Putin je ochoten řešit potravinovou krizi: Jeho podmínkou zůstává odvolání sankcí
Rusko je ochotné přispět k řešení potravinové krize způsobené válkou na Ukrajině, jako podmínku si ale klade uvolnění protiruských sankcí, které na ně Západ uvalil po invazi na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin to podle Kremlu sdělil italskému premiérovi Mariu Draghimu, se kterým dnes telefonoval.
Draghi následně uvedl, že při hovoru s ruským státníkem zaznamenal obecnou ochotu Putina najít řešení potravinové krize. O tématu bude ještě telefonicky jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Telefonát s Putinem se podle italského premiéra konal na základě iniciativy Říma.
„Cítil jsem, že je mou povinností převzít (iniciativu) kvůli vážnosti humanitární krize, která může zasáhnout nejchudší obyvatele planety,“ uvedl Draghi. Dodal, že mu Putin řekl, že za potravinovou krizi mohou protiruské sankce.
„Vladimir Putin zdůraznil, že je Ruská federace připravena významně přispět k překonání potravinové krize skrze export obilí a hnojiva. To je podmíněno uvolněním politicky motivovaných sankcí Západu,“ uvedl Kreml v prohlášení.
Na otázku, zda si při telefonátu všiml ze strany Putina i naděje na obnovení mírových hovorů mezi Moskvou a Kyjevem, Draghi odpověděl záporně, napsala agentura DPA.
Rusko poté, co na konci února vojensky napadlo sousední Ukrajinu, zablokovalo ukrajinské černomořské přístavy, a zemi tak export její pšenice znemožnilo. OSN v této souvislosti varuje před hladomorem v některých chudých zemích, Ukrajina totiž byla až do války jedním z největších vývozců obilí, kukuřice a slunečnicového oleje na světě. Ruská invaze tyto dodávky zastavila a například v přístavních skladech v Oděse se nahromadily statisíce tun pšenice.
Kyjev Moskvu v souvislosti s požadavkem na zrušení sankcí obvinil z vydírání. Obává se i další podmínky Ruska, a to odminování ukrajinského pobřeží, což by umožnilo vytvoření koridoru pro plavbu obchodních lodí. Ukrajina by tím ale zároveň mohla otevřít cestu pro ruské síly, píše DPA.
Nejméně jednu oběť a devět raněných si dnes podle ukrajinských úřadů vyžádaly ruské útoky na Cherson na jihovýchodě Ukrajiny. Ruští vojáci dnes ráno v Chersonu shodili z dronu granát na civilní auto a zabili jeho 66letého řidiče, informovala ukrajinská prokuratura, která případ vyšetřuje kvůli podezření ze spáchání válečného zločinu. Rusové kromě toho podnikli na Cherson šest dalších útoků, při kterých zranili devět lidí.
Jedna žena narozená v roce 1960 je v kritickém stavu, dodal server BBC News s odvoláním na místní úřady. Připomněl, že mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch ve své zprávě minulý týden uvedla, že Rusové z východního břehu Dněpru za pomoci dronů podnikají doslova lovy na civilisty v Chersonu a jeho okolí na západním břehu řeky.
Na seznamu osmi firem, které podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navzdory sankcím vyvážejí své zboží do Ruska, je i brněnský výrobce pásových pil Pilous. Informoval o tom Deník N. Uvedl, že soupis osmi společností získal a ověřil podle celních databází a zboží těchto firem opravdu v Rusku končí.
Server se odvolává na dvě celní databáze, podle nichž šlo loni o zboží v hodnotě stovky tisíc dolarů, tedy milionů korun, mimo jiné šlo o různé druhy pásových pil na železo. Uvedl, že pily značky Pilous putovaly do dceřiné společnosti Pilous Rus.
Soud v Londýně dnes uznal tři muže vinnými z loňského žhářského útoku na firmu, která přepravovala zboží na Ukrajinu. Podle britských úřadů jednali na příkaz ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, píše agentura Reuters.
Požár v Leytonu na východě města v březnu 2024 cílil na dvě průmyslové jednotky včetně jedné patřící společnosti, která doručovala balíky na Ukrajinu, a to včetně satelitního zařízení společnosti StarLink amerického miliardáře Elona Muska.
