Putin je ochoten řešit potravinovou krizi: Jeho podmínkou zůstává odvolání sankcí
Rusko je ochotné přispět k řešení potravinové krize způsobené válkou na Ukrajině, jako podmínku si ale klade uvolnění protiruských sankcí, které na ně Západ uvalil po invazi na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin to podle Kremlu sdělil italskému premiérovi Mariu Draghimu, se kterým dnes telefonoval.
Draghi následně uvedl, že při hovoru s ruským státníkem zaznamenal obecnou ochotu Putina najít řešení potravinové krize. O tématu bude ještě telefonicky jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Telefonát s Putinem se podle italského premiéra konal na základě iniciativy Říma.
„Cítil jsem, že je mou povinností převzít (iniciativu) kvůli vážnosti humanitární krize, která může zasáhnout nejchudší obyvatele planety,“ uvedl Draghi. Dodal, že mu Putin řekl, že za potravinovou krizi mohou protiruské sankce.
„Vladimir Putin zdůraznil, že je Ruská federace připravena významně přispět k překonání potravinové krize skrze export obilí a hnojiva. To je podmíněno uvolněním politicky motivovaných sankcí Západu,“ uvedl Kreml v prohlášení.
Na otázku, zda si při telefonátu všiml ze strany Putina i naděje na obnovení mírových hovorů mezi Moskvou a Kyjevem, Draghi odpověděl záporně, napsala agentura DPA.
Rusko poté, co na konci února vojensky napadlo sousední Ukrajinu, zablokovalo ukrajinské černomořské přístavy, a zemi tak export její pšenice znemožnilo. OSN v této souvislosti varuje před hladomorem v některých chudých zemích, Ukrajina totiž byla až do války jedním z největších vývozců obilí, kukuřice a slunečnicového oleje na světě. Ruská invaze tyto dodávky zastavila a například v přístavních skladech v Oděse se nahromadily statisíce tun pšenice.
Kyjev Moskvu v souvislosti s požadavkem na zrušení sankcí obvinil z vydírání. Obává se i další podmínky Ruska, a to odminování ukrajinského pobřeží, což by umožnilo vytvoření koridoru pro plavbu obchodních lodí. Ukrajina by tím ale zároveň mohla otevřít cestu pro ruské síly, píše DPA.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes prohlásil, že útoky na lodě v Černém moři jsou nepřijatelné a varoval zúčastněné strany, aby se podobným akcím vyhýbaly, píše Reuters. Reagoval tak poté, co v pátek zasáhly drony dva ropné tankery Kairos a Virat pravděpodobně patřící do ruské stínové flotily. Nejmenované zdroje z ukrajinské tajné služby SBU v sobotu sdělily médiím, že útok na tankery provedla Ukrajina pomocí námořních dronů.
„Válka mezi Ruskem a Ukrajinou nyní výrazně ohrožuje bezpečnost plavby po Černém moři. Páteční útoky na plavidla v naší výlučné ekonomické zóně znamenají znepokojivé zvyšování napětí,“ řekl Erdogan novinářům. „Tyto útoky nelze nijak ospravedlnit. Varujeme proto všechny zúčastněné strany před opakováním podobných incidentů,“ dodal turecký prezident.
Rusko v listopadu zaznamenalo na Ukrajině největší vojenský postup za uplynulý rok, napsala dnes agentura AFP s odvoláním na vlastní analýzu údajů poskytnutých americkým Institutem pro studium války (ISW). Ruská armáda minulý měsíc dobyla 701 kilometrů čtverečních ukrajinského území, což představuje po listopadu 2024 druhý nejvýraznější postup od prvních měsíců války na jaře 2022, kdy se situace na frontě ovšem rychle měnila.
Letos v říjnu Rusko podle AFP dobylo na Ukrajině 461 kilometrů čtverečních území; loni v listopadu to bylo 725 kilometrů čtverečních. Od začátku letošního roku pak Rusko obsadilo téměř 5400 kilometrů čtverečních, což je o téměř 2000 více než za stejné období roku 2024.
Německo potřebuje po svém boku silné Polsko, řekl dnes německý kancléř Friedrich Merz při setkání s polským premiérem Donaldem Tuskem. Sousední země chtějí prohloubit spolupráci v obraně i při rozvoji infrastruktury a slíbili také další podporu Ukrajině, která se brání ruské agresi. Tusk naznačil, že ve vzájemných vztazích nadále panují i neshody, a zmínil v této souvislosti otázku reparací za škody z druhé světové války. Podle Merze je ale tato otázka uzavřená.
„Německo a Polsko jsou nepostradatelnými partnery,“ uvedl Merz na tiskové konferenci před zahájením německo-polských vládních konzultací. Německo podle něj potřebuje po svém boku „silné Polsko“, kterému chce být spolehlivým partnerem. Společně pak chtějí pomáhat Ukrajině, která se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské invazi.
