Zeman vysvětloval Fialovi, proč zvolil Michla do čela ČNB. Řešili také návštěvu z Kataru
Premiér Petr Fiala (ODS) dnes večer v Lánech hovořil s prezidentem Milošem Zemanem o novém guvernérovi České národní banky (ČNB) Aleši Michlovi i zajištění energetické bezpečnosti Česka. Fiala to řekl v komentáři po jednání. Uvedl, že v souvislosti s dodávkami energie dorazí do Česka zástupci Kataru, návštěva by měla proběhnout na přelomu září a října.
„Bavili jsme se samozřejmě o jmenování guvernéra České národní banky (…) a dalším vývoji ČNB,“ uvedl Fiala s tím, že Zeman mu vysvětlil důvody jmenování Michla. „Pro mě bylo důležité, že jsme mluvili i o dalších změnách v bance,“ dodal. Zeman ho podle jeho slov ujistil, že bude zachována kontinuita v rozhodování banky.
Prezident si podle Fialy od Michlova jmenování slibuje „posílení jiného způsobu boje s inflací, než jaký ČNB uplatňovala dosud“. „Pevně věřím, že ČNB bude dál plnit svoje poslání a starat se o měnovou politiku a plnit i svůj cíl a využívat nástroje, které ona má k boji s inflací, a ty jsou klíčové,“ uvedl Fiala. S Michlem chce osobně mluvit o jeho představách vývoje banky pod jeho vedením. Připomenul, že vedení ČNB rozhoduje kolektivně, z čehož plyne, jak je důležitá vyváženost rady centrální banky.
Mluvili také o energetické bezpečnosti Česka. „Naše vláda je připravena s Katarem podepsat dohodu o dvojím zdanění a investicích,“ řekl Fiala k plánované návštěvě katarskýho emíra Tamim bin Hamad Sánía. Ten navštíví Českou republiku na přelomu září a října.
O emírově přijetí pozvání do ČR informoval Hrad počátkem května. Podle prezidentské kanceláře jde o povzbudivou zprávu, která může v době zhoršující se situace v energetickém sektoru napomoci při snaze zbavit se závislosti na ruském plynu.
V jihoukrajinské Oděské a Mykolajivské oblasti žije mnoho lidí, kteří chtějí spojit svůj osud s Ruskem, ale bojí se to říct. Dnes to podle agentury Reuters řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který k tomu ovšem neposkytl žádné důkazy. Peskov odpovídal na otázku, co by se stalo, kdyby lidé v těchto dvou regionech měli možnost hlasovat o tom, zda být součástí Ruska. Reuters podotýká, že Rusko je záměrně vágní ohledně toho, jak velké území Ukrajiny by chtělo získat. Válku proti sousední zemi v rozporu s mezinárodním právem vede od února 2022 mimo jiné s odůvodněním, že brání rusky mluvící obyvatelstvo před represemi ze strany vlády v Kyjevě. Jeden člověk zahynul a dalších 20 utrpělo zranění, když dnes odpoledne ruské drony zaútočily na ukrajinské město Dnipro. Na svém telegramovém účtu o tom informoval šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Později oznámil, že počet raněných stoupl na 28 a že jsou mezi nimi i desetiletý chlapec a sedmnáctiletá dívka. „Centrum města, vrchol dne, kdy děti jsou ve škole a dospělí v práci. A cynický nepřátelský útok,“ napsal Lysak. Hořely podle něho kancelářské prostory a automobily. Ruské drony podle starosty města Boryse Filatova poškodily dvě desítky obytných domů, zdravotní středisko, zubní ordinaci, muzeum, gymnázium a univerzitní budovy. Organizace Globsec a Mezinárodní centrum boje proti terorismu (ICCT) zaznamenaly od roku 2022 v Evropě nejméně 110 sabotáží nebo pokusů o ně s potvrzenými vazbami na Rusko. Jedná se o fyzické útoky, například žhářství, do statistiky se naopak nepočítají kybernetické a informační operace. V Česku bylo útoků pět. ČTK o tom dnes za Globsec informoval Filip Nerad. Autoři analýzy upozornili, že po vyhoštění stovek agentů z Evropy přesouvá Moskva svou pozornost na věznice, organizovaný zločin a zranitelné komunity. Do operací bylo podle nich zapojeno minimálně 131 pachatelů, alespoň 35 z nich mělo kriminální minulost. Cílem útoků je sabotovat kritickou infrastrukturu, páchat žhářství a provádět atentáty, které mají destabilizovat kontinent. Většina útoků byla namířená proti Polsku a Francii.
...a kolik vás asi tak je? Prozraď kolik těch převleků máš, musí jich být HODNĚ když si píšeš v množném čísle.
