Evropa musí ukázat sílu, bouřil Zelenskyj. Lídři EU se ale na embargu na ruskou ropu nedohodli

Nejvýbušnějším tématem dvoudenního jednání je embargo na dovoz ruské ropy, které Evropská komise navrhla už téměř před měsícem a které zůstává předmětem sporů mezi členskými státy bloku. Proti opatření se od počátku staví Maďarsko, jehož premiér Viktor Orbán vyjadřuje výhrady i přes nabídky výjimek týkajících se středoevropských zemí.

Debata o sankcích původně neměla v programu summitu jisté místo, podle zmíněného zdroje jí však lídři po úvodním videoposelství ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského věnovali podstatnou část večerní debaty. Ukrajinský lídr vyzval unijní kolegy k rychlému přijetí šestého sankčního balíku, který Evropská komise navrhla už začátkem května a proti němuž se kvůli embargu na dovoz ruské ropy od počátku staví Maďarsko. Komise kvůli tomu původní text přepracovala a navrhla zakázat pouze dovoz ruské ropy tankery, zatímco přeprava ropovodem Družba má mít dočasnou výjimku.

Orbán proti

Maďarsko má výhrady k nejnovějšímu návrhu podoby embarga Evropské unie na ruskou ropu, nezohledňuje prý energetickou bezpečnost země. Při příchodu na jednání unijních lídrů to v Bruselu novinářům řekl maďarský premiér Viktor Orbán.

Budapešť podle něj podporuje Evropskou komisí navrženou výjimku pro ropu přepravovanou ropovody, chce však mít zajištěný přístup k této surovině také v případě jejich poškození či výpadku.

„Jsme připraveni podpořit šestý balík, pokud bude řešit zabezpečení maďarských dodávek energie. To se dosud nestalo,“ zdůraznil Orbán.

Maďarský premiér  před dnešním jednáním prohlásil, že návrh jde dobrým směrem, ale nezajišťuje jeho zemi dodávky ropy v případě výpadku či poškození ropovodu. Česko či Slovensko zase požadují výjimky ze zákazu exportu produktů z ropy dopravené potrubím. V českém případě je důvodem fakt, že litvínovská rafinerie nedokáže vyrobit celý objem nafty spotřebované v zemi a Česko částečně spoléhá na dovoz ze slovenského Slovnaftu.

Spor o ruské ropě nekončí  

Zmíněný diplomat večer novinářům sdělil, že prozatímní diskuse konkrétní řešení nepřinesla a podrobnosti by v příštích dnech měli doladit velvyslanci unijních států. Česko podle něj dostalo předběžný příslib, že bude moci po určitou dobu kupovat omezené množství nafty. Té mu podle dostupných údajů chybí dva miliony tun ročně. Hlavní překážka na cestě k dohodě proto patrně bude opět na straně Maďarska.

Summit se má podle návrhu závěrů shodnout na zákazu dovozy tankery. Lídři se také chystají vyzvat Radu EU zastupující členské země, aby bezodkladně dojednala finální podobu embarga zajišťující "férovou konkurenci a rovné podmínky na jednotném trhu EU". Podle informací bruselského webu Politico si Maďarsko do textu prosadilo zmínku o "nouzových opatřeních, které v případě náhlých přerušení dodávek zabezpečí jejich pokračování".

Rusko porušilo dohodu, NATO může zasáhnout na východě Evropy, míní náměstek šéfa aliance

Apel Lotyše

Lotyšský premiér Krišjánis Kariňš dnes podotkl, že EU podle něj příliš zabředla do detailů a zapomněla, co je hlavní příčinou přijímání sankcí.

„Teď neděláme normální politiku, kdy každá země hájí své zájmy. Jsme v situaci, kdy je napadena evropská země,“ vzkázal kolegům, aby jednání o embargu dotáhli urychleně k závěru.

Zelenskyj: Evropa musí ukázat sílu

Do Bruselu přes telemost dnes volal i urajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Prezident vyzval lídry, aby zachovali jednotu a co nejrychleji přijali další balík sankcí,“ řekl novinářům zdroj obeznámený s průběhem jednání. Zelenskyj podle něj zdůraznil, že od přijetí dosud posledních sankcí uplynula řada týdnů a na Ukrajině zemřelo mnoho lidí. Požádal také o to, aby unie rychle posunula kupředu přijímací proces Ukrajiny, které zatím nepřiznala status kandidátské země.

„Evropa musí ukázat, že je silná. Protože jenom sílu Rusko vnímá jako argument. Nadešel ten čas, kdy nebudete rozdělení, nebudete roztříštěni, ale jednotní. Větší jednota je opravdu základem moci,“ řekl Zelenskyj a evropské lídry vyzval, aby zapomněli na hádky a ukončili vnitřní spory a šarvátky, které podle něj jen Rusko podbízí k vyvíjení většího tlaku na Evropu. „Šestý sankční balík musíte schválit,“ vyzval prezident.

Zelenskyj se poprvé od invaze vzdálil od Kyjeva. V Charkově vyhodil šéfa tajných služeb

Zelenskyj zdůraznil, že Rusko od 8. dubna, kdy EU schválila zatím poslední, pátý sankční balík, zesílilo svou agresi vůči Ukrajině. Podle Unianu lídrům připomněl počty zabitých dětí nebo vypálených ruských raket a doplnil, že z obětí a škod na Ukrajině viní jenom Moskvu. Zopakoval také předchozí pozici Kyjeva, že je potřeba zavést embargo na dovoz ruské ropy.

„Aby Rusko pocítilo cenu za to, co činí Ukrajině i celé Evropě, aby Evropa byla nezávislá alespoň na ropné části ruských energetických zbraní,“ dodal Zelenskyj.

Debata o další pomoci Ukrajině

Po ukončení odběru ruských fosilních paliv neustále volá právě vláda v Kyjevě. Ukrajinský prezident o víkendu kritizoval zdlouhavé dojednávání nového sankčního balíčku EU.

Kromě protiruských sankcí má mimořádný summit EU na programu debaty o humanitární, vojenské a finanční pomoci Ukrajině a o podpoře poválečné obnovy země. Sedmadvacítka od začátku invaze v podobě makroekonomické, krizové či humanitární pomoci poskytla Kyjevu zhruba 4,1 miliardy eur, další dvě miliardy vyčlenila na vojenskou pomoc.

Evropská komise nyní navrhuje dalších devět miliard na okamžité potřeby ukrajinského státu, přičemž není zcela jasné, zda má jít o půjčku, nebo dotaci.