Putin je ochoten řešit potravinovou krizi: Jeho podmínkou zůstává odvolání sankcí
Rusko je ochotné přispět k řešení potravinové krize způsobené válkou na Ukrajině, jako podmínku si ale klade uvolnění protiruských sankcí, které na ně Západ uvalil po invazi na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin to podle Kremlu sdělil italskému premiérovi Mariu Draghimu, se kterým dnes telefonoval.
Draghi následně uvedl, že při hovoru s ruským státníkem zaznamenal obecnou ochotu Putina najít řešení potravinové krize. O tématu bude ještě telefonicky jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Telefonát s Putinem se podle italského premiéra konal na základě iniciativy Říma.
„Cítil jsem, že je mou povinností převzít (iniciativu) kvůli vážnosti humanitární krize, která může zasáhnout nejchudší obyvatele planety,“ uvedl Draghi. Dodal, že mu Putin řekl, že za potravinovou krizi mohou protiruské sankce.
„Vladimir Putin zdůraznil, že je Ruská federace připravena významně přispět k překonání potravinové krize skrze export obilí a hnojiva. To je podmíněno uvolněním politicky motivovaných sankcí Západu,“ uvedl Kreml v prohlášení.
Na otázku, zda si při telefonátu všiml ze strany Putina i naděje na obnovení mírových hovorů mezi Moskvou a Kyjevem, Draghi odpověděl záporně, napsala agentura DPA.
Rusko poté, co na konci února vojensky napadlo sousední Ukrajinu, zablokovalo ukrajinské černomořské přístavy, a zemi tak export její pšenice znemožnilo. OSN v této souvislosti varuje před hladomorem v některých chudých zemích, Ukrajina totiž byla až do války jedním z největších vývozců obilí, kukuřice a slunečnicového oleje na světě. Ruská invaze tyto dodávky zastavila a například v přístavních skladech v Oděse se nahromadily statisíce tun pšenice.
Kyjev Moskvu v souvislosti s požadavkem na zrušení sankcí obvinil z vydírání. Obává se i další podmínky Ruska, a to odminování ukrajinského pobřeží, což by umožnilo vytvoření koridoru pro plavbu obchodních lodí. Ukrajina by tím ale zároveň mohla otevřít cestu pro ruské síly, píše DPA.
Energetická společnost Ukrenerho, která provozuje přenosovou soustavu na Ukrajině, dnes uvedla, že ve většině oblastí země přistoupila k nuceným odstávkám elektřiny. Důvodem jsou předchozí ruské útoky.
„Dříve zveřejněné harmonogramy vypínání elektřiny v regionech, kde byly uplatňovány havarijní odstávky, nyní neplatí,“ uvedla na telegramu společnost Ukrenerho poté, co oznámila výpadek dodávek elektřiny ve většině oblastí země.
Česko na jednání v Bruselu podpořilo spolupráci s nově vznikajícím zvláštním tribunálem pro zločin agrese vůči Ukrajině, který vzniká v rámci Rady Evropy.
Ukrajinský parlament dohodu s Radou Evropy o vytvoření zvláštního tribunálu pro zločin agrese vůči Ukrajině ratifikoval již v polovině července. Normu následně podepsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová oznámila letos v říjnu v Kyjevě příspěvek ve výši deset milionů eur (243 milionů korun) právě na vznik tribunálu.
Americký prezident Donald Trump označil v rozhovoru se serverem Politico Evropu za skupinu národů v rozkladu vedenou slabými lidmi, kteří selhávají v boji s migrací a neumí ukončit válku na Ukrajině. Šéf Bílého domu podle serveru naznačil, že podpoří ty evropské politické kandidáty, kteří odpovídají jeho vizi pro Evropu.
Trumpův výpad proti evropskému politickému vedení je jeho doposud nejostřejší kritikou západních demokracií, píše Politico a připomíná, že země jako Německo a Francie mají už nyní s Trumpovou administrativou velmi napjaté vztahy.
„Myslím si, že jsou slabí. Ale také si myslím, že chtějí být politicky korektní. Myslím, že nevědí, co dělat. Evropa neví, co dělat,“ prohlásil Trump o vysokých evropských představitelích.
