válečný soud. A zároveň před soud ruský, a to za vše, co je s Ruskem ochoten udělat.“ Už dříve Zeman uvedl, že Putin se dopustil zločinu proti míru a tento zločin je synonymem válečného zločinu.
Podle Zemana se Putin rozhodl k invazi na Ukrajinu, i když věděl, že budou následovat rozsáhlé politické a ekonomické protiruské sankce. „Fakticky se rozhodl k izolaci Ruska a Rusů. Svoji zemi uvrhl vývojově zpět. To je strašně smutné,“ poznamenal Zeman. Připustil, že ačkoliv nebyl příznivcem ekonomických sankcí, jedná se o funkční nástroj, který Evropa má. „A na ruskou ekonomiku dopad mají, o čemž svědčí mnohé ekonomické ukazatele,“ konstatoval. Rusko má ale podle české hlavy státu stále finanční rezervy na pokračování války mimo jiné díky příjmům z prodeje plynu a ropy.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Zástupci evropských států na dnešním jednání o snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou představili vlastní plán postupu. Klíčové je podle dokumentu vyhlásit příměří před jakýmikoliv ústupky, píše deník The Wall Street Journal s odkazem na vlastní zdroj. Jednání se zúčastnili britský ministr zahraničí David Lammy, americký viceprezident J.D. Vance a poradci pro národní bezpečnost řady evropských států.
Na schůzi evropští diplomaté podle zdroje listu The Wall Stret Journal představili vlastní plán jednání o ukončení války. Podle dokumentu před přiznáním jakýchkoli ústupků Rusku je nutné vyhlásit příměří. Eventuální územní ústupky musí být reciproční, musí je tedy udělat Ukrajina i Rusko. Plán také žádá silné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu včetně členství v NATO; Trump v minulosti dával najevo, že takový postup si nepřeje.
Představitelé Evropské unie, Británie, Francie, Ruska i Íránu přivítali uzavření mírové dohody mezi Arménií a Ázerbájdžánem, kterou v pátek za přítomnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě podepsali lídři obou zemí.
Rusko, které bylo kdysi hlavní mocnosti v kavkazském regionu, také vítá dohodu z Washingtonu, která podle Moskvy přispěje k míru, píše agentura AFP. Ruské ministerstvo zahraničních věcí v dnešním prohlášení zároveň zdůraznilo nutnost toho, aby Jerevan a Baku vedly také přímý dialog bez vnější pomoci.
Po ruské anexi ukrajinského Krymu v roce 2014 patřil Zeman v unii k nejhlasitějším kritikům protiruských sankcí, které unie v reakci na anexi přijala. Evropská unie minulý týden schválila šestý balík sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu, jehož součástí je zákaz dovozu většiny ruské ropy od přelomu roku.
Evropa by nyní podle Zemana kromě sankcí měla také pokračovat v otevírání svého trhu Ukrajině a naopak. Odstraňování bariér a liberalizace obchodu mezi Evropou a Ukrajinou mohou být podle Zemana výhodné pro obě strany.
Hlava státu se domnívá, že konflikt na Ukrajině se pravděpodobně přemění v „opotřebovací válku“. Výsledkem by pak podle Zemana mělo být nahrazení bojů diplomatickým vyjednáváním. „Podmínkou je ale pozastavení bojů a přímá jednání mezi prezidenty obou zemí. Jenže ono se zdá, že v současné chvíli jsme však diplomatickému smíru stále dost daleko,“ uvedl Zeman.
Zeman v minulosti anexi Krymu ze strany Ruska označil za hotovou věc, i když tvrdil, že tím anexi nelegitimizuje. Ke svému tehdejšímu vyjádření nyní uvedl, že bylo „poněkud nediplomatické“. Krym byl podle něj anektován Ruskem v rozporu s mezinárodním právem. Český prezident ale pochybuje, že by se Rusko Krymu vzdalo. Otázky, co udělá Kyjev, EU a NATO, tak podle Zemana dál trvají.
