Putin je ochoten řešit potravinovou krizi: Jeho podmínkou zůstává odvolání sankcí
Rusko je ochotné přispět k řešení potravinové krize způsobené válkou na Ukrajině, jako podmínku si ale klade uvolnění protiruských sankcí, které na ně Západ uvalil po invazi na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin to podle Kremlu sdělil italskému premiérovi Mariu Draghimu, se kterým dnes telefonoval.
Draghi následně uvedl, že při hovoru s ruským státníkem zaznamenal obecnou ochotu Putina najít řešení potravinové krize. O tématu bude ještě telefonicky jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Telefonát s Putinem se podle italského premiéra konal na základě iniciativy Říma.
„Cítil jsem, že je mou povinností převzít (iniciativu) kvůli vážnosti humanitární krize, která může zasáhnout nejchudší obyvatele planety,“ uvedl Draghi. Dodal, že mu Putin řekl, že za potravinovou krizi mohou protiruské sankce.
„Vladimir Putin zdůraznil, že je Ruská federace připravena významně přispět k překonání potravinové krize skrze export obilí a hnojiva. To je podmíněno uvolněním politicky motivovaných sankcí Západu,“ uvedl Kreml v prohlášení.
Na otázku, zda si při telefonátu všiml ze strany Putina i naděje na obnovení mírových hovorů mezi Moskvou a Kyjevem, Draghi odpověděl záporně, napsala agentura DPA.
Rusko poté, co na konci února vojensky napadlo sousední Ukrajinu, zablokovalo ukrajinské černomořské přístavy, a zemi tak export její pšenice znemožnilo. OSN v této souvislosti varuje před hladomorem v některých chudých zemích, Ukrajina totiž byla až do války jedním z největších vývozců obilí, kukuřice a slunečnicového oleje na světě. Ruská invaze tyto dodávky zastavila a například v přístavních skladech v Oděse se nahromadily statisíce tun pšenice.
Kyjev Moskvu v souvislosti s požadavkem na zrušení sankcí obvinil z vydírání. Obává se i další podmínky Ruska, a to odminování ukrajinského pobřeží, což by umožnilo vytvoření koridoru pro plavbu obchodních lodí. Ukrajina by tím ale zároveň mohla otevřít cestu pro ruské síly, píše DPA.
V Ženevě se ráno uskutečnilo několik koordinačních schůzek před jednáním o Ukrajině. Na místo přicestoval americký ministr zahraničí Marco Rubio.
Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) se na okraj summitu Evropské unie a Africké unie zúčastní jednání, kde budou lídři evropských zemí mluvit o pozici k řešení ruské agrese na Ukrajině. Americký mírový plán pro Ukrajinu považuje Fiala za východisko k dalším jednáním. Novinářům před odletem na summit do Angoly řekl, že s dlouhodobým řešením musí plně souhlasit Ukrajina.
Zvláštní jednání evropských lídrů se podle Fialy uskuteční v dějišti summitu v pondělí. „Je dobře, že pokračujeme v koordinaci evropského postoje, ale nemůžeme jen koordinovat, musíme být akceschopní. Jsem rád, že je na stole nějaký plán, který chápu jako východisko k dalším jednáním. V zájmu všech je, aby boje na Ukrajině skončily, aby Rusko přestalo se svou vojenskou agresí,“ řekl.
Kanadský premiér Mark Carney a německý spolkový kancléř Friedrich Merz jednali na okraj summitu G20 v Jihoafrické republice o americkém plánu na ukončení války: „Líbí se nám první bod - Ukrajina jako suverénní stát, to je dobrý začátek,“ řekl dnes Carney novinářům diplomaticky.
Oba lídři zopakovali podporu Ukrajině, která čelí ozbrojené ruské agresi, a zdůraznili, že jakákoli dohoda musí respektovat její základní zájmy a poskytnout jí bezpečnostní záruky. Zavázali se spolupracovat se spojenci na dosažení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině, stojí dále v prohlášení.
