Masový hrob u Mariupolu se rozrůstá. Těhotná Maria protestovala za záchranu bratra z Azova
Ukrajinská strana se s Ruskem snaží vyjednat evakuaci 38 těžce raněných vojáků z mariupolských oceláren Azovstal, oznámila dnes ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. Podle ukrajinského generálního štábu Rusko dál Azovstal bombarduje s cílem zabít tamní obránce. Právě za záchrannou misi dnes v Kyjevě protestovala těhotná sestra jednoho z mariupolských obráců Maria. Server Ukrajinska pravda pak s odkazem na satelitní snímky informuje, že masový hrob u města se rozrostl.
„V Mariupolu se hlavní úsilí okupantů zaměřuje na blokování a pokusy o zničení našich jednotek v areálu závodu Azovstal. Nepřítel pokračuje v leteckých úderech,“ uvádí zpráva ukrajinského generálního štábu.
Vereščuková podle agentury Unian oznámila, že z odhadované tisícovky ukrajinských obránců je polovina vážně zraněná.
„V současnosti jednáme o evakuaci 38 těžce zraněných bojovníků, kteří nedokážou stát na vlastních nohou. Postupujeme krok za krokem,“ napsala dnes Vereščuková na telegramu. Zdůraznila, že usiluje o výměnu 38 raněných za ruské válečné zajatce, pak bude vyjednávat o dalších. V současnosti se podle ní nevedou žádná jednání o „výměně 500 nebo 600 lidí“, jak informovala některá média.
Představitelé ukrajinského pluku Azov, který brání Mariupol, věří, že ukrajinská armáda má možnost prolomit blokádu mariupolských oceláren Azovstal a zachránit odtamtud vyčerpané a zraněné obránce. Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová naopak ve středu zopakovala dřívější tvrzení Kyjeva, že prolomení blokády Mariupolu vojenskými prostředky není v současné době možné.
Ruská vojska se už řadu týdnů snaží Azovstal dobýt a komplex ostřelují. Přestože v sobotu Vereščuková oznámila, že se z oceláren podařilo evakuovat všechny starší osoby, ženy i děti, podle středečního prohlášení Kyjeva v objektu kromě vojáků, kteří komplex brání, stále zůstává asi stovka civilistů.
Masový hrob skoro zvojnásobil velikost
Podle serveru Ukrajinska pravda v Mariupolu nadále přibývají mrtví. Kvůli tomu roste i plocha místního masového hrobu. V dubnu měl rozlohu 200 metrů, 8. května už byl ale velký 340 metrů. Odhalily to satelitní snímky společnosti Planet Labs.
Mass graves near #Mariupol are increasing, this was captured by satellite images from Planet Labs
— Giorgi Revishvili (@revishvilig) May 12, 2022
The photos were taken in the village of Stary Krym and the village of Vinogradnoye, Donetsk region. pic.twitter.com/k5kRJjfxHi
Podle poradce mariupolského starosty Petra Andrjuščenka Rusové spěchali s odklízením mrtvých před jejich slavnostním dnem 9. května. Nasadili proto i mobilní krematoria, zbytek civilistů pohřbili právě do masových hrobů.
Donald Trump prohlásil, že jeho první setkání se Zelenským od konce dubna „nemohlo být lepší“. Ukrajina se od února 2022 brání ruské agresi a Trump se od svého lednového nástupu do funkce snaží docílit ukončení války. Zatímco Zelenskyj již dříve souhlasil s vyhlášením bezpodmínečného příměří, Putin si klade řadu podmínek a podle mnoha analytiků o rychlý konec války neusiluje.
„Podle mě je skvělá chvíle to ukončit. Budu mluvit s Vladimirem Putinem, abych viděl, jestli to můžeme ukončit,“ řekl Trump po dnešním jednání s ukrajinským prezidentem. Uvedl také, že Spojené státy uvidí, zda budou moci poskytnout Ukrajině další systémy protivzdušné obrany Patriot, které je však podle Trumpa „velmi těžké získat“. Právě o ně Kyjev usiluje, aby se mohl efektivněji bránit sílícím ruským raketovým útokům.
Zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) by představovalo velký zásah do veřejných financí. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Na výdaje by si podle nich Česko muselo půjčit, nebo zvýšit daně, případně obojí. V dopadu růstu obranných výdajů na firmy se analytici neshodli. Zatímco podle některých by se jednalo o příležitost pro tuzemský průmysl, jiní míní, že by efekt vzhledem k výrobním kapacitám nemusel být takový.
Státy Severoatlantické aliance se dnes zavázaly vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné a související výdaje. Konkrétně 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.
Rusko odsouvá spuštění projektu digitálního rublu o více než rok. Centrální banka dnes oznámila, že ruské banky budou muset klientům nabízet možnost plateb digitálními rubly od 1. září 2026. Moskva doufá, že systém zjednoduší zahraniční obchodní platby, které nyní komplikují západní sankce zavedené na Rusko kvůli konfliktu na Ukrajině, uvedla agentura Reuters.
