Romští uprchlíci do „čunkodomků“?! Selhání to nebylo, brání se Válek u krize na hlavním nádraží
K selhání nedošlo, tvrdí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). V Partii na Primě mluvil o situaci kolem romských uprchlíků v Praze na hlavním nádraží. Poslanec ANO Mašek oponoval, že k selhání skutečně došlo - v případě selhání preventivních prvků při registraci v kombinaci s přílišnou vstřícností. Mašek přitom navrhl prášení myšlenky „čunkodomků“ - kontejnerových příbytků pro Romy ze vsetínské éry Jiřího Čunka.
Také situací na hlavním nádraží v Praze se zabývali diskutující v nedělní Partii na CNN Prima News. „Je to samozřejmě složitá situace. Já si vzpomínám na situaci, která kdysi byla v Rumunsku, když obrovská vlna migrovala Evropou a vznikaly vedle velkých rumunských měst stanové tábory, kde v poměrně nedůstojných podmínkách žily děti - a obecně z romské komunity,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Váží si toho, že do situace vstupují romské neziskovky, které se ji snaží řešit.
„Přece jenom jsou zvyklí na určitý způsob života, který na Ukrajině měli a který úplně není realizovatelný v našich podmínkách. My jsme nastavili relativně velmi dobře zdravotní péči o ty ženy a děti. Nedochází k tomu, že by se k péči nedostaly. Problém je spíše dlouhodobé ubytování nebo nějaká lokalita, kde by se všichni cítili dobře a kde by mohli dobře fungovat. A to je složitá situace v rámci ČR,“ poznamenal Válek.
„Já bych si netroufl mluvit o selhání. To je kombinace faktorů podobně, jako to tehdy bylo ve Francii, kde do toho šly velké peníze, vláda se snažila, ale ta situace přesto postupně eskalovala a stala se neudržitelnou. Tam se jednalo o daleko větší množství Romů. Tady je problém, že ty rodiny jsou obrovské, chtějí žít pohromadě,“ pokračoval Válek.
„My spíš hledáme cestu, jak jim umožnit, aby se cítili co nejlépe, ale přitom neohrožovali sebe, neohrožovali děti, ale i to svoje okolí, protože jsou zvyklí na nějaký svůj způsob života. A teď je potřeba najít tu lokalitu,“ říká Válek. Po dobu několika měsíců je třeba požádat o toleranci spoluobčany, než se najde lokalita, kde tyto rozsáhlé rodiny budou moci být pospolu. Je proto potřeba, aby vláda našla spolu s hejtmany mimo Prahu nějaké lokality, kde budou ochotni tyto uprchlíky přijmout a kde budou mít i vyhovující podmínky, apeloval Válek.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
Poslanec a lékař Jiří Mašek (ANO) však míní, že ke stávajícím problémům nemuselo vůbec dojít. „Zvítězila snaha a ochota pomoci všem za každou cenu a v podstatě se téměř nekontrolovaly důkladně doklady,“ vidí Mašek jisté pochybení.
Až teď se mluví o tom, že je třeba razítko v pasu o přechodu schengenských hranic, což je však pozdě, upozornil Mašek. O nutnosti razítka promluvil právě tento týden v pořadu Blesk.cz Epicentrum vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Mašek na Primě tvrdil, že Rakušana na toto opatření upozorňovali na sněmovním výboru pro bezpečnost již dříve. Marně.
„Ti, kteří mají maďarské pasy, by tady v podstatě přijímáni nebyli, byli by otáčeni,“ poznamenal Mašek. „Teď trochu sklízíme ty plody. Je to kombinace přílišné vstřícnosti se selháním preventivních prvků při té registraci. A teď to nemá jednoduché řešení. To víme všichni,“ poznamenal Mašek.
Mašek navrhl „čunkodomky“
Válek reagoval na dotaz, proč není více stanů v Praze-Troji, kam část uprchlíků zamířila, aby nespala na nádraží. Vláda vytipovala několik míst i spolu s hejtmany, ale problém je, že „to naráží na odpor v těch místech“, poznamenal Válek.
„Na jedné straně není až tak složité postavit polní nemocnici. Na druhé straně, když v té polní nemocnici ubytujete Romy, tak řada občanů, kteří byli v okolí, bohužel protestují a stávkují,“ upozornil Válek. Podle něj mizí do jisté míry lidskost. „Musíme být v této fázi velmi tolerantní i k těm Romům, kteří sem přišli z Ukrajiny, byť mají maďarské pasy,“ míní Válek, jenž vyzval k tomu „zbytečně situaci nehrotit“.
Mašek míní, že stany jsou skutečně přechodné řešení a měla by se stavět spíše „kontejnerová městečka à la pan Čunek, který se tím kdysi proslavil. A ono to zafungovalo“. Narážel na někdejší kontejnerové domy pro Romy, které Jiří Čunek nechal postavit ve Vsetíně.
Mašek vytkl vládě, že nebyla příliš vstřícná při jednání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, což se na současné situaci podepisuje dle něj také.
Reakce na Hřibovo ultimátum
Primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) přitom dal vládě ultimátum: Pokud se situace nezačne účinně řešit, zavře asistenční centrum na pomoc ukrajinským uprchlíkům ve Vysočanech.
„Řada mediálních prohlášení bývá někdy velmi silná,“ poznamenal Válek. Chystá se přímo na setkání se Hřibem, s nímž chce řešit i zdravotní stránku věci. „Pochopitelně on je také pod tlakem, ta situace chce nějakým způsobem rychle posunovat, vláda má zájem a dělá pro to maximum, má vytipované lokality, má vytipované kontejnerové stání,“ pokračoval Válek v Partii. Hřib podle něj musí dostat jasnou odpověď - a od něj samotného ji dostane, co se týče zdravotnictví a maxima spolupráce.
Mašek míní, že koalice v Praze je něco jiného než koalice ve vládě. A i když by byl rád, aby se problém vyřešil rychle, bude to trvat spíš týdny než dny - Hřib by měl své stanovisko podle Maška přehodnotit, „protože to nebude mávnutím kouzelného proutku“.
„My všichni tři se tady shodneme na tom, že jsou to chudáci, kteří prchli z válečné země, že jsou to ženy, malá děcka. A není možné, aby lítaly po nádraží, aby lítaly jen tak,“ dodal k uprchlíkům v Praze na „hlaváku“ Válek. Věří, že válka na Ukrajině skončí - a to vítězstvím Ukrajiny.
