Putin je ochoten řešit potravinovou krizi: Jeho podmínkou zůstává odvolání sankcí
Rusko je ochotné přispět k řešení potravinové krize způsobené válkou na Ukrajině, jako podmínku si ale klade uvolnění protiruských sankcí, které na ně Západ uvalil po invazi na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin to podle Kremlu sdělil italskému premiérovi Mariu Draghimu, se kterým dnes telefonoval.
Draghi následně uvedl, že při hovoru s ruským státníkem zaznamenal obecnou ochotu Putina najít řešení potravinové krize. O tématu bude ještě telefonicky jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Telefonát s Putinem se podle italského premiéra konal na základě iniciativy Říma.
„Cítil jsem, že je mou povinností převzít (iniciativu) kvůli vážnosti humanitární krize, která může zasáhnout nejchudší obyvatele planety,“ uvedl Draghi. Dodal, že mu Putin řekl, že za potravinovou krizi mohou protiruské sankce.
„Vladimir Putin zdůraznil, že je Ruská federace připravena významně přispět k překonání potravinové krize skrze export obilí a hnojiva. To je podmíněno uvolněním politicky motivovaných sankcí Západu,“ uvedl Kreml v prohlášení.
Na otázku, zda si při telefonátu všiml ze strany Putina i naděje na obnovení mírových hovorů mezi Moskvou a Kyjevem, Draghi odpověděl záporně, napsala agentura DPA.
Rusko poté, co na konci února vojensky napadlo sousední Ukrajinu, zablokovalo ukrajinské černomořské přístavy, a zemi tak export její pšenice znemožnilo. OSN v této souvislosti varuje před hladomorem v některých chudých zemích, Ukrajina totiž byla až do války jedním z největších vývozců obilí, kukuřice a slunečnicového oleje na světě. Ruská invaze tyto dodávky zastavila a například v přístavních skladech v Oděse se nahromadily statisíce tun pšenice.
Kyjev Moskvu v souvislosti s požadavkem na zrušení sankcí obvinil z vydírání. Obává se i další podmínky Ruska, a to odminování ukrajinského pobřeží, což by umožnilo vytvoření koridoru pro plavbu obchodních lodí. Ukrajina by tím ale zároveň mohla otevřít cestu pro ruské síly, píše DPA.
Na východě Polska poblíž vesnice Majdan Sielec, zhruba 50 kilometrů od hranice s Ukrajinou, dopadl neidentifikovaný předmět, pravděpodobně dron. Informují o tom polská média.
Úřady potvrdily, že nikdo nebyl zraněn. Mluvčí polského ministra obrany Janusz Sejmej uvedl, že objekt nebyl bojeschopným dronem a nevykazoval žádné „vojenské charakteristiky.“ Polská komerční rozhlasová stanice RMF FM informovala, že se pravděpodobně jedná o dron používaný k pašování.
Na Ukrajinu dnes večer znovu zaútočil roj ruských dronů. V hlavním městě Kyjevě zasahovala protivzdušná obrana, informují ukrajinská média. Armáda varuje před blížícími se bojovými drony nad Černým mořem směrem k Chersonu. Obyvatelé obou měst byli vyzváni, aby odešli do krytů.
Letecký poplach byl vyhlášen i v jiných částech Ukrajiny. Kromě Dněpropetrovské oblasti zaznamenalo dopady a exploze bojových dronů také Záporoží. V obou regionech způsobily škody, informovaly úřady.
Vojenský správce Ivan Fedorov uvedl, že v Záporoží byla zasažena mimo jiné mateřská školka a obytný dům. Jedna žena podle něj utrpěla střepinové zranění na hlavě.
Ruský dron shazoval v ukrajinském městě Černihiv letáky ve formě stohřivnových bankovek, v nichž vyzýval místní obyvatele ke kolaboraci s ruskými silami. Letáky nabízely skutečné peníze výměnou za souřadnice, které by Rusku pomohly zaměřit ukrajinské síly.
„Policie varuje občany před trestní odpovědností za šíření informací o poloze a pohybu ukrajinských ozbrojených sil!“ stojí v úředním prohlášení podle deníku The Kyiv Independent.
