Zeman nečekaně ostře o Putinovi: Patří před válečný soud, Rusko poslal do izolace
Ruský prezident Vladimír Putin patří kvůli invazi na Ukrajinu před válečný soud. Stanout by měl i před soudem v Rusku, protože poslal svou zemi do izolace a uvrhl ji vývojově zpět. V rozhovoru pro ukrajinskou redakci Rádia Svobodná Evropa to řekl český prezident Miloš Zeman. Přepis rozhovoru zveřejnil Pražský hrad na svém webu.
Zeman se v minulosti se svým ruským protějškem několikrát setkal a byl znám svým vstřícným postojem k Rusku. Po útoku Ruska na Ukrajinu, který trvá od konce února, názor změnil. Na dotaz, zda by nyní jednal s Putinem, kterého americký prezident Joe Biden označil za válečného zločince, řekl: „Dnes si myslím, že Putin opravdu patří před válečný soud. A zároveň před soud ruský, a to za vše, co je s Ruskem ochoten udělat.“ Už dříve Zeman uvedl, že Putin se dopustil zločinu proti míru a tento zločin je synonymem válečného zločinu.
Podle Zemana se Putin rozhodl k invazi na Ukrajinu, i když věděl, že budou následovat rozsáhlé politické a ekonomické protiruské sankce. „Fakticky se rozhodl k izolaci Ruska a Rusů. Svoji zemi uvrhl vývojově zpět. To je strašně smutné,“ poznamenal Zeman. Připustil, že ačkoliv nebyl příznivcem ekonomických sankcí, jedná se o funkční nástroj, který Evropa má. „A na ruskou ekonomiku dopad mají, o čemž svědčí mnohé ekonomické ukazatele,“ konstatoval. Rusko má ale podle české hlavy státu stále finanční rezervy na pokračování války mimo jiné díky příjmům z prodeje plynu a ropy.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
V Haagu dnes začne sledovaný dvoudenní summit Severoatlantické aliance (NATO), jehož ústředním tématem bude zvyšování výdajů na obranu, ale také podpora Ukrajiny napadené Ruskem. Česko bude reprezentovat prezident Petr Pavel, do Nizozemska s ním ale vyrazí také ministryně obrany Jana Černochová či šéf diplomacie Jan Lipavský.
Generální tajemník NATO v pondělí potvrdil, že se aliance na summitu shodne na zvýšení výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Za největší a přímou hrozbu pro NATO zároveň označil Rusko. Uvedl také, že spojenci letos poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši přes 35 miliard eur (zhruba 870 miliard korun).
Vážení čtenáři,
pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes popřel, že by se Rusko chystalo předat jaderné zbraně Íránu, který čelí vzdušným úderům Izraele a o víkendu také Spojených států. Nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady čelil na sociálních sítích kritice amerického prezidenta Donalda Trumpa, že slovo „jaderné“ nadužívá.
V reakci na víkendové údery Spojených států na íránská jaderná zařízení Medveděv v neděli uvedl, že „řada zemí je připravena Íránu dodat napřímo své jaderné hlavice“. Íránský jaderný program podle něj bude pokračovat i přes americko-izraelské útoky.
Trump dnes Medveděvovo vyjádření napadl. „Opravdu to řekl, nebo je to jen výplod mé fantazie? Pokud to skutečně řekl, a pokud se to potvrdí, dejte mi prosím vědět,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.
Po ruské anexi ukrajinského Krymu v roce 2014 patřil Zeman v unii k nejhlasitějším kritikům protiruských sankcí, které unie v reakci na anexi přijala. Evropská unie minulý týden schválila šestý balík sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu, jehož součástí je zákaz dovozu většiny ruské ropy od přelomu roku.
Evropa by nyní podle Zemana kromě sankcí měla také pokračovat v otevírání svého trhu Ukrajině a naopak. Odstraňování bariér a liberalizace obchodu mezi Evropou a Ukrajinou mohou být podle Zemana výhodné pro obě strany.
Hlava státu se domnívá, že konflikt na Ukrajině se pravděpodobně přemění v „opotřebovací válku“. Výsledkem by pak podle Zemana mělo být nahrazení bojů diplomatickým vyjednáváním. „Podmínkou je ale pozastavení bojů a přímá jednání mezi prezidenty obou zemí. Jenže ono se zdá, že v současné chvíli jsme však diplomatickému smíru stále dost daleko,“ uvedl Zeman.
Zeman v minulosti anexi Krymu ze strany Ruska označil za hotovou věc, i když tvrdil, že tím anexi nelegitimizuje. Ke svému tehdejšímu vyjádření nyní uvedl, že bylo „poněkud nediplomatické“. Krym byl podle něj anektován Ruskem v rozporu s mezinárodním právem. Český prezident ale pochybuje, že by se Rusko Krymu vzdalo. Otázky, co udělá Kyjev, EU a NATO, tak podle Zemana dál trvají.
