21°C
Zeman nečekaně ostře o Putinovi: Patří před válečný soud, Rusko poslal do izolace
Ruský prezident Vladimír Putin patří kvůli invazi na Ukrajinu před válečný soud. Stanout by měl i před soudem v Rusku, protože poslal svou zemi do izolace a uvrhl ji vývojově zpět. V rozhovoru pro ukrajinskou redakci Rádia Svobodná Evropa to řekl český prezident Miloš Zeman. Přepis rozhovoru zveřejnil Pražský hrad na svém webu.
Zeman se v minulosti se svým ruským protějškem několikrát setkal a byl znám svým vstřícným postojem k Rusku. Po útoku Ruska na Ukrajinu, který trvá od konce února, názor změnil. Na dotaz, zda by nyní jednal s Putinem, kterého americký prezident Joe Biden označil za válečného zločince, řekl: „Dnes si myslím, že Putin opravdu patří před válečný soud. A zároveň před soud ruský, a to za vše, co je s Ruskem ochoten udělat.“ Už dříve Zeman uvedl, že Putin se dopustil zločinu proti míru a tento zločin je synonymem válečného zločinu.
Podle Zemana se Putin rozhodl k invazi na Ukrajinu, i když věděl, že budou následovat rozsáhlé politické a ekonomické protiruské sankce. „Fakticky se rozhodl k izolaci Ruska a Rusů. Svoji zemi uvrhl vývojově zpět. To je strašně smutné,“ poznamenal Zeman. Připustil, že ačkoliv nebyl příznivcem ekonomických sankcí, jedná se o funkční nástroj, který Evropa má. „A na ruskou ekonomiku dopad mají, o čemž svědčí mnohé ekonomické ukazatele,“ konstatoval. Rusko má ale podle české hlavy státu stále finanční rezervy na pokračování války mimo jiné díky příjmům z prodeje plynu a ropy.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Kyjevě vzdala hold padlým obráncům Ukrajiny za posledních 10 let.
Rusko v noci na dnešek na Ukrajinu zaútočilo s využitím 70 dronů, informovalo ráno ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana 61 bezpilotních letounů zneškodnila, sestřelila také jednu ruskou řízenou střelu. V Kyjevě varování před hrozbou dronového útoku platilo i ráno, kdy tam vlakem z Polska přijela předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Úlomky sestřeleného dronu v jedné vsi v západoukrajinské Lvovské oblasti zasáhly zemědělské družstvo, kde začalo hořet, informoval Maksym Kozyckyj, šéf regionální vojenské správy. Hasiči požár uhasili. Zničená jsou tři auta, z toho dvě nákladní, v budovách patřících statku jsou vyražená okna. Nikomu se nic nestalo. Úlomky sestřelených dronů způsobily požáry také na dvou místech v Čerkarské oblasti na jih od Kyjeva. Hořelo v lese.
Letecký poplach platil v noci ve více než polovině ze 24 ukrajinských oblastí.
Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek zneškodnila 61 ze 70 ruských útočných dronů, uvedlo ukrajinské letectvo.
Po ruské anexi ukrajinského Krymu v roce 2014 patřil Zeman v unii k nejhlasitějším kritikům protiruských sankcí, které unie v reakci na anexi přijala. Evropská unie minulý týden schválila šestý balík sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu, jehož součástí je zákaz dovozu většiny ruské ropy od přelomu roku.
Evropa by nyní podle Zemana kromě sankcí měla také pokračovat v otevírání svého trhu Ukrajině a naopak. Odstraňování bariér a liberalizace obchodu mezi Evropou a Ukrajinou mohou být podle Zemana výhodné pro obě strany.
Hlava státu se domnívá, že konflikt na Ukrajině se pravděpodobně přemění v „opotřebovací válku“. Výsledkem by pak podle Zemana mělo být nahrazení bojů diplomatickým vyjednáváním. „Podmínkou je ale pozastavení bojů a přímá jednání mezi prezidenty obou zemí. Jenže ono se zdá, že v současné chvíli jsme však diplomatickému smíru stále dost daleko,“ uvedl Zeman.
Zeman v minulosti anexi Krymu ze strany Ruska označil za hotovou věc, i když tvrdil, že tím anexi nelegitimizuje. Ke svému tehdejšímu vyjádření nyní uvedl, že bylo „poněkud nediplomatické“. Krym byl podle něj anektován Ruskem v rozporu s mezinárodním právem. Český prezident ale pochybuje, že by se Rusko Krymu vzdalo. Otázky, co udělá Kyjev, EU a NATO, tak podle Zemana dál trvají.
