Dávková turistika a uprchlíci? Řešením je přehled odchodů, tvrdí hejtmani
Uprchlická krize tvrdě dopadla na některé kraje v České republice. Vedle kapacitních problémů se řeší i to, že není přesná evidence stále přítomných uprchlíků. Někteří se totiž vydali dál na západ, případně se vrátili zpátky na Ukrajinu. Problémy by mělo vyřešit napojení na nadnárodní evidenci, která by nám mohla prozradit, kolik uprchlíků přejelo hranici zpět do rodné země, jak zaznělo v nedělním pořadu Partie na TV Prima. Dalším problémem je hrozba dávkové turistiky, ačkoli neexistují tvrdá data, která by potvrzovala, že lidé zneužívají české solidarity, hejtmané mají signály, že k podobným jednání dochází.
V pořadu Partie na TV Prima se hejtmané s dalšími odborníky pozastavili nad uprchlickou krizí a možnostmi, jak řešit přehlcenou kapacitu některých krajů a případně i hrozbu organizovanému zločinu v podobě dávkové turistiky, na kterou upozorňoval i Blesk.
Podle šéfa Ústeckého kraje Jana Schillera (ANO) se situace monitoruje a není signál, že by „existovalo bezpečnostní riziko“, nicméně jsou podezření na zneužívání humanitární dávky.
„Část vzala dávky a odjela. Další skupina přišla na naše asistenční centrum a obdobným způsobem po inkasování dávky neznámo kam odjela, případně se jela podívat na ubytování a nevzala jej a odjela. To řešit musíme,“ uvedl v Partii hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD). „K nám přijeli do asistenčního centra lidé, co ani neuměli Ukrajinsky a jen měli papír, kde bylo češtinou napsané, že chtějí dávku,“ dodal také.
Řešení na konci května?
Hejtmani dodávají, že v tom velkém množství uprchlíků, které přijíždějí, je to pořád navíc jen malé procentro. To ostatně pro Blesk Zprávy připustil i šéf asociace krajů. „Je to prostě věc, se kterou se potkáváme asi všichni - že sem přicházejí skupiny lidí, kteří ani nevyžadují, aby byli ubytování, a když už jsou, tak z toho ubytování odchází. A jak nás informoval i policejní prezident, tak se ukazuje, že to může být i organizovaná činnost,“ uvedl před nedávnem pro Blesk Zprávy hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS).
Podle Kuby může být situace způsobená i tím, že jsme se snažili co nejrychleji lidem pomoc. „To může svádět k tomu, aby toho někdo zneužíval a posílal sem lidi,“ dodává šéf Asociace krajů. „V každé činnosti, kterou zažíváme dnes a denně, se stane, že někdo někoho podvede. To není chyba vlády, ani nikoho jiného. Vždy se riskuje, že to nějaký grázl zneužije,“ konstatoval také Kuba.
Řešení se hledat ale musí a podle odborníků by mohlo pomoci opatření z pera ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Jedná se o zpřísnění podmínek u evidování ubytování, při vstupu do ČR a opatření týkající se přerozdělování. Na konci května by se Česko mělo připojit do nadnárodní evidence a mělo by se tak dozvědět, kolik uprchlíků v ČR reálně zůstává - dozvíme se totiž, kolik uprchlíků se přes hranice zpátky vrátilo na Ukrajinu.
Zpřísnění vydávání dávek by mělo výrazně pomoci, dodal hejtman Schiller, který nevyloučil, že by se mohlo jednat o organizovanou činnost. „Nicméně tím, že budeme mít i přehled o tom, kdo se všechno vrátil, více už nedosáhneme,“ podotknul. A tato opatření by neměla jen pomoci s případným zneužíváním dávek, ale měla by i pomoci k tomu, aby se lidé proti uprchlíkům neobraceli zády.
Nemůžete bránit lidem ve svobodě pohybu
Problémem u přerozdělování uprchlíků po krajích je zákonem daná svoboda pohybu. „Povinně nahnat do autobusů je nejde, pohybujeme se v zákonných normách ochranné pomoci, která mimo jiné umožňuje lidem svobodný pohyb po zemi,“ vysvětlil Blesk Zprávám již dříve ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). To v neděli v pořadu TV Prima zopakoval i hejtman Schiller.
I zde by mohlo ale pomoci zpřísnění evidence u ubytování. „Nikdo neřekne, jestli tu chtějí zůstat a kdo tu zůstává. My nevíme, kdo tu je a není. My máme v kraji zaregistrováno 18 tisíc lidí, ale nevím, jestli jich tu je méně či více,“ uvedl.
Podle primátora Prahy Zdeňka Hřiba (Piráti) je nutné zavést motivátory pro lidi, aby nezůstávali v přeplněných krajích. „Vláda také bude muset intenzivně spolupracovat se samosprávami, protože bez toho, se to zvládnout nedá,“ uzavřel.
Podle Antona Geraščenka, bývalého ukrajinského náměstka ministra vnitra, Severní Korea brzy vyšle novou skupinu vojenského personálu do války proti Ukrajině. Informaci zveřejnil na sociální síti X s odkazem na The New York Times, který se odvolává na na Pentagon. Podle jednoho vysokého představitele americké obrany se očekává posílení „během příštích dvou měsíců“,
Příbuzní obyvatel Sudžanského okresu v ruské Kurské oblasti, kteří zůstali na území nyní ovládaném ukrajinskými ozbrojenými silami, zahájili kampaň, v níž prosí obě strany konfliktu a mezinárodní organizace o záchranu jejich blízkých. Napsal to dnes server Važnyje istorii, který je ruskými úřady zakázaný. Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi už takřka tři roky, loni v srpnu ukrajinští vojáci pronikli do Kurské oblasti, odkud se je Rusům ani za pomoci severokorejských vojáků dosud nepodařilo zcela vytlačit.
„V Sudžanském okrese Kurské oblasti zůstává okupováno asi 3000 civilistů. My, příbuzní Sudžanů, kteří tam zůstávají, žádáme vedení obou zemí a mezinárodní organizace, aby pomohli zachránit životy našich příbuzných,“ stojí podle serveru v příspěvcích zveřejněných na sociální síti VKontaktě. Doprovázejí je fotografie lidí, kteří zůstali v obsazené části Kurské oblasti nebo se pohřešují, a mimo jiné heslo „Já/My Sudža“.
Americký prezident Donald Trump uplynulé dva roky neustále opakoval, že do 24 hodin po návratu do Bílého domu ukončí válku na Ukrajině, která se brání ruské agresi. Pochybnosti o jeho schopnosti splnit ambiciózní slib se potvrdily v úterý, když dokončil první celý den svého druhého mandátu. Nenaplněné zůstaly i některé další z kroků, které ohlašoval na první den funkčního období, včetně uvalení cel na dovoz z Mexika a Kanady.
Podle analýzy zpravodajského webu Axios v letech 2023 a 2024 Trump ve svých projevech či rozhovorech více než 30krát řekl, že během prvního dne po případném návratu do prezidentské funkce urovná konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. Jeho plány v tomto směru dodnes zůstávají nejasné, přičemž už několik dní před pondělní inaugurací lídr Republikánské strany připustil, že dojednání míru může trvat měsíce.
Otázku má na starosti generál ve výslužbě Keith Kellogg, kterého Trump jmenoval zvláštním zmocněncem pro Ukrajinu. Podle deníku The Wall Street Journal mu prezident vytyčil cíl, aby válku ukončil do 100 dní od inaugurace. „Skoro nikdo si nemyslí, že to dokáže, obzvláště pak Rusové,“ napsal list v noci na dnešek.
Hřib také zdůraznil, že přehlcenost krajů a další problémy, které se v průběhu pořadu řešili nemají moc společného s romskými uprchlíky na Hlavním nadráží, podle něj se to jen sešlo dohromady. Hejtmané v pořadu také zdůraznili, že se v Česku nezhoršila bezpečností a ani zdravotní situace. „Pravidelně se scházíme se Zdravotnickou službou a Policií a situaci monitorujeme. Nic se nezměnilo,“ zmínil například Netolický a za pravdu mu dal i přítomný Schiller.
Na pražském hlavním nádraží v poslední době přebývají stovky uprchlíků, hlavně romských rodin s dětmi. Zástupci neziskových organizací, kteří na místě pomáhají, přístup k romským běžencům kritizují. Hřib řekl, že se situace týká tří skupin. Jednou z nich jsou lidé, kteří čekají na potvrzení, zda jsou občany Maďarska. Ti jsou ubytováni ve stanovém městečku v pražské Troji. Další skupinou jsou ti, kteří mají maďarské občanství, a podle pravidel proto nemají na pomoc v Česku nárok. Poslední skupinu tvoří lidé, kteří odmítli nabídnuté ubytování nebo se z něj na nádraží vrátili. Na další pomoc tak podle Hřiba ztratili nárok.
Řekl, že na hlavním nádraží se koná informační akce, které se účastní zejména policie a neziskové organizace. Lidem, kteří nemají v Česku nárok na pomoc, se snaží vysvětlit, že se musí vrátit zpět do vlasti. Podle primátora se ale stav uprchlíků snižuje a situace se zlepšuje.
