Vláda Finska, které je neutrální zemí a má s Ruskem více než 1300 kilometrů dlouhou hranici, ve středu schválila vstup země do Severoatlantické aliance. Učinila tak poté, co Rusko 24. února vojensky napadlo Ukrajinu, která také není členem NATO. Moskva dříve varovala, že pokud se Finsko rozhodne vstoupit do NATO, přijde s odvetnými kroky.
Finská společnost Gasum, která je státním velkoobchodem s plynem, v pátek uvedla, že ji Gazprom o chystaném přerušení dodávek plynu od dnešních 06:00 SELČ informoval. Finský podnik předtím odmítl platit Gazpromu za dodávky v rublech.
„Dovoz plynu přes vstupní bod Imatra byl zastaven,“ sdělil dnes Gasgrid. „Počínaje dneškem, během nadcházející letní sezony, bude Gasum zásobovat své zákazníky z jiných zdrojů prostřednictvím plynovodu Balticconnector,“ uvedla společnost Gasum. Balticconnector je obousměrný plynovod, který propojuje estonské a finské plynovodní sítě.
Gazprom už na konci dubna zastavil dodávky plynu do Polska a do Bulharska. Krok zdůvodnil právě tím, že obě země odmítly přejít na platby v rublech. Rusko začalo platby ve své měně vyžadovat po invazi na Ukrajinu, kdy na něj západní země uvalily sankce.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ukrajinští vyjednávači budou koncem tohoto týdne jednat s Američany o míru a bezpečnostních zárukách, uvedl dnes večer na sociální síti Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Tato jednání budou podle prezidenta navazovat na nedělní rozhovory v Ženevě, kde představitelé USA, Ukrajiny a evropských zemí jednali o úpravách amerického osmadvacetibodového návrhu ohledně ukončení rusko-ukrajinské války. Ten připravily USA po konzultacích s Rusy a řada odborníků i zemí jej vnímala jako proruský.
„Nyní je stejně důležitá naše obrana, náš odpor na frontě jako společná práce s partnery ve prospěch lepších diplomatických pozic,“ napsal Zelenskyj. Ukrajinský tým bude s americkými zástupci koncem tohoto týdne pokračovat na sbližování stanovisek do podoby, která má vést k dosažení míru a bezpečnostních záruk, dodal.
Dosavadní výdaje českého státu na pomoc Ukrajině od začátku ruské vojenské invaze za všechna ministerstva i orgány státní správy činí celkově 91,3 miliardy korun, řekl po dnešním zasedání vlády novinářům premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Příjmy státu tyto výdaje převyšují o 12,7 miliardy korun, protože příjmy ze sociálního a zdravotního pojištění či daní tvoří 79 miliard a kompenzace za vojenskou pomoc 25 miliard, řekl Fiala.
„Český stát na pomoci Ukrajině určitě neprodělává, je tomu přesně naopak. To samozřejmě není na celé věci to nejpodstatnější. Nesmíme pomíjet aspekt spravedlnosti a spravedlivého boje Ukrajinců, bezpečnostní hlediska a všechno další, ale čísla hovoří úplně jasně,“ řekl novinářům Fiala. Poděkoval všem, kdo se na pomoci Ukrajině od počátku ruské vojenské agrese v roce 2022 podíleli.
Zobrazit celý online