„Dávková turistika“ uprchlíků? Prověřujeme to, říká mluvčí policie. A popsal zneužívání Ukrajinců
Policie prověřuje možnou „dávkovou turistiku“ ukrajinských uprchlíků v Česku, o které hovořil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Některé skupiny běženců se k nám skutečně dostávají tak, že je sem někdo organizovaně navede. A dost možná za penězi. V pořadu Epicentrum Blesk Zpráv to řekl mluvčí Policejního prezidia Ondřej Moravčík. Ten také popsal, že k výraznému zvýšení kriminality spojené s uprchlickou krizí zatím nedošlo, policie ale stále častěji řeší případy, kdy jsou ukrajinští běženci zneužíváni k legalizaci peněz z trestné činnosti.
„Informace, byť kusé, o tomto také máme a vypadá to, že někteří z těch uprchlíků, kteří k nám přicházejí, tak se sem dostávají na základě toho, že je sem někdo organizovaně navede (…) ale jedná se o prověřování, která je na samotném začátku,“ uvedl Moravčík, který tak reagoval na slova Rakušana o problému s některými ukrajinskými uprchlíky, kteří do Česka jdou za dávkami.
Podle něj není vyloučené, že někdo skutečně přichází především za příspěvkem 5000 korun. „I toto je jedna z verzí, se kterou pracujeme,“ sdělil mluvčí Policejního prezidia s tím, že to ale není problém jen České republiky, ale více států Evropské unie.
Policie také prověřuje situace, kdy se Ukrajinci v Česku stávají obětí podvodů. „Ve zvýšené míře se nám objevují případy, kdy jsou ukrajinští uprchlíci zneužívaní k tomu, že tzv. legalizují výnosy z trestné činnosti. Poskytují svoje bankovní účty k tomu, aby podvodníci na ně posílali peníze. Ti je získají v rámci podvodných inzerátů na prodejních portálech nebo navoláváním obětí. Pak osloví někoho ukrajinsky nebo rusky hovořícího a požádají jej o to, aby na jeho účet mohli poslat peníze a ten daný Ukrajinec je pak mohl vybrat. Pak se podílí na trestné činnosti,“ popsal Moravčík, podle kterého jde o stovky případů v celém Česku.
Většina trestných činů, které se nějakým způsobem dotýkají ukrajinské tématiky, je ale z jiného soudku. „Největší frekvenci mají majetkové trestné činy. Můžeme se bavit o posprejování různých objektů ať už protiruskými nebo proruskými symboly,“ uvedl mluvčí Policejního prezidia. „Velký objem jsou i nenávistné projevy na sociálních sítích, nebo internetu obecně. Celkově jde asi o 200 případů, které v této souvislosti prověřujeme. Více než 50 jsou nenávistné projevy,“ doplnil.
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov navštívil frontovou linii. „Přeji vám další bojové úspěchy a úplné osvobození doněcké země,“ citovala ruská státní agentura TASS Gerasimova poté, co na frontovém úseku u Pokrovsku vyznamenal příslušníky ruského vojskového uskupení Střed.
Obsazení průmyslové Doněcké oblasti patří k hlavním cílům ruského válečného úsilí. Rusko v roce 2022 anektovalo Doněckou oblast spolu s dalšími ukrajinskými regiony - Chersonskou, Záporožskou a Luhanskou oblastí. Ani v jednom případě však tato území zcela nekontroluje.
Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg se v nejbližších dnech chystá odcestovat do Běloruska, aby jednal s tamním vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené se záležitostí. Děje se tak v době, kdy mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem uvázla na mrtvém bodě.
Pokud se Kellogg setká s Lukašenkem, stal by se nejvýše postaveným představitelem Spojených států, který autoritářsky vedené Bělorusko za poslední roky navštívil.
Přesný program schůzky není jasný. Kellogg však v soukromí vylíčil cestu jako krok, který by mohl pomoci nastartovat mírové rozhovory vedoucí k ukončení ruské války proti Ukrajině.
Summit skupiny zemí G7 v Kanadě v úterý po předčasném odjezdu amerického prezidenta Donalda Trumpa skončil bez závěrečného společného prohlášení k Ukrajině, informují světové agentury. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj summit opustil s dalším příslibem pomoci od hostující Kanady, ale aniž měl možnost setkat se s Trumpem, který předčasně odletěl zpět do Washingtonu kvůli pokračujícímu konfliktu mezi Izraelem a Íránem.
K úternímu závěrečnému jednání kanadského premiéra Marka Carnyeho a jeho protějšků ze Spojeného království, Francie, Německa, Itálie a Japonska se připojili Zelenskyj a také generální tajemník NATO Mark Rutte. „Potřebujeme podporu od spojenců a proto jsem tady,“ řekl Zelenskyj. „Jsme připraveni na mírová jednání, bezpodmínečné příměří. Myslím, že je to velmi důležité. Ale k tomu potřebujeme tlak,“ dodal.
Přítomní lídři se dohodli na společném postupu v boji proti takzvaným netržním politikám, které by mohly ohrozit globální přístup ke kritickým nerostům. Také se zavázali omezit negativní dopady umělé inteligence na pracovní místa a životní prostředí, přičemž zároveň přijali to, co označili za možnou technologickou revoluci. Shodli se také v řadě dalších otázek, avšak summit, který měl být ukázkou jednotného postoje vyspělých zemí k hlavním globálním problémům, nakonec neskončil společným prohlášením o válce na Ukrajině.
