Bez jídla, vody i naděje: Takhle vypadá život v Mariupolu pod vládou Rusů. Hrozí šíření infekcí
Občané přístavního Mariupolu, který po několikatýdenní okupaci padl pod dočasnou moc ruských funkcionářů, ztratili téměř veškerou naději na hezkou budoucnost. Většina z nich se děsí, co přijde dál, živoří a vzpomíná na svůj starý život. Ve zdevastovaném městě zůstalo jen pár tisíc lidí, většina z nich si hledá práci a zvyká si na novou realitu. Musí si vystačit bez elektřiny, jídla a často i bez rodiny.
Před válkou žilo v Mariupolu asi 450 tisíc lidí, velké části z nich se povedlo z města utéct, ovšem přibližně 20 tisíc obyvatel nepřežilo brutální útoky ruských vojáků. Nyní zde živoří méně než 100 tisíc Ukrajinců, kteří od začátku března nemají přístup k jídlu, vodě ani elektřině. 52letá Angela Kopycová zde pro sebe nevidí žádnou budoucnost. „Není tu práce, jídlo ani voda,“ řekla pro server DailyMail. Dodala, že Rusové zničili kromě jejího bytu i její život.
„Jaká budoucnost? Nemám žádnou naději,“ svěřila se. Okupaci přečkávala spolu se svými dětmi a vnukem, rodina se musela po dobu téměř dvou měsíců dělit o minimální porce zbylého jídla. „Děti v porodnicích umíraly hlady,“ vzpomínala. Ulice Mariupolu nyní denně obchází hlídka a proruští separatisté.
Podobně na budoucnost nahlíží Elena Iljinová (55), která před válkou přednášela na místní univerzitě. Rusové během útoků zničili její domov a ženě teď nezbývá než bydlet u své dcery. „Nic mi nezbylo,“ konstatovala zdrcená Elena. Dokonce i oblečení, které teď nosí, jí darovali „hodní lidé“, řekla novinářům. Jejím jediným snem je opět žít tak jako před válkou. „Chtěla bych bydlet ve svém bytě, v míru, chodit do práce a bavit se se svými dětmi.“
Starosta: „Bude to naprostá tragédie“
Po nové práci se shánějí také senioři, kteří se po pádu Mariupolu ocitli bez penze. Jedním z nich je i Sergej Pugač. Muž strávil posledních 30 let prací v ocelárnách Azovstal, před propuknutím invaze mu zbývaly poslední dva měsíce do odchodu do důchodu, kvůli finanční nejistotě si teď musel najít nové zaměstnání. Sergej pracuje jako člen hlídky v místní zoologické zahradě.
„Ukrajinci nejsou líní,“ upozornil. Jakmile v ulicích utichly boje, „lidé se vyplazili ze sklepů a všichni si teď hledají práci“, dodal. „Někteří už pracují.“ Místní si museli zvyknout na život bez elektřiny, telefony si chodí nabíjet k několika zdrojům rozmístěným po městě.
Nedostatek základních potřeb, jídla a vody ale není podle mariupolského starosty Vadyma Bojčenka tím jediným problémem. Město nyní čelí „hygienické katastrofě“, nefungují kanalizační systémy a kvůli masovým pohřbům se mohou do půdy a do vody dostat toxické látky. Situaci nepomohou ani blížící se letní bouřky.
„Počasí se otepluje a podle odhadů lékařů můžeme očekávat infekční onemocnění, která vezmou život tisícům našich civilistů,“ varoval starosta. „Všude po městě jsou zakopaná těla. Půda bude otrávená a dostane se to do podzemních vod a do řek a moře. Také tu nejsou žádná zdravotnická zařízení. Nastane opravdová, absolutní tragédie.“
Zelenskyj označil setkání s Ficem za smysluplné, dialog podle něj bude pokračovat, píše agentura Ukrinform. Informoval také Fica o jednání s Trumpem.
Maďarské úřady vyšetřují zmizení klíčových součástek z osmi vyřazených bojových letounů MiG29 a snaží se zjistit i to, zda tyto komponenty neskončily na Ukrajině. Na svých internetových stránkách o tom informovalo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Nejmenované zdroje stanice uvedly, že ze stíhaček zmizela elektronika kontrolující polohu stroje a jeho zbraňové systémy.
Zprávy o tom, že součástky mohly skončit právě tam, znepokojily vládu premiéra Viktora Orbána, která odmítá Ukrajině poskytovat zbraně.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s předsedou Evropské rady Antoniem Costou v Užhorodu prohlásil, že na Ukrajině by mohly být nasazeny tisíce vojáků v souladu s bezpečnostními zárukami, které vypracovali spojenci Kyjeva, píše rouskojazyčný server BBC.
Den předtím, po setkání „koalice ochotných“, francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že 26 zemí je připraveno poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, včetně mezinárodních sil na souši, na moři i ve vzduchu. Vladimir Putin v pátek prohlásil, že jakékoli západní jednotky umístěné na Ukrajině by byly pro Moskvu legitimním cílem. Zelenskyj navíc v Užhorodu uvedl, že s Costou „koordinoval kroky“ v jednáních o vstupu Ukrajiny do Evropské unie.
