Vláda chce prodloužit nouzový stav a chystá „lex Ukrajina“. Povinné přerozdělování uprchlíků odmítá
Tento týden se kabinet Petra Fialy (ODS) sejde hned dvakrát. Na odpoledním mimořádném jednání řeší ministři uprchlickou krizi, a následně se sejdou ve středu, kdy se budou věnovat například nákupům Správy státních hmotných rezerv či plánu takzvaného milostivého léta. Vláda odsouhlasila návrh na prodloužení nouzového stavu vyhlášeného kvůli vlně migrace z Ukrajiny o 30 dnů, tedy do konce června. Pak chce upravit legislativu. Zároveň odmítla povinné přerozdělování uprchlík mezi kraje, chce jít cestou motivace.
Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) řešil uprchlickou krizi. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) minulý týden nadnesl, že by měla vláda jednat o úpravách při kontrole běženců a o přidělování sociální pomoci.
Ministři s rozhodli požádat o prodloužení nouzového stavu. Nyní je platný do konce května a k jeho prodloužení je nutný souhlas Sněmovny.
Kabinet vyhlásil nouzový stav na 30 dnů od 4. března, Sněmovna následně odsouhlasila jeho prodloužení do konce května. Vládní představitelé zdůrazňují, že na rozdíl od nouzového stavu během epidemie koronaviru tentokrát nijak neomezuje české občany. Rakušan dříve řekl, že prodloužení o 30 dnů má věcnou podstatu. Pomůže například s ubytováváním uprchlíků. „Pokud bychom se drželi typových plánů, které máme, tak už od příchodu nějakých 5 tisíc osob měsíčně je nouzový stav jako legitimní prostředek krizových řízení. My máme 1500 osob denně stále,“ řekl Rakušan.
Kabinet také chystá úpravu zákonů tak, aby se nouzový stav už později prodlužovat nemusel. Takzvaný „lex Ukrajina“ by měl platit podle Rakušana od 1. července. „V rámci zrychleného legislativního procesu potřebujeme během června přijít se změnami, které nám umožní zvládání migrační krize i bez nouzového stavu,“ uvedl.
Dá se ale očekávat, že případné hlasování bude v dolní komoře obstruováno. Opoziční poslanci totiž dlouhodobě požadují, aby vláda představila strategický plán. Původně jej požadovali do poloviny dubna. Vládní strategický plán se v dolní komoře objevil minulý pátek, podle opozice je ale nedostatečný a se zvládáním krize tak nejsou spokojení. Kritizován byl i vládní „tah“ kdy si poslanci odhlasovali prodloužení nouzového stavu o celé dva měsíce, což je v rozporu se zaběhnutými pořádky. Běžně se žádalo o prodloužení stavu o 30 dní.
Uprchlíci z Česka mizí
V Česku je nyní podle odhadů z regionů asi 200 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. V neděli to uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ministr vnitra. To je o více jak 140 tisíc více lidí, než je vydaných ochranných víz. Je tak pravděpodobné, že tito lidé Česko opustili. „Ale my nejsme hraniční země, na rozdíl od Slovenska nebo Polska nevidíme odchod lidí zpátky na Ukrajinu,“ vysvětlil Rakušan, proč hovoří pouze o přibližných údajích.
„Do 31. května by na žádost Česka měl být spuštěn celoevropský IT systém, do kterého budou mít naši policisté a všichni kompetentní přístup. A reálně uvidíme, kolik lidí se vrátilo zpět,“ uvedl.
Putin se podle šéfky diplomacie EU vysmívá jakémukoli mírovému úsilí. Je třeba zvýšit tlak na Rusko, to je jediné, čemu rozumí, uvedla Kaja Kallasová.
Počet obětí rozsáhlého čtvrtečního ruského útoku na Kyjev stoupl na 23, informoval dnes šéf vojenské správy Tymur Tkačenko. Nové noční útoky dronů hlásí například město Dnipro, kde jsou dva zranění. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že zlikvidovalo 54 ukrajinských bezpilotních letounů.
Rusko v noci na čtvrtek napadlo Kyjev raketami, řízenými střelami a drony. Podle Tkačenka zemřelo po nejkrvavějším srpnovém útoku 23 lidí včetně čtyř dětí. Dosud poslední údaje uváděly 21 obětí. Útok ostře odsoudila řada západních představitelů jako ruskou brutalitu v době, kdy se americký prezident Donald Trump snaží ukončit již čtvrtým rokem pokračující válku Ruska proti Ukrajině. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jsou nejnovější útoky jasnou ruskou odpovědí všem, kdo měsíce vyzývali k příměří.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
administrativa prezidenta Spojených států Donalda Trumpa souhlasí s možným prodejem 3350 střel ERAM a příslušného navigačního vybavení Ukrajině za 825 milionů dolarů (17,3 miliardy Kč). Ve čtvrtek o tom informovala americká Agentura pro obrannou spolupráci (DSCA). Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi.
Zmíněné střely ERAM mají dolet až 450 kilometrů, což Ukrajině umožní údery proti cílům vzdálených od fronty. Zda se zbraní bude týkat nějaké omezení pro údery proti Rusku, není jasné. Součástí nákupu je i 3350 navigačních modulů, jejichž součástí je mimo jiné GPS.
Hřibovo ultimátum
Úbytek, ale i další a další přílivy uprchlíků jsou ale nadále problémem. Navíc do Česka vedle „pravých“ válečných uprchlíků proudí i lidé, kteří nejspíše před válkou vůbec neutíkají. Některé regiony tak řeší přehlcenost a stop stav u ubytovacích kapacit.
Nejpalčivější problémy řeší Praha na Hlavním nádraží, kde jsou již několik týdnů stovky romských běženců. Ti zde přespávají na zemi. Vláda v reakci na tyto potíže nechala vystavět stanové městečko v Troji, což ale problému moc nepomohlo. Ubytování zde našlo jen asi 140 lidí. Navíc sem mohou jen ti, co mají právo na ochranu.
Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) tak dokonce dal vládě ultimátum. Právě do úterý má začít přicházet s plány na to, jak běžence přerozdělovat po krajích, jinak uzavře asistenční centrum v hlavním městě. Podle Rakušana Hřib slíbil, že žádný unáhlený krok neudělá. „Řešení se rýsuje, ale já ho ještě nechci prozrazovat, protože on (primátor Hřib) chce, aby ještě prošlo krizovým štábem hlavního města Prahy. A zároveň jsme představili hejtmanům základní motivátory k relokaci po České republice. Nedokončili jsme to jednání a jednání k tomu by mělo být ještě ve čtvrtek,“ doplnil Rakušan.
Povinné přerozdělování uprchlíků mezi jednotlivé kraje vláda odmítá. „Neuvažujeme o žádné násilné, nucené cestě. My uvažujeme o motivační, jedině takovou si dovedeme představit a jedině taková má oporu v legislativě,“ doplnil Fiala. O jaké motivace jde ale kabinet neupřesnil. Podle Rakušana se strategií pomáhají experti, kteří řešili před několika lety obří migrační vlnu v Německu. „Není možné někoho prostě nasadit do autobusu, za asistence policie někam odvézt, to Česká republika nikdy dělat nebude,“ zdůraznil Rakušan.
