Bez jídla, vody i naděje: Takhle vypadá život v Mariupolu pod vládou Rusů. Hrozí šíření infekcí
Občané přístavního Mariupolu, který po několikatýdenní okupaci padl pod dočasnou moc ruských funkcionářů, ztratili téměř veškerou naději na hezkou budoucnost. Většina z nich se děsí, co přijde dál, živoří a vzpomíná na svůj starý život. Ve zdevastovaném městě zůstalo jen pár tisíc lidí, většina z nich si hledá práci a zvyká si na novou realitu. Musí si vystačit bez elektřiny, jídla a často i bez rodiny.
Před válkou žilo v Mariupolu asi 450 tisíc lidí, velké části z nich se povedlo z města utéct, ovšem přibližně 20 tisíc obyvatel nepřežilo brutální útoky ruských vojáků. Nyní zde živoří méně než 100 tisíc Ukrajinců, kteří od začátku března nemají přístup k jídlu, vodě ani elektřině. 52letá Angela Kopycová zde pro sebe nevidí žádnou budoucnost. „Není tu práce, jídlo ani voda,“ řekla pro server DailyMail. Dodala, že Rusové zničili kromě jejího bytu i její život.
„Jaká budoucnost? Nemám žádnou naději,“ svěřila se. Okupaci přečkávala spolu se svými dětmi a vnukem, rodina se musela po dobu téměř dvou měsíců dělit o minimální porce zbylého jídla. „Děti v porodnicích umíraly hlady,“ vzpomínala. Ulice Mariupolu nyní denně obchází hlídka a proruští separatisté.
Podobně na budoucnost nahlíží Elena Iljinová (55), která před válkou přednášela na místní univerzitě. Rusové během útoků zničili její domov a ženě teď nezbývá než bydlet u své dcery. „Nic mi nezbylo,“ konstatovala zdrcená Elena. Dokonce i oblečení, které teď nosí, jí darovali „hodní lidé“, řekla novinářům. Jejím jediným snem je opět žít tak jako před válkou. „Chtěla bych bydlet ve svém bytě, v míru, chodit do práce a bavit se se svými dětmi.“
Starosta: „Bude to naprostá tragédie“
Po nové práci se shánějí také senioři, kteří se po pádu Mariupolu ocitli bez penze. Jedním z nich je i Sergej Pugač. Muž strávil posledních 30 let prací v ocelárnách Azovstal, před propuknutím invaze mu zbývaly poslední dva měsíce do odchodu do důchodu, kvůli finanční nejistotě si teď musel najít nové zaměstnání. Sergej pracuje jako člen hlídky v místní zoologické zahradě.
„Ukrajinci nejsou líní,“ upozornil. Jakmile v ulicích utichly boje, „lidé se vyplazili ze sklepů a všichni si teď hledají práci“, dodal. „Někteří už pracují.“ Místní si museli zvyknout na život bez elektřiny, telefony si chodí nabíjet k několika zdrojům rozmístěným po městě.
Nedostatek základních potřeb, jídla a vody ale není podle mariupolského starosty Vadyma Bojčenka tím jediným problémem. Město nyní čelí „hygienické katastrofě“, nefungují kanalizační systémy a kvůli masovým pohřbům se mohou do půdy a do vody dostat toxické látky. Situaci nepomohou ani blížící se letní bouřky.
„Počasí se otepluje a podle odhadů lékařů můžeme očekávat infekční onemocnění, která vezmou život tisícům našich civilistů,“ varoval starosta. „Všude po městě jsou zakopaná těla. Půda bude otrávená a dostane se to do podzemních vod a do řek a moře. Také tu nejsou žádná zdravotnická zařízení. Nastane opravdová, absolutní tragédie.“
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Slovenský premiér Robert Fico požádal generálního tajemníka NATO Marka Rutteho na dnešní společné schůzce o posílení protivzdušné obrany Slovenska. Ministerský předseda Ruttemu během jeho návštěvy Bratislavy také zopakoval, že Slovensko s výjimkou komerčních kontraktů nebude dodávat Ukrajině, která se brání ruské agresi, smrtící zbraně. ČTK o tom dnes informoval úřad slovenské vlády.
Ukrajina po Rusku žádá odškodnění ve výši 43 miliard dolarů (897,6 miliardy korun) za ekologické škody, které na jejím území způsobilo během současné války. Informovala o tom agentura DPA, podle které by Ukrajina chtěla získat prostředky na poválečnou obnovu příznivou pro životní prostředí.
„V mnoha ohledech vede Rusko špinavou válku a naše klima je také obětí,“ řekl na klimatické konferenci OSN COP30 Pavlo Kartašov, náměstek ukrajinského ministra pro hospodářství, životní prostředí a zemědělství. Jako příklad zmínil enormní množství kerosinu, oleje a nafty, které spotřebují vojenské letouny, tanky a další vojenská technika nebo spálené lesy a zničené budovy.
