7000 tanků USA proti Hitlerovi. Biden udělil Putinovi lekci a podepsal zákon na pomoc Ukrajině

Biden se rozhodl podepsat zákon o podpoře Ukrajiny, který se jmenuje stejně jako zákon, jímž USA podpořily Sovětský svaz proti Hitlerovi, Lend-Lease, v češtině nazývaný také jako zákon o půjčce a pronájmu.

Zákon umožní urychlit a zjednodušit dodávky zbraní Ukrajině, která se již třetí měsíc brání ruské invazi. Posiluje Bidenovu pravomoc uzavírat dohody s Ukrajinou a dalšími východoevropskými zeměmi, uvedl The Washington Post. Normu již dříve výraznou většinou podpořila Sněmovna reprezentantů i Senát.

Historická paralela

Nebýt dodávek amerických tanků, aut, munice i paliva, Rudá armáda by nacisty neporazila, uznával Nikita Chruščov, zatímco ostatní představitelé SSSR to raději tajili.

Návrh zákona o zbrojní a materiální pomoci Ukrajině přišel do amerického Senátu už v lednu, měsíc před invazí. Senát ho jednohlasně schválil 6. dubna, dolní komora koncem téhož měsíce. „V roce 1941 Amerika vytvořila Lend-Lease na posílení obrany demokracie od diktatury. Dnes jsem podepsala zákon obnovující tento program,“ uvedla na twitteru předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová.

Biden zvolil „kousavě“ symbolické datum

A Biden se rozhodl ho podepsat symbolicky 9. května. „Za rozpočtové roky 2022 a 2023 smí prezident pověřit vládu půjčit nebo pronajmout obranný materiál vládě Ukrajiny či východoevropských zemí, na něž má dopad invaze Ruské federace na Ukrajinu, aby pomohl posílit obranné kapacity těchto zemí a chránit jejich civilní obyvatelstvo před potenciální hrozbou či probíhající agresí ozbrojených sil vlády Ruské federace,“ stojí v textu stručného zákona.

Název záměrně odkazuje na druhou světovou válku. V jejích počátcích zastávaly USA neutrální postoj, od problémů Evropy se snažily izolovat. Prezident F. D. Roosevelt chtěl podpořit Britské impérium, a tak prosadil skulinu: Striktně neutrálně si v USA může zbraně a munici nakoupit kdokoliv, kdo si pro ně přijede a zaplatí hotově. V praxi však Atlantik ovládalo Královské námořnictvo a Hitlerovi by takové transporty zarazilo.

Po roce a půl války na starém kontinentě se mínění americké veřejnosti i politiků více nachýlilo Britům pomoci, 9. února 1941 tak prošel zákon Lend-Lease. Zpočátku šlo o evropské země, brzy na seznam přibyla i Čína a Sovětský svaz či Jižní Amerika. Něco málo dostali i exiloví bojovníci z Československa. V prosinci toho roku zaútočilo Japonsko na Pearl Harbor a USA přímo vstoupily do války; pomoc spojencům ještě narostla.

Umírajícího Stalina našli v kaluži moči: Diktátor zemřel po 5 dnech utrpení! Proč mu nezavolali doktora?

Pomoc za biliony

Američané posílali zbraně, lodě, letadla, auta, palivo, oblečení, jídlo… Co jen bylo potřeba pro podporu spojenců. Dohromady šlo o 50 miliard tehdejších dolarů - šestinu veškerých válečných výdajů USA. Tři pětiny z toho šly Británii (která však část posílala dalším spojencům), druhým největším příjemcem byl Sovětský svaz.

SSSR obdržel asistenci v objemu 11 miliard dolarů, což v dnešních cenách odpovídá 3,4 bilionu korun. Detailní statistiky ukazují, že Moskva od Washingtonu dostala například 433 967 náklaďáků a džípů, 7287 tanků, 3066 lehkých bombardérů a 865 středních (a jediný těžký), 6695 stíhaček… A palivo, munici, měď, hliník či ocel na provoz a výrobu těch domácích. K tomu 300 tisíc párů bot, dva miliony podvlékaček, jednu přilbu (parašutistickou), čtyři dámské kravaty a tak dále, tabulky zahrnují tisíce položek. Pomoc putovala hlavně po moři, různými cestami přes Atlantik i Pacifik (na ruský Dálný východ).

O asistenci USA Stalin mlčel

„Nejdůležitější v této válce jsou stroje,“ připil Josif Stalin Franklinu Rooseveltovi na Teheránském summitu spojenců v listopadu 1943. „Spojené státy jsou zemí strojů. Bez strojů, jež jsme dostali skrze Lend-Lease, bychom válku prohráli.“

Později o tom ale mlčel. Však bylo zřejmé, že jde jen o společného nepřítele, sovětští komunisté už za druhé světové války chystali, kterak ovládnou velký kus Evropy. A tak se o pomoci od „vrahů z Wall Street“ moc nemluvilo. Poválečné reporty či historická pojednání tuto asistenci označovala za málo významnou.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

15:11

Dnes

Zástupci médií dostanou přístup do kuloárů Verchovné rady – jednokomorového ukrajinského parlamentu – aby mohli pokrýt její práci během plenárních zasedání, slíbil šéf parlamentního aparátu Vjačeslav Štučnyj podle zpravodaje agentury Ukrinform.

Do jisté míry to bude přístup omezený: „Vracíme se k praxi, kterou jsme měli v době pandemie koronaviru. Během zasedání Verchovné rady bude moci v budově pobývat 20–30 zástupců médií. Novináři již požádali o akreditaci. Jsme připraveni na další akreditace,“ řekl Štučnyj. Dříve mělo parlamemtní akreditaci přes 4000 žurnalistů, teď se budou muset omezit na ty nejdůvěryhodnější. „Máme rizika, která jsou každý měsíc potvrzena příslušnými dopisy od speciálních služeb,“ vysvětlil omezení předseda parlamentu Ruslan Stefančuk. 

Za válečného stavu byla řada demokratických procesů ukrajinského státu omezena, což kritizuje opozice. 

14:53

Dnes

V Moskvě dnes začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a kterou ukořistila ruská vojska během bojů na Ukrajině. Na akci pořádané ministerstvem obrany je k vidění více než 30 kusů těžké techniky západní výroby, včetně amerického tanku M1 Abrams a obrněného vozidla pěchoty Bradley, německého tanku Leopard 2 a obrněného vozidla pěchoty Marder a francouzského obrněného vozidla AMX-10RC.

Na výstavě, která bude otevřená jeden měsíc v památníku druhé světové války v západní části Moskvy, jsou vystaveny také střelné zbraně či vojenské dokumenty.

Rusko kritizuje dodávky západních zbraní a vojenského vybavení na Ukrajinu a považuje je za důkaz přímého zapojení NATO do konfliktu. Ruský prezident Vladimir Putin zároveň opakovaně prohlásil, že západní vojenské dodávky Kyjevu průběh konfliktu nezmění a nezabrání Rusku v dosažení jeho cílů.

An exhibition of "trophy equipment of the AFU", which the Russians shot down during the invasion of Ukraine, has been opened on Poklonnaya Hill in Moscow

The exhibition shows M1 Abrams, Leopard 2A6, T-72 tanks.

Earlier also appeared a video showing a Leopard 2 tank being bent… pic.twitter.com/zkdEgrk4NW

— NEXTA (@nexta_tv) 1. května 2024

14:02

Dnes

Levicoví extremisté zřejmě provedli žhářský útok na zahradní domek Armina Pappergera, generálního ředitele německé zbrojovky Rheinmetall, v Hermannsburgu v Dolním Sasku. V dopise na platformě Indymedia se neznámí pachatelé k činu přihlásili: „V noci z 28. na 29. dubna 2024 jsme zapálili zahradní kůlnu Armina Pappergera na jeho pozemku,“ píše se v něm podle Bildu. Důvod: Firma hromadí „různé staré typy obrněné techniky“, „které by nyní mohla prodat na Ukrajinu spolu s municí a se značným ziskem. (...) Rheinmetall vyrábí a vraždí nejen v národním měřítku“.

Zobrazit celý online

Výjimek se našlo málo. „Musíme čestně uznat podíl našich spojenců na porážce Hitlera. Kdyby nám nepomohli, nevyhráli bychom,“ uvedl později v pamětech Stalinův nástupce Nikita Chruščov, za války mj. premiér Ukrajinské SSR. Válečné spojenectví nepovažoval nutně za přátelství, ostatně v 60. letech málem zahájil jadernou válku proti USA, ale roli západní techniky na úspěších Rudé armády přiznával. „Společně, krev našich bojovníků a vybavení od Spojených států a Anglie, vytvořily základ pro vítězství. Samozřejmě ty dodávky obohacovaly kapitalisty a profitovaly na nich americké monopoly. Ale nám pomohly.“

Lančmít pro Rudou armádu

„Od spojenců jsme dostali i mnoho nových zařízení, o kterých jsme vůbec netušili. Pro protiletecké síly jsme z Anglie obdrželi elektronický přístroj - radar,“ zmínil Chruščov. Na druhou stranu šlo i o nejzákladnější potřeby Rudé armády: „Tehdy se hodně vtipkovalo, i nevybíravě, o amerických konzervách. Ale byly vynikající. Bez nich by bylo velmi těžké armádu nakrmit,“ připomněl Chruščov v memoárech, že SSSR za války přišlo o nejúrodnější území - Ukrajinu a severní Kavkaz.

„Za první světové války byla přepravní krize v Rusku, která hodně usnadnila únorovou revoluci, způsobena výpadky produkce kolejí, lokomotiv a vagonů, neboť se průmyslová výroba přesměrovala na munici,“ napsal v eseji pro Rádio Svoboda historik Boris Sokolov. „Za druhé světové války zabránily paralýze železniční dopravy v Sovětském svazu jen dodávky skrze Lend-Lease.“

Zatímco pomoc za války Chruščov oceňoval, po ní už se za americkou výbavu začínal hanbit. To když i na vojenských přehlídkách museli rudoarmějci své kanóny zapřahat za tahače z USA, na amerických podvozcích jezdily i slavné „Stalinovy varhany“, raketomety Kaťuša.

„Skoro všechna naše vojenská technika v NDR byla na amerických studebakerech. Je to ostuda. Kolik let uplynulo od války, ale my pořád jezdíme americkými vozy,“ psal Chruščov.

Hyper rakety? Putinova armáda padá na náklaďácích a pneumatikách, údržba trpí korupcí

Pro srovnání, na Ukrajinu USA za dva a půl měsíce války poslaly (nebo odsouhlasily) pomoc v podobě výzbroje a vybavení v celkové hodnotě 3,8 miliardy dolaru (90 mld. Kč), uvádí americké ministerstvo zahraničí. Výcvik vojáků či sdílení satelitní špionáže nepočítaje.

Další ohromnou pomoc USA nabídly spojencům po skončení světové války - Marshallův plán na obnovu rozvrácených ekonomik. Nabídka platila i pro východ Evropy; Československo ji vážně zvažovalo, ale komunisté z Moskvy to zakázali. Právě tím se definitivně narýsovalo rozdělení na dva bloky.