Dávková turistika a uprchlíci? Řešením je přehled odchodů, tvrdí hejtmani
Uprchlická krize tvrdě dopadla na některé kraje v České republice. Vedle kapacitních problémů se řeší i to, že není přesná evidence stále přítomných uprchlíků. Někteří se totiž vydali dál na západ, případně se vrátili zpátky na Ukrajinu. Problémy by mělo vyřešit napojení na nadnárodní evidenci, která by nám mohla prozradit, kolik uprchlíků přejelo hranici zpět do rodné země, jak zaznělo v nedělním pořadu Partie na TV Prima. Dalším problémem je hrozba dávkové turistiky, ačkoli neexistují tvrdá data, která by potvrzovala, že lidé zneužívají české solidarity, hejtmané mají signály, že k podobným jednání dochází.
V pořadu Partie na TV Prima se hejtmané s dalšími odborníky pozastavili nad uprchlickou krizí a možnostmi, jak řešit přehlcenou kapacitu některých krajů a případně i hrozbu organizovanému zločinu v podobě dávkové turistiky, na kterou upozorňoval i Blesk.
Podle šéfa Ústeckého kraje Jana Schillera (ANO) se situace monitoruje a není signál, že by „existovalo bezpečnostní riziko“, nicméně jsou podezření na zneužívání humanitární dávky.
„Část vzala dávky a odjela. Další skupina přišla na naše asistenční centrum a obdobným způsobem po inkasování dávky neznámo kam odjela, případně se jela podívat na ubytování a nevzala jej a odjela. To řešit musíme,“ uvedl v Partii hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD). „K nám přijeli do asistenčního centra lidé, co ani neuměli Ukrajinsky a jen měli papír, kde bylo češtinou napsané, že chtějí dávku,“ dodal také.
Řešení na konci května?
Hejtmani dodávají, že v tom velkém množství uprchlíků, které přijíždějí, je to pořád navíc jen malé procentro. To ostatně pro Blesk Zprávy připustil i šéf asociace krajů. „Je to prostě věc, se kterou se potkáváme asi všichni - že sem přicházejí skupiny lidí, kteří ani nevyžadují, aby byli ubytování, a když už jsou, tak z toho ubytování odchází. A jak nás informoval i policejní prezident, tak se ukazuje, že to může být i organizovaná činnost,“ uvedl před nedávnem pro Blesk Zprávy hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS).
Podle Kuby může být situace způsobená i tím, že jsme se snažili co nejrychleji lidem pomoc. „To může svádět k tomu, aby toho někdo zneužíval a posílal sem lidi,“ dodává šéf Asociace krajů. „V každé činnosti, kterou zažíváme dnes a denně, se stane, že někdo někoho podvede. To není chyba vlády, ani nikoho jiného. Vždy se riskuje, že to nějaký grázl zneužije,“ konstatoval také Kuba.
Řešení se hledat ale musí a podle odborníků by mohlo pomoci opatření z pera ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Jedná se o zpřísnění podmínek u evidování ubytování, při vstupu do ČR a opatření týkající se přerozdělování. Na konci května by se Česko mělo připojit do nadnárodní evidence a mělo by se tak dozvědět, kolik uprchlíků v ČR reálně zůstává - dozvíme se totiž, kolik uprchlíků se přes hranice zpátky vrátilo na Ukrajinu.
Zpřísnění vydávání dávek by mělo výrazně pomoci, dodal hejtman Schiller, který nevyloučil, že by se mohlo jednat o organizovanou činnost. „Nicméně tím, že budeme mít i přehled o tom, kdo se všechno vrátil, více už nedosáhneme,“ podotknul. A tato opatření by neměla jen pomoci s případným zneužíváním dávek, ale měla by i pomoci k tomu, aby se lidé proti uprchlíkům neobraceli zády.
Nemůžete bránit lidem ve svobodě pohybu
Problémem u přerozdělování uprchlíků po krajích je zákonem daná svoboda pohybu. „Povinně nahnat do autobusů je nejde, pohybujeme se v zákonných normách ochranné pomoci, která mimo jiné umožňuje lidem svobodný pohyb po zemi,“ vysvětlil Blesk Zprávám již dříve ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). To v neděli v pořadu TV Prima zopakoval i hejtman Schiller.
I zde by mohlo ale pomoci zpřísnění evidence u ubytování. „Nikdo neřekne, jestli tu chtějí zůstat a kdo tu zůstává. My nevíme, kdo tu je a není. My máme v kraji zaregistrováno 18 tisíc lidí, ale nevím, jestli jich tu je méně či více,“ uvedl.
Podle primátora Prahy Zdeňka Hřiba (Piráti) je nutné zavést motivátory pro lidi, aby nezůstávali v přeplněných krajích. „Vláda také bude muset intenzivně spolupracovat se samosprávami, protože bez toho, se to zvládnout nedá,“ uzavřel.
Vše ukazuje na to, že za sabotáží na polské železnici stály ruské tajné služby, uvedl dnes mluvčí polského ministra pověřeného koordinací zvláštních služeb. O víkendu trať mezi Varšavou a Lublinem na východě Polska, která se mimo jiné používá k přepravě zbraní pro Ukrajinu, poškodil výbuch - podle premiéra Donalda Tuska šlo o sabotáž. Nikdo nebyl zraněn. Polská prokuratura zahájila vyšetřování.
„Ti, kdo si sabotáž objednali - a vše ukazuje na to, že to byly ruské zvláštní služby - by si velice přáli dozvědět se, kterým směrem se vyšetřování ubírá,“ řekl mluvčí ministra-koordinátora zvláštních služeb Jacek Dobrzyński podle serveru Onet po jednání vládního výboru pro národní bezpečnost. Novináře vybídl k opatrnosti a varoval, že informace z neznámých zdrojů mohou být „typickými ruskými dezinformacemi“, sloužícími ke znejistění společnosti, k nahánění strachu.
Polské zpravodajské služby už vědí, kdo zakoupil SIM-karty do mobilních telefonů, které měly posloužit k odpálení dvou náloží na kolejích, uvedla rozhlasová stanice RMF-24 s tím, že novinky z vyšetřování se její reportér dozvěděl neoficiálně. Na trati byly dvě nálože, ale jedna z neznámých důvodů nevybuchla, a tak bylo možné zajistit SIM-kartu polského operátora. Její kupec, jehož osobní údaje se podařilo získat, ještě nemusí být pachatel.
„Připravujeme oživení jednání a připravili jsme řešení, která nabídneme našim partnerům,“ ohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zítřejší návštěvu Turecka. Ukončení války je pro jeho zemi zásadní prioritou. „Pracujeme také na obnově výměn válečných zajatců,“ uvedl dále Zelenskyj. Turecko pomáhalo jako prostředník při jednání s Ruskem, s nímž má oproti všem ostatním členům NATO dobré vztahy.
Rumunsko-ukrajinské pomezí na Dunaji: Ukrajinci hasí plynový tanker zasažený ruským útokem.
Hřib také zdůraznil, že přehlcenost krajů a další problémy, které se v průběhu pořadu řešili nemají moc společného s romskými uprchlíky na Hlavním nadráží, podle něj se to jen sešlo dohromady. Hejtmané v pořadu také zdůraznili, že se v Česku nezhoršila bezpečností a ani zdravotní situace. „Pravidelně se scházíme se Zdravotnickou službou a Policií a situaci monitorujeme. Nic se nezměnilo,“ zmínil například Netolický a za pravdu mu dal i přítomný Schiller.
Na pražském hlavním nádraží v poslední době přebývají stovky uprchlíků, hlavně romských rodin s dětmi. Zástupci neziskových organizací, kteří na místě pomáhají, přístup k romským běžencům kritizují. Hřib řekl, že se situace týká tří skupin. Jednou z nich jsou lidé, kteří čekají na potvrzení, zda jsou občany Maďarska. Ti jsou ubytováni ve stanovém městečku v pražské Troji. Další skupinou jsou ti, kteří mají maďarské občanství, a podle pravidel proto nemají na pomoc v Česku nárok. Poslední skupinu tvoří lidé, kteří odmítli nabídnuté ubytování nebo se z něj na nádraží vrátili. Na další pomoc tak podle Hřiba ztratili nárok.
Řekl, že na hlavním nádraží se koná informační akce, které se účastní zejména policie a neziskové organizace. Lidem, kteří nemají v Česku nárok na pomoc, se snaží vysvětlit, že se musí vrátit zpět do vlasti. Podle primátora se ale stav uprchlíků snižuje a situace se zlepšuje.
